Hlavní navigace

Francouzi tráví v práci nejméně času. Zatím?

20. 8. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Francie je nejrozlehlejší a druhou nejlidnatější členskou zemí Evropské unie. Stála u zrodu Evropského hospodářského společenství a její vliv na chod a směr, jakým se bude EU v budoucnu orientovat, je velký. Francie je známým průkopníkem zkracování pracovní doby. Francouzi nyní mají nejkratší pracovní týden v Evropě - pouze 35 hodin. Nižší zákonnou pracovní dobu si Francie může dovolit, protože má po Lucembursku druhou nejvyšší produktivitu práce. Otázkou ale je, jak dlouho si budou moci Francouzi tento luxus dopřávat.

Kratší pracovní doba snížila nezaměstnanost, ale…

Ve Francii mělo zkrácení pracovní doby za následek snížení nezaměstnanosti o necelá dvě procenta. Zaměstnavatelé byli nuceni přijmout nové zaměstnance, aby plnili zakázky, protože na stejný objem výkonu práce potřebovali více lidí. Ženy navíc často využívají zkrácené pracovní úvazky a zaměstnavatelé je rádi nabízejí, protože jsou pro ně výhodné pro jednodušší administrativu. Navíc přesčasová práce ve Francii je dražší – vztahuje se na ni zákonný příplatek 25 %. Množství přesčasové práce je ve Francii omezené na maximálně 180 přesčasových hodin za rok, což je i na evropské poměry velmi málo.

Současné nastavení zákonné pracovní doby je však na hranici únosnosti, protože mnohé velké firmy mají problémy s konkurencí na světových trzích především kvůli vysokým mzdovým a daňovým nákladům.

Zdanění práce je ve Francii vysoké

Francouzi pobírají průměrnou hrubou měsíční mzdu 2 622 euro (minimální mzda je 1 254 euro) a trápí je vysoké zdanění práce (viz tabulka). V zemi jsou také poměrně vysoké regionální rozdíly v nezaměstnanosti a výši příjmů. Rozdíl mezi nejlepším regionem (Centre) a nejhorším regionem (Réunion) u průměrné mzdy je dokonce více než 35 %.

Trh práce ve Francii
Mzdové odvody Průměrný příjem (v %)
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 12,5 15,6 17,8 20,3
Místní daň z příjmů fyzických osob 0,0 0,0 0,0 0,0
Celkem daň z příjmů 12,5 15,6 17,8 20,3
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 13,6 13,6 13,2 13,0
Celkové odvody zaměstnancem 26,1 29,2 31,0 33,3
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 33,3 42,3 42,5 42,6
Celkové zdanění práce 44,5 50,2 51,6 53,2

Hnacím motorem francouzské ekonomiky je obchod

Francouzské hospodářství staví na první příčku obchod a vláda mu věnuje patřičnou pozornost. Ve Francii jsou velmi dobře nastavena pravidla hry, domácí podnikatelé přistupují k jednáním seriózně a schůzky bývají dlouhé, ale zato často u jídla v příjemné restauraci. Všeobecně je pro francouzské společnosti pravidlem, že vyžadují při obchodním jednání, stejně jako v Česku, písemné smlouvy, neboť v zemi je dlouholetá kultura psaného práva a administrativy. Velký rozdíl je ovšem u následného řešení obchodních sporů. Zatímco ve Francii jsou soudní rozhodnutí týkající se podnikatelských sporů rychlá (v průměru za 75 dní), v Česku si na rozhodnutí soudu počkáte v průměru déle než 300 dní. U konkurzních řízení je to stejné: ve Francii končí konkurzní řízení cca. za 2 roky a věřitelé dostanou téměř polovinu přihlášené a zdokumentované pohledávky, zatímco v Česku nejsou výjimkou konkurzní řízení delší 6 let s návratností okolo 5 %.

Sociální příspěvky nahrávají rodinám s více dětmi

Zatímco v Česku se poplatky za recept nebo pobyt v nemocnici teprve chystají, Francouzi už s nimi mají dlouholeté zkušenosti. Za lékařské ošetření musí platit 30 % nákladů, za laboratorní testy 40 % nákladů, za léky podle druhu od 65 % do 35 % a u nemocniční péče 20 % nákladů nebo 12 euro za den.

Nemocenská činí 50 % průměrného příjmu za uplynulý rok, maximálně však 42 euro denně po dobu prvních 30 dní. Od 31. dne je nemocenská již 66,66 %, maximálně však 56 euro denně. Nemocenskou Francouzi pobírají maximálně po dobu jednoho roku, potom již má občan nárok na invalidní důchod. Při nemoci dostává zaměstnanec nemocenskou od sociální instituce. Zaměstnavatelé po dobu nemoci vyplácejí zaměstnanci mzdu ve výši 40 % jeho průměrné mzdy za minulý rok. Tato částka není zaměstnavatelům nahrazována.

Francie se může pochlubit jedním unikátem v sociální péči. Rodiče dostávají přídavky na dítě pouze tehdy, mají-li 2 a více dětí. Pobírají je do 20 let dítěte, přičemž na 2 děti je to 117 euro měsíčně, na 3 děti 267 euro měsíčně, na 4 děti 417 euro měsíčně, na 5 dětí 567 euro měsíčně, na 6 dětí 717 euro a na každé další dítě 150 euro. Při narození dítěte dostane rodina porodné 830 euro.

skoleni_15_4

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má člověk, který během posledních 22 měsíců nejméně 6 měsíců řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců. Výše činí 57,4 % z vyměřovacího základu, přičemž minimální výše je 28,40 euro na den. Délka závisí na věku a délce pojištění, pohybuje se od 7 do 42 měsíců.

Peněžitou pomoc v mateřství vyplácí ve Francii stát 6 týdnů před porodem a 10 týdnů po porodu u prvního dítěte, u dalšího dítěte 8 týdnů před porodem a 18 týdnů po porodu, u dvojčat 12 týdnů před porodem a 22 týdnů po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 85 % z vyměřovacího základu, minimálně 8,24 euro denně, maximálně 69,31 euro denně.

Už jste navštívili Francii?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).