V Evropě se začíná zabydlovat 4denní pracovní týden. Svým zaměstnancům jej nabízejí například firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu. V Česku se však zatím ke kratšímu pracovnímu týdnu přiklání jen hrstka firem. Je vůbec reálné, aby se systém 4denní práce a 3denního víkendu staly v Česku přirozeným pracovním rytmem?
Když v roce 1968 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která stanovila pětidenní pracovní týden, spousta lidí si neuměla fungování podniků bez pracovních sobot představit. Některé je několikrát ročně vyhlašovaly až do roku 1989. Nyní se ocitáme v podobné situaci, kdy nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace představuje revoluci v pracovním prostředí. Ta se dotýká i délky pracovního týdne,
říká Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Některé firmy už 4dennní pracovní režim zkoušejí, většinou se jedná o firmy v IT oblasti.
V současné době odhadujeme, že přibližně pět procent firem v oblasti IT v Česku nabízí čtyřdenní pracovní dobu. V oboru IT je čtyřdenní pracovní týden stále častěji zkoumán jako možnost pro zlepšení pracovního prostředí a zvýšení spokojenosti zaměstnanců,
potvrzuje Denisa Janatová, ředitelka společnosti Smitio – kariérní platformy pro IT komunitu. Právě IT obory jsou podle ní vhodným kandidátem pro zavedení kratšího pracovního týdne z několika důvodů.
Uplatnění v IT často klade důraz na výstupy a výsledky práce spíše než na pevně daný čas strávený v kanceláři. Díky technologickému pokroku je také možné provádět práci na dálku a flexibilně, což umožňuje efektivnější rozložení pracovního času. Zaměstnanci v IT mají často silně vyvinuté analytické a organizační schopnosti, které jim umožňují efektivnější plánování a správu času,
dodává Denisa Janatová.
Čtyřdenní pracovní týden zavedlo v ČR jen pár firem, především v oblasti IT, které se tak snaží prezentovat jako zajímaví zaměstnavatelé pro velmi nedostatkové profily IT pracovníků. Jsou to například společnosti Welcome to the jungle, Phonexia nebo Novartis.
Navíc systém projektového řízení a organizace práce je v tomto segmentu velmi propracovaný a tyto firmy jsou u většiny pozic schopné měřit a řídit výkon zaměstnanců. To v ostatních firmách nebývá pravidlem,
míní Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup. Zachování principu o den méně práce se stejným výkonem je nemožné u pásové výroby, kde lidé pracují většinou ‚v taktu‘ a činnost je maximálně optimalizovaná. V průmyslu by toto muselo být spojeno s automatizací výroby.
Z jiných oborů kratší týden zkoušejí T-Mobile, innogy nebo Amazon, z menších firem můžeme jmenovat třeba pražírnu kávy Cafe Eternity z Českého Těšína, společnost SAB Finance, která se zabývá devizovými obchody.
Lidé chtějí kratší pracovní týden. Pokud ho dostanou, dopadne to dobře?
Lidé v západních zemích včetně Česka bohatnou a je pro ně stále častěji důležitější zvýšit podíl volného času ve svém životě než maximalizovat výdělek. V průběhu pandemie se také výrazně zvýšil počet lidí s duševními poruchami, jako je například syndrom vyhoření. Prioritou se pro ně stala péče o vlastní zdraví a chtějí, aby stejnou prioritu měli i jejich zaměstnavatelé. Ti vědí, že dosavadní styl práce bude dlouhodobě pro zaměstnance neúnosný a mohli by začít mít problém si své lidi udržet, a tak hledají různé způsoby, jak jim vyhovět. Firmy stále častěji umožňují zaměstnancům zkrátit si úvazek, ale vždy je to výměnou za nižší mzdu.
Přejít na 4denní pracovní týden chce především velkou důvěru k zaměstnancům ze strany firmy, tedy manažerů a majitelů. Pokud mají manažeři takové úvahy, že přechod na tento model znamená, že zaměstnanci pracovali doposud jen na 80 %, když by teď stihli stejnou práci za 4 dny, tak je jasné, že firma na tento krok nemá správně nastavenou kulturu,
domnívá se Jiří Halbrštát. V první řadě by zkrácení pracovní doby a zachování výkonu mělo jít společně s růstem produktivity a změnou organizace práce. Je také potřeba mít dobře nastavený systém řízení výkonu. Je přirozené, že pokud má člověk na nějaký úkol hodně času, tak mu jeho splnění bude trvat déle. Všichni známe situaci, kdy nás velmi blízký termín uzávěrky donutí mnohem efektivněji úkol zrealizovat. Někdy je dokonce výhodnější udělat práci v 80 % kvalitě rychle, než ve stoprocentní kvalitě za velmi dlouho.
Vedle výhod spojených s kratším pracovním týdnem upozorňují personalisté i na řadu rizik. Mnohé firmy přistupují k 4dennímu pracovnímu týdnu s velkou skepsí.
Obávají se, že pokud by byl pátek volný, zaměstnanci by čtvrtek začali vnímat jako nový pátek, což by vedlo k nižší produktivitě. Nevýhody čtyřdenní pracovní doby zahrnují možné logistické a organizační výzvy, například nutnost přizpůsobení pracovních procesů a zajištění dostatečné dostupnosti pro klienty. Některé firmy mohou mít obavy z poklesu produktivity nebo ztráty kontroly nad pracovním výkonem zaměstnanců. Implementace tohoto modelu může také vyžadovat změny v legislativě a kolektivních smlouvách,
vyjmenovává rizika Marcela Vyskoková.
Belgie, průkopník Evropy s uzákoněným 4denním pracovním týdnem
V Belgii se 4denní pracovní týden dostal přímo do zákona. Belgičtí zaměstnanci mají právo vykonávat celý pracovní týden za čtyři dny namísto obvyklých pěti, aniž by jim byla krácena mzda. Zaměstnanci mají právo se rozhodnout, zda budou pracovat 4, nebo 5 dní v týdnu. Pokud si zvolí kratší variantu, musí ve 4 dnech zvládnout všechno, co doposud dělali v 5 dnech, množství práce se jim tedy nesníží.
Dnes již bývalý belgický premiér Alexander de Croo v době zavedení novinky uvedl, že by tato změna mohla pomoct zpružnit notoricky nepružný belgický trh práce a usnadní lidem skloubit rodinný život s kariérou.
Cílem je dát lidem a firmám větší svobodu při zařizování si pracovní doby. Pokud porovnáte naši zemi s ostatními, často uvidíte, že jsme mnohem méně dynamičtí,
sdělil podle serveru EuroNews.
Belgická snaha však vyšla téměř naprázdno. Ukázalo se, že do 4denního režimu naskočilo přibližně je 1 % Belgičanů. Ne, že by o zkrácený týden nebyl ze strany zaměstnanců zájem, ale pověstné vidle hodili do lákavé možnosti zaměstnavatelé. Jak uvedly před časem Hospodářské noviny, právní kancelář Claeys & Engels si objednala průzkum mezi zaměstnavateli a vyšlo jí, že třetina firem už dostala od svých pracovníků žádost o zkrácení týdne, avšak 7 z 10 žádostí zaměstnavatelé zamítli. To zákon zaměstnavatelům umožňuje. Firma se musí žádostí zaměstnance zabývat, ale pokud písemně zdůvodní, proč je v daném zaměstnání kratší pracovní týden nereálný, nemusí pracovníkovi vyhovět.
I další země testují, jestli se lidem i ekonomice bude dařit lépe
Kratší pracovní týden vloni testovaly také Švédsko, Spojené království a Španělsko. Například ve Velké Británii se do pokusu zapojilo 61 firem. Výsledkem bylo údajně méně výpovědí a stejná produktivita práce jako při 5denním pracovním týdnu. Výzkumníci z univerzit v Cambridge, Oxfordu a Bostonu zkoumali dopad kratší pracovní doby na produktivitu firem, duševní zdraví zaměstnanců, na životní prostředí i genderovou rovnost.
Přibližně 92 % zúčastněných společností se rozhodlo, že 4denní pracovní týden zachová i nadále. Ve zkušebním období pracovali zaměstnanci v režimu „100 : 80 : 100“, tedy 100 % mzdy za 80 % času při 100% produktivitě. Účastníci výzkumu také podle výsledků zaznamenali o 71 % méně případů vyhoření.
Ve španělské Valencii probíhal počínaje Velikonočním pondělím měsíční experiment, kdy pracovníci soukromého i veřejného sektoru nemuseli každé pondělí do práce, aniž by kvůli tomu měli nižší mzdu. Cílem místní radnice bylo zjistit, jak 32hodinová pracovní doba ovlivní fyzické i psychické zdraví občanů, životní prostředí, dopravu i ekonomiku. Výsledky má vedení Valencie zveřejnit za pár dní, 20. července.
Letos na jaře se do 4denního experimentu pustilo také Německo, kde na kratší týden tlačí zejména odbory. Za projektem stojí berlínská společnost Intraprenör a nezisková organizace 4 Day Week Global. Společnostem, které se do testování zapojí, by po dobu nejméně 6 měsíců měli být k dispozici odborníci, kteří jim pomohou s novými metodami, a zároveň by jim oporou měly být firmy, které na 4denní týden přešly natrvalo. Experiment má vyhodnotit univerzita v Münsteru.