Jak neplatit „daň z internetu“ od května 2025?

Základní informace o změnách najdete ve článku Koncesionářské poplatky se od května hradí i za počítač a mobil. I když používáte firemní.

Jak ke změně přistoupit? Reakce mohou být různé, podle typu člověka i jeho přístupu ke státu.

Flegmatik – neplatič

Tito lidé si s novou daní hlavu nelámou. Poplatky neplatí a nehodlají na tom nic měnit. Povinnost poskytovatelů internetu hlásit zákazníky nakonec schválena nebyla. Místo toho chtějí ČT a ČRo oslovit všechny zákazníky dodavatelů elektřiny prostřednictvím datových schránek.

Někteří flegmatici začnou platit až po výzvě, jiní odpovědí čestným prohlášením. Jak se tyto skupiny překrývají s těmi, kdo skutečně mají nebo nemají platit, si odhadněte sami. Já si nedělám iluze, že mnozí, kteří nyní neplatí poplatek z TV a rádia ho nezačnou platit, i když mají chytré mobily, a budou úspěšně kličkovat mezi zákony pomocí ochrany soukromí apod.

Flegmatický přístup bude častější u těch, kteří předpokládají, že novela dlouho nevydrží. Na podzim jsou volby a někteří politici už avizovali, že „daň z internetu“ po volbách zruší. Osobně si myslím, že je pravděpodobnější částečná revize – zůstane vyšší poplatek pro vlastníky klasických TV a rádií, ale nová internetová povinnost by mohla být zrušena. I tak ale raději doporučuji sledovat vývoj a být připraven.

Nemajetní, nevidomí, nedoslýchaví

Některé skupiny obyvatel jsou od poplatku osvobozeny – například lidé s nízkými příjmy. Pozor ale, toto osvobození není automatické a musí se pravidelně (obvykle každých 6 měsíců) dokládat.

Zůstává také výjimka pro domácnosti, kde všichni členové trpí úplnou nebo praktickou slepotou či hluchotou – ověřuje se předložením průkazu ZTP/P nebo ZTP.

Více informací najdete přímo na webu České televize.

Nezpoplatnění

Existují lidé, kteří nemusí platit ani po novele – např. senioři, kteří nepoužívají internetové ani televizní přijímače. Pozor ale na starší tlačítkové mobily – některé mají zabudované rádio, a to by znamenalo povinnost platit za rádio.

OSVČ a firmy do 24 zaměstnanců poplatek také neplatí, stejně jako podniky, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením.

Naopak firmy, které provozují dopravní prostředky vybavené TV přijímačem, platit musí – a to jak podle počtu zaměstnanců, tak podle počtu vozidel s televizí.

Aktivní plátci

Někteří lidé, kteří dosud neplatili, začnou platit dobrovolně – bez výzvy. Jiní už platí a budou pokračovat, jen si musí pohlídat doplacení nově navýšeného poplatku (zejména roční plátci).

Způsob Švejk

Někteří sice platí, ale po svém – švejkovsky. Mnoha lidem to nedává smysl, nemají na to energii, čas, se vzepřít násilí, nicméně aspoň více či méně viditelným způsobem dávají najevo svou nelibost.

Vzpomeňme vzkazy i na haléřových darech prezidentovi, účelové dary na účet 123–3328001/0710, které raději MF ČR vracelo zpět dárcům. I u placení výpalného z internetových přijímačů se nabízí několik rebelských možností: Např. lze poplatky platit po částech, trvalým příkazem s týdenní či denní periodou samozřejmě s příslušným ponížením platby a příslušným komentářem. Doporučuji vám pro tyto účely založit nový účet, ať si nezaplevelíte vlastní bankovní výpis.

Za zřízení nového účtu můžete dostat bonus, který vám může zaplatit pár měsíců poplatků.

Na vámi zvoleném účtě si nastavíte příchozí trvalý příkaz s tou správnou hodnotou 155 nebo 55 Kč měsíčně nebo odpovídající částku na delší období. A dále odchozí denní trvalý příkaz pro ČT na 10 Kč nebo odchozí denní na ČRo na 3 Kč s příslušným sdělením, které chcete těmto institucím sdělit. Oddělený účet zajistí, že jim nepošlete víc, prostě se některé příkazy neprovedou, když dojdou peníze – jen si správně nastavte účet, aby vám banka upozornění na neprovedený příkaz neposlala zpoplatněným způsobem.
Samozřejmě lze stvořit cokoliv. Třeba místo jednoho odchozího trvalého příkazu, vytvořit několik trvalých příkazů po koruně, extrémisté po haléři.

Česká televize a rozhlas sice tvrdí, že jejich systémy jsou připravené na konsolidaci plateb, ale zůstává otázka, jak efektivní to bude. Příkladem budiž výzva Celního úřadu k zaplacení 0 Kč – tehdy to vzniklo jen proto, že někdo zaplatil o pár haléřů víc.

Švejkovský odpor může mít i formu veřejného gesta – podobně jako v minulosti „dary“ na účet prezidenta, které byly raději vraceny.

Aktivní odpůrci

Vedle legálních způsobů existují i nelegální cesty, jak se poplatku vyhnout. Jejich propagaci se vyhýbám.

Aktivní neplatiči

Jsou lidé, kteří nyní neplatí, ale od května by měli platit, nicméně nechtějí. Na jedné straně vše chtějí mít v pořádku a není tedy pro ně vhodný přístup flegmatik. Na druhé straně je to pro ně na tolik důležité, z finančních (ti, kdo si nemohou dovolit ho platit, ale nevejdou se do škatulky nemajetných, např. mají vlastní bydlení, platí hypotéku, rozpočet napjatý, ale příjem vyšší) nebo z principiálních důvodů, že raději budou mít jednorázové časové nebo finanční náklady, jen aby nepodporovali víc, než je nutné, státní propagandu.

Neformálně bych je nazval jako „poctivé blbce“. Nepohoršujte se nad označením „poctivý blbec“, sám se za něj někdy svým způsobem považuji. Právních pohledů je vícero, přidržím se navrhovaného textu zákona.

Návrat do pravěku

Jedna z cest, jak se zákonu vyhnout, je vzdát se chytrých zařízení. Tlačítkový mobil bez rádia byl ještě nedávno k sehnání pod 400 Kč (např. TCL Onetouch 4021), ale obchody na rostoucí poptávku zareagovaly a ceny stouply.

Jako alternativu lze používat pevnou linku (např. DECT telefon) a volání přes SIP operátora bez paušálu. Některé služby (např. Odorik) umožňují i příjem SMS jako fax na e-mail.

Zásadní je připravit se na odpojení: přenastavit bankovní služby (některé banky umožňují potvrzování přes SMS – např. Air Bank, Creditas, Fio), vypovědět nebo přesunout e-mailové kontakty a další služby, které používáte přes smartphone.

Pro někoho možná extrémní krok, ale odpojení od internetu má i pozitivní efekty – viz studie o vlivu používání mobilního internetu na zdraví.

OSVČ

Živnostníci se datové schránky jen tak nevzdají – bez internetu to nejde. Ale i tak mají výhodu: pokud nemají více než 24 zaměstnanců, poplatek neplatí.

Doporučuji vám aktualizovat evidenci zařízení – např. převést mobil nebo notebook z osobního vlastnictví (na rodné číslo) do majetku podnikání (na IČO). Může stačit jednoduchý doklad.

Zamyslete se i nad zařízeními v šuplíku – nepoužívané mobily a notebooky se často hodí jako záloha. Pokud je už nepotřebujete, můžete je darovat, třeba sociálním pracovníkům pro jejich klienty. Jen je otázka, zda tím neuděláte „danajský dar“, pokud jim nepomůžete i s vyřízením osvobození od poplatku.

Bez návratu do pravěku

Další možností je převést vlastnictví zařízení na osobu, která již poplatek platí (např. rodiče). Ale pozor: zákon říká, že nejen vlastnictví, ale i užívání internetového přijímače po dobu alespoň jednoho měsíce zakládá povinnost platit.

Takže „poctivým blbcům“ převést vlastnictví mobilů a notebooků na starší rodiče, kteří poplatek stejně platí, nepomůže.

Nicméně je to způsob, jak dočasně převést vlastnictví mobilů na ně, počkat na volby, během té doby prostě internetové přijímače soukromě nepoužívat nebo alespoň ne celý měsíc – ono to může dávat i z psychologicky-hygienických důvodů, jak již bylo napsáno výše.

Závěr

Jaký přístup zvolíte, je na vás. Já osobně nejsem a nebudu poplatníkem ani podle starých, ani podle nových pravidel. Ale nesouhlasím s tím, aby poplatníkem byl automaticky každý, kdo vlastní internetový přijímač. Tento text vznikl jako návod pro ty, kteří chtějí ušetřit – ale i pro ty, kteří nesouhlasí a chtějí dát svůj postoj najevo hned od účinnosti zákona, nejen u voleb.

Poznámka

Murphyho zákony fungují správně, logicky. Když přijdete o zařízení (rozbijete, ztratíte, zapomenete), je to často kvůli tomu, že jste ve stresu. Používání jiného zařízení, které jste roky nepoužívali, ztrácení času aktualizacemi, instalacemi aplikací, které nově používáte, vám ke klidu nepřidá. Takže riziko, že se stane něco brzy i náhradnímu zařízení, je vyšší než tomu primárnímu. Proto mnozí mají v šuplíku ne jedno, ale vícero zařízení, někteří mají v šuplíku úplně všechny od toho prvního, co si kdyn koupili.

Řešte je všechny nebo se jich zbavte, rozdejte. Např. sociální pracovníci uvítají dary ve formě starých mobilů, které rozdají svých klientům – otázkou je, jestli to nebude danajský dar, pokud jim nepomohou i s vyřízením osvobození od placení TV a rádio poplatku.