Pokud hovoříme o zákazu konkurence zaměstnavateli, musíme odlišit na straně jedné zákaz konkurence po dobu trvání pracovněprávního vztahu, tedy zákaz konkurence vůči stávajícímu zaměstnavateli, pro kterého pracujete, který platí pro všechny zaměstnance, a na straně druhé zákaz konkurence bývalému zaměstnavateli, který platí jen pro ty zaměstnance, kteří mají sjednánu konkurenční doložku.
Zákaz jiné výdělečné činnosti po dobu trvání zaměstnání
V prvém případě podle § 304 zákoníku práce zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovním poměru, na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Pokud vám zaměstnavatel souhlas nedá, nesmíte si konkurenční činností přivydělávat ani v jiném zaměstnání, ani jako osoba samostatně výdělečně činná, ani v jiné další formě.
Jestliže vám souhlas zaměstnavatel udělí, ale písemně ho odvolá, přičemž to musí být zase písemně, jste pak povinni bez zbytečného odkladu, tedy co nejrychleji výdělečnou činnost ukončit.
Za nedodržení vašich povinností vám jako sankce hrozí především rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to i jeho okamžitým zrušením.
Souhlas zaměstnavatele však nepotřebujete k výkonu vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Bádat nebo publikovat v oboru, kterým se zabývá zaměstnavatel, můžete zcela nezávisle na něm.
Závazek z konkurenční doložky po skončení zaměstnání
Ve druhém případě jde o plnění, dodržování dohody o konkurenční doložce. Zákaz se tedy týká jen bývalých zaměstnanců, ať už vedoucích zaměstnanců, nebo řadových zaměstnanců, kteří mají sjednánu konkurenční doložku. Ta se vskutku nesjednává s každým, protože zaměstnavatele stojí peníze. Dohodu o ní lze uzavřít, jestliže je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat, aby se zdržel výkonu výdělečné činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli nebo by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Zákoník práce nevymezuje sjednání konkurenční doložky např. vykonávaným druhem práce nebo zastávaným pracovním místem, ale významem získávaných informací při výkonu práce. Posouzení toho, zda informace, poznatky, znalosti pracovních a technologických postupů jsou tak významné, že mohou odůvodnit sjednání konkurenční doložky, bude vždy záležet na konkrétních okolnostech daného případu.
Půjde zpravidla o zaměstnance ve vedoucích (manažerských) pozicích či na místech specialistů, kde se předpokládá důkladné obeznámení zaměstnance s předmětem činnosti (know-how) zaměstnavatele. S pedagogickými pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a pedagogickými pracovníky v zařízeních sociálních služeb nelze konkurenční doložku sjednat.
Nesmíte soutěžit se zaměstnavatelem
Podle § 310 odst. 1 zákoníku práce, byla-li sjednána konkurenční doložka, zaměstnanec se v ní zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.
Součástí konkurenční doložky je závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Musí vám tedy za dodržování zákazu konkurence platit nejméně polovinu vašeho dosavadního, resp. dřívějšího výdělku.
V dohodě může být sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek o zákazu konkurence poruší. A ne každému se z povinnosti zaplatit peněžitou sankci za porušení konkurenční doložky povede vyklouznout, jako se to podařilo bývalé zaměstnankyni.
Účel konkurenční doložky
Smyslem a účelem ujednání o konkurenční doložce je ochrana zaměstnavatele před únikem informací ke konkurenčnímu podnikateli prostřednictvím zaměstnanců, kteří v průběhu pracovního poměru u zaměstnavatele získávají informace, poznatky a znalosti, které mají povahu obchodního tajemství nebo které jsou takového charakteru, že jsou způsobilé zjednat konkurenčnímu podnikateli v hospodářské soutěži výraznou výhodu a tím závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele.
Omezení z konkurenční doložky po skončení zaměstnání vám musí zaměstnavatel finančně kompenzovat, nikoliv omezení po dobu trvání zaměstnání – pokud vám zákaz konkurence, resp. nepovolení výkonu výdělečné činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, po dobu, kdy pro něj pracujete, vadí, je na vás, abyste se rozhodli, zda ho strpíte, nebo odejdete pracovat jinam.
Jak si nesmíte vydělávat?
Výdělečnou činností je každá právem dovolená činnost, která je vykonávána za účelem získání majetkového prospěchu. Přitom není podstatné, zda nakonec k dosažení takového majetkového prospěchu (zisku) skutečně dojde, či nikoliv; podstatné je, že se jedná o činnost, která je s dosažením majetkového prospěchu obvykle spojena (to vyložil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 10. 2002, spis. zn. 21 Cdo 1714/2001). Takže vůbec nerozhoduje, zda vaše činnost byla úspěšná, nebo neúspěšná.
Významné není ani to, zda jde o činnost vykonávanou v pracovněprávním, nebo v občanskoprávním (obchodněprávním) vztahu, zda jde o podnikání na základě živnostenského oprávnění, nebo jiného oprávnění na základě zvláštních právních předpisů, anebo zda se jedná o výkon činnosti ve statutárních a kontrolních orgánech obchodních společností.
Tato definice se týká závazku z konkurenční doložky na dobu po skončení zaměstnání, ale je plně použitelná i pro zákaz jiné výdělečné činnosti po dobu trvání zaměstnání.
Jak s eseróčkem?
Pokud pracujete pro konkurenci jako zaměstnanec nebo konkurujete jako OSVČ, je všechno jasné. Složitější je to s účastí v kapitálových společnostech – obchodních korporacích, třeba ve společnosti s ručením omezeným. Společník společnosti s ručením omezeným není z důvodu účasti v této společnosti podnikatelem; to však současně neznamená, že by výkon práv a povinností společníkem ve společnosti s ručením omezeným nemohl představovat výdělečnou činnost.
Pouhá majetková účast nevadí, ale práce pro společnost ano
I kdyby měla společnost shodný předmět činnosti (podnikání) jako zaměstnavatel některého z jejích společníků, nelze považovat činnost takovéhoto společníka při jednání valné hromady společnosti nebo při hlasování o přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu za výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele; „předmětem činnosti“ společníka tu totiž je realizace jeho práv společníka společnosti s ručením omezeným, stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti.
Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývajících z pouhé kapitálové účasti ve společnosti proto není sám o sobě (bez dalšího) výdělečnou činností, i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka.
A tak Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4060/2007, ze dne 10. 10. 2008, vyložil:
Činnost pracovníka (zaměstnance), který je společníkem společnosti s ručením omezeným, spočívající toliko ve výkonu práv a povinností společníka společnosti s ručením omezeným stanovených zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti a vyplývajících jen z kapitálové účasti ve společnosti, tedy není takovou výdělečnou činností, jakou má na mysli ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce, i když jde o společnost, jejíž předmět činnosti (podnikání) je shodný s předmětem činnosti (podnikání) zaměstnavatele společníka (tedy i když jde o společnost konkurující jeho zaměstnavateli); o výkon výdělečné činnosti ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce se může jednat tehdy, jestliže se pracovník (zaměstnanec) ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku, jako je tomu například tehdy, vykonává-li pracovník (zaměstnanec) funkci jednatele společnosti s ručením omezeným konkurující jeho zaměstnavateli (výkon funkce jednatele je pojmově výdělečnou činností), jestliže se jako společník podílí (ať na základě společenské smlouvy nebo stanov společnosti, či jinak) na zařizování záležitostí společnosti v oblasti, v níž společnost konkuruje jeho zaměstnavateli, jestliže vykonává pro společnost takovou činnost, kterou má v předmětu činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatel apod.
I když vás společnost neplatí, pořád prací pro společnost konkurujete
Ani to, že za svou jednatelskou činnost pro společnost nepobíráte odměnu, vás neomlouvá, neboť podle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2842/2004 ze dne 15. 8. 2005:
Funkce jednatele je funkcí, která je již svou povahou sama o sobě určena k získávání příjmů. Na této povaze ničeho nemění ani skutečnost, bylo-li případně ujednáno, že výkon povinností statutárního orgánu společnosti bude bezúplatný. Za výdělečnou činnost ve smyslu ust. § 304 odst. 1 zákoníku práce je nutno považovat i ty případy, kdy zaměstnanec je jednatelem ve společnosti s ručením omezeným, která tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí.
Takže už víme jaké konkurenční činnosti nesmíte provozovat, v jaké formě nesmíte pracovat nebo podnikat nebo prostě vydělávat, abyste nekonkurovali svému zaměstnavateli po skončení zaměstnání u něj, pokud máte sjednánu obchodní doložku, nebo mu nekonkurovali za trvání zaměstnání, pokud vám k vaší jiné výdělečné činnosti, mimo zaměstnání u něj, nedal souhlas, protože uvedená pravidla a závěry, jakkoliv je soud vyložil ve vztahu ke konkurenční doložce, lze uplatnit i ve vztahu k zákazu jiné výdělečné činnosti konkurující zaměstnavateli za trvání zaměstnání.
A dále se musíme zabývat otázkami určení předmětu činnosti zaměstnavatele, protože nikdo vám nemůže bránit a nebrání, abyste podnikali nebo pracovali v jiném oboru. Ale to až příště v dalším pokračování.
Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí.
ČLÁNKY DO MAILU