Ministerstvo spravedlnosti vydalo 7. dubna 2016 tiskovou zprávu, ve které informuje o připraveném návrhu, jímž by se novelizovala vyhláška v rámci exekučního řádu. Na základě této novely by se exekutorům snížily odměny za jejich činnost. Podle Ministerstva spravedlnosti by mohlo jít o snížení ve výši zhruba dvou třetin stávajících odměn. Exekutorská komora ČR ale zásadně nesouhlasí. Podle ní není prostor pro snížení vůbec žádný. Na vydanou tiskovou zprávu tak zareagovala narychlo svolanou tiskovou konferencí a informovala, že případné snížení odměn o dvě třetiny by podle ní mohlo mít za následek i rozpad systému a ukončení činnosti všech exekutorských úřadů.
Náklady exekuce
Náklady exekutora se skládají ze dvou položek. Tou první jsou Náhrady hotových výdajů, které pokrývají přímé výdaje, jež jsou spojené s daným exekučním řízením. Mezi ně lze zařadit:
- Soudní a jiné poplatky.
- Cestovní výdaje.
- Telekomunikační poplatky.
- Odborná vyjádření, znalecké posudky atd.
Druhou částí nákladů exekuce je exekutorova odměna. Z ní se hradí zejména tyto fixní náklady:
- Mzdy pracovníků.
- Nájemné, pokud je exekutorský úřad provozován v pronajatých prostorách.
- Energie a další.
Tyto náklady dostane exekutor zaplaceny pouze v případech, kdy exekuce proběhne úspěšně a dlužník dluh uhradí. Pokud jsou mu náklady proplaceny, odvádí z nich následně DPH státu ve výši 21 %. V opačném případě, tedy v situaci, kdy se z nějakého důvodu nepodaří exekuci dokončit, nedostává exekutor zaplaceno nic.
Příklad
V současné době činí minimální odměna soudního exekutora dle tarifu 3000 Kč. Medián vymáhané pohledávky se pohybuje okolo částky 9000 Kč. Polovina pohledávek, které exekutoři vymáhají, je tedy v částkách do 9000 Kč. Podle Exekutorské komory ČR tak získá exekutor v 70–80 % případů právě tuto minimální odměnu ve výši 3000 Kč. Po snížení tarifu by tedy mohlo dojít ke snížení až na 1000 Kč.
Situace by tak mohla vypadat i následovně. Exekutor vymáhá pro věřitele pohledávku ve výši 20 000 Kč. Dlužník může tuto částku uhradit i okamžitě, ale průměrná doba vymáhání činí 2 roky. Pokud by exekutor vymáhal pohledávku v průměrné době, činila by jeho odměna 1000 Kč, tedy cca 50 Kč měsíčně. Ovšem za předpokladu, že by nakonec pohledávku vymohl. Pokud ne, odměna mu nepřísluší žádná.
Proč nesnižovat?
Jedním z faktorů, který Exekutorské komoře vadí, je fakt, že se stát chystá přikročit k dalšímu snižování exekutorských tarifů, když ty se za posledních 15 let snížily již několikrát. Došlo například ke snížení odměny exekutora o 50 % v případech, kdy dlužník uhradí svůj dluh do 30 dnů. Postupem času byly sníženy i paušální náhrady nákladů pro případy, kdy dlužník zaplatí dluh do 30 dnů. A následně byly zavedeny limity na proplácení určitých nákladů, jako je například cestovné (1500 Kč bez ohledu na délku cesty) či slučování exekucí atd.
Dalším bodem je zvyšující se agenda. Stát postupem času přenesl 40 % práce, kterou dříve vykonávaly exekuční soudy, na soudní exekutory. Jedná se například o rozhodování o rozvrzích, zastavení nebo odkladu exekucí. Ti tuto práci vykonávají navíc ke své současné práci, ale odměna se jim nezvýšila.
A za nespravedlivé považují i odměňování insolvenčních správců v poměru k odměňování exekutorů. Insolvenční správci dostávají zaplaceno minimálně 45 000 Kč až 60 000 Kč, a to vždy, bez ohledu na to, zda peníze vymůžou. Naproti tomu minimální odměna exekutora by u navrhovaného snížení exekučního tarifu činila jen 500 Kč,
říká Vladimír Plášil, viceprezident Exekutorské komory ČR.
70 % exekucí je prý nevymahatelných
V současné době je přibližně 70 % exekucí nevymahatelných. Je to způsobeno převážně tím, že do exekučního řízení se dostávají stále stejné subjekty či osoby. Exekuce jsou v tomto případě nadužívány. Věřitelé podávají exekuce na stále stejné osoby, za což neplatí žádné poplatky ani nenesou odpovědnost za náklady na úhradu exekučního řízení. Dluhy jsou po dlužnících sice vymáhány opakovaně, ale tyto osoby jsou například ekonomicky neaktivní a doma mají pouze základní vybavení domácnosti, které není možné v rámci exekuce zabavit. Exekutorská komora ČR tak eviduje i případy, kdy je proti jednomu dlužníkovi vedeno i 30 exekucí.
Počet exekucí podle jejich počtu na tytéž osoby.
Za poslední dva roky také vzrostl průměrný počet exekucí na osobu, a to ze 3,3 na 5,8. Na jednu osobu je tak průměrně vedeno 6 exekucí.
Vývoj počtu běžících exekučních řízení.
Osob, které se v exekučním řízení ocitly poprvé, je v současné době pouze 5 %.
A co zavedení povinných záloh?
Jedním z řešení, které by mělo do exekutorských úřadů přinést peníze, je zavedení povinných záloh. Věřitelé by tak nově museli platit exekuční poplatky a povinně i náklady na exekuční řízení. Tento krok Exekutorská komora ČR schvaluje, ale podle ní není dostačující.
Zavedení záloh se týká přímých výdajů, tedy těch reálně vynaložených na konkrétní exekuci. Neřeší už ale snížení odměn a fixních nákladů. Povinné zálohy by se navíc dotýkaly pouze nově vedených exekucí. Náklady na úhradu 4,5 milionu aktuálně probíhajících exekucí by zavedení záloh nezajistilo.
Snížíte tarify a my zavřeme
V případě, že by se novelou exekučního řádu skutečně snížil exekutorský tarif o dvě třetiny, není dle Exekutorské komory reálné, že by toto snížení exekutorské úřady ustály. Prostor pro snížení zde nevidí žádný, ba naopak. Naše data, která jsme ministerstvu předkládali, mluví jasně: prostor pro snížení exekučního tarifu neexistuje. Měli bychom naopak hledat cesty, jak kompenzovat úřadům stále rostoucí náklady a agendu. Už teď má řada exekutorů vážné finanční potíže a mnoho z nich zvažuje propouštění zaměstnanců či přímo uzavření úřadů,
uvedla Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR. Podle Exekutorské komory ČR tak hrozí, že exekutorské úřady nebudou schopny utáhnout provoz a všechny budou muset svou činnost ukončit. Následně se obává, že by mohlo dojít ke zhroucení systému vymáhání pohledávek a k případnému vymáhání buď soudy, nebo i samozvanými vymahači.
Na 12. května 2016 tak svolala mimořádný sněm, na kterém chce Robertu Pelikánovi, ministrovi spravedlnosti, své argumenty přednést.
