ERÚ: Zvýší se vám platba za elektřinu? Napište nám

Navrhovaná Nová tarifní struktura se bude přepracovávat, ale konzultační proces běží dál. Co byste měli úřadu napsat, aby nový model co nejlépe odpovídal i vašim potřebám?

Ondřej Touš

Ředitel odboru elektroenergetiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a vedoucí pracovního týmu projektu Nová tarifní struktura v elektroenergetice.

Absolvent oboru Ekonomika a řízení energetiky na ČVUT v Praze.

Ve volném čase rád sportuje, cestuje a věnuje se své rodině.

Ačkoli se stávající podobou Nové tarifní struktury (NTS) už se asi nepočítá, stále běží konzultační proces. Mohu se zeptat proč?

Nepočítá se s uvedením matematického modelu, tj. návrhu Nové tarifní struktury v rozsahu, který byl představen dne 21. ledna 2016. Nicméně současná tarifní struktura už není vyhovující a do budoucna je potřeba aktualizovaný tarifní systém zavést. Budeme vycházet z již představeného matematického modelu návrhu Nové tarifní struktury, který bude na základě připomínek z veřejného konzultačního procesu upraven. Veškeré přijaté podněty jsou průběžně vyhodnocovány a budou základem pro další úpravy návrhu Nové tarifní struktury. Konzultační proces trvá delší dobu, protože pro rozpracování kvalitních návrhů ze strany odběratelů, výrobců nebo provozovatelů lokálních distribučních soustav je potřeba více času. Chceme dát prostor k připomínkám všem zákazníkům na hladině nízkého napětí, není důvod přípravu nového návrhu tarifního systému uspěchat. Momentálně startujeme kolečko besed s občany po celé republice, aby nám řekli svůj názor. Termíny setkání můžete průběžně sledovat na webu ERÚ.

Když už se s původním modelem nepočítá, co by nyní vlastně měli lidé v rámci konzultačního procesu na ERÚ psát?

ERÚ očekává, že díky vyhlášenému konzultačnímu procesu získá názory a konstruktivní připomínky, které pomohou správně nastavit nový tarifní systém. Jedná se o velice přínosnou zpětnou vazbu, protože taková debata tu dosud nebyla. Aktualizovat tarifní systém je nicméně vzhledem k decentralizaci zdrojů nutné, konzultační proces je svým způsobem zároveň vysvětlovací, osvětový. Původní podobu NTS navíc s domácnostmi nikdo neprobíral, to se teď mění.

Podle jakého klíče ERÚ vyhodnocuje náměty, které spotřebitelé zasílají?

Každý přijatý podnět přečteme a následně zařadíme podle typu dotazu a dle typu účastníka trhu (zákazník, výrobce, provozovatel distribuční soustavy či obchodník s elektřinou). Pokud se jedná o připomínku, ze které vyplývají návrhy na úpravu matematického modelu návrhu Nové tarifní struktury, pak jsou tyto návrhy konzultovány v rámci pracovní skupiny nového tarifního systému. Jestliže se jedná o dotaz, nebo jen vyžádání doplňujících informací, pak jsou tyto informace poskytnuty.

Domnívám se, že ERÚ může zjistit dopady modelu sám, protože detailní informace o připojení mají distributoři.

V České republice je cca 5 milionů domácností. Tarifní statistiky, případně statistiky jednotlivých odběrných míst tvořily podklady pro zpracování prvního matematického modelu. Data distributorů nám však neumožní analyzovat informace blíže. Dvě různá odběrná místa mohou mít shodné technické parametry uvedené v tarifních statistikách, ale mohou mít zcela rozdílný průběh a účel odběru, který nelze z většiny současných elektroměrů u odběrných míst domácností odečíst, a v tarifních statistikách tedy uveden není. Dále nelze z tarifních statistik odečíst instalované spotřebiče v odběrném místě, které významným způsobem ovlivňují charakter odběru elektřiny. Provozovatelé distribučních soustav tedy nemají k dispozici všechny potřebné údaje.

Mohu se zeptat na zasílané podněty v rámci konzultačního procesu? Kolik jich úřad už obdržel? Chodí jich pořád stejně? A dá se nějak paušalizovat, o čem píší lidé nejčastěji?

Úřad obdržel více než 15 tisíc podnětů a dotazů k matematickému modelu nové tarifní struktury. Více než polovina přišla ke konci ledna, tedy po zveřejnění prvního návrhu NTS. Za březen jsme obdrželi jen necelých 400 podnětů a od začátku dubna jde již pouze o jednotky podnětů denně. Trend je tedy výrazně klesající. Za prvotní nárůst může i mediální lavina po zveřejnění prvního návrhu. Konzultační proces ale běží stále, a proto teď navštívíme města, která o diskuzi projevila zájem. Často obdržíme více reakcí na naše odpovědi než nových připomínek a dotazů. Nejčastěji jde o zvýšení nákladů na elektřinu u domácností a obecný nesouhlas s matematickým modelem návrhu Nové tarifní struktury. Zákazníci nejčastěji uvádějí nemožnost snížení jističe z důvodu instalovaných elektrických spotřebičů v domácnosti s požadovanou hodnotou jištění, dále pak nejvíce připomínek reflektujeme u odběratelů s dvoutarifními sazbami, které nesplňují podmínky využití vysokého a nízkého tarifu.

Zákazníci nejčastěji uvádějí nemožnost snížení jističe. Uvedu jeden příklad za všechny: Koupili jsme indukční desku, abychom měli nižší spotřebu. Kvůli jejímu počtu fází jsme se ale vlastně zbavili i jen teoretické možnosti mít jednofázový jistič, protože v kombinaci s troubou musí být zapojena třífázově. Budete nějak zohledňovat, že řada domácností si jistič vyměnit nemůže kvůli spotřebičům? Nemusí jít jen o indukci, může jít i o kotel apod.

Ano, o tomto problému samozřejmě víme a při přípravě upraveného návrhu nové tarifní struktury s ním budeme dále pracovat. Na druhou stranu je nutné dodat, že existuje nemalé množství domácností, které mají své jistící prvky neodůvodněně naddimenzované.

Počítáte s tím, že drtivá většina populace problematice vůbec nerozumí, a tak mohou být náměty jen popisem jejich situace? Diskutují s vámi v rámci konzultačního procesu i odborné subjekty?

Všichni odběratelé elektřiny nemohou být odborníci na problematiku nastavení struktury tarifů v elektroenergetice, i když po spuštění veřejného konzultačního procesu se objevilo více odborníků, než jsme čekali. Chceme však dát možnost vyjádřit se k problematice nastavení struktury tarifů úplně všem, protože je to záležitost, která se dotkne každého z nás. Náměty od konečných odběratelů, kteří popisují svou situaci, jsou pro nás také velice přínosné, protože na základě těchto námětů můžeme lépe identifikovat jejich odběratelské chování, které nejsme schopni z tarifních statistik správně identifikovat. V době příprav nové tarifní struktury, ale i v rámci veřejného konzultačního procesu, který nyní probíhá, jsme stále otevřeni i diskuzím s odbornými institucemi a na základě již absolvovaných společných jednání přijímáme jejich návrhy. V uplynulém období to byly například tyto instituce: Správa železniční dopravní cesty, Asociace výrobců tepelných čerpadel, Asociace sálavého vytápění, Teplárenské sdružení, Komora obnovitelných zdrojů energie, Svaz měst a obcí ČR.

Co vám mají domácnosti přesně psát, abyste měli co nejlepší výchozí materiál pro posouzení?

Velice by nám pomohlo, kdyby koneční zákazníci, kterým vyšlo v cenové kalkulačce citelné navýšení plateb, zaslali svou připomínku, která by obsahovala informaci, o jaký odběr se jedná (parametry – velikost jističe, roční spotřeba, spotřebiče) a k čemu a jak je daný odběr využíván. Na základě těchto dat si vytvoříme základní přehled o současných skupinách odběratelů a jejich požadavcích na distribuční soustavu.

Zástupci Hnutí DUHA s Komorou OZE společně navrhli, aby podíl paušálních plateb na ceně za distribuci (tzv. regulovaná složka) v žádném z budoucích tarifů při průměrné spotřebě nepřekročil 30 %. V rámci tohoto limitu lze podle nich ještě motivovat spotřebitele k efektivnímu nakládání s elektřinou a změna tarifů by byla spravedlivější. Podobnou výši paušálních poplatků podle nich platí například spotřebitelé v Německu a Rakousku. Uvažuje ERU tímto směrem?

V současnosti zveřejněný návrh Nové tarifní struktury je prostý matematický model, který říká, jaké náklady v soustavě jednotlivá odběrná místa vyvolávají. Musím upozornit, že čísla nebyla upravována tak, aby dosahovala určitého předem stanoveného poměru. Podstatná část nákladů na zajištění regulovaných služeb má charakter fixních nákladů nezávislých na odebraném množství elektřiny, avšak od zákazníků je v současnosti tato fixní část nákladů vybírána v závislosti na velikosti jejich odebraného množství elektřiny. Fixní náklady (provozování, údržba, opravy, obnova či výstavba soustavy) však nejsou na odebraném množství elektřiny závislé a dle dat, ze kterých matematický model návrhu Nové tarifní struktury vycházel, jsou tyto fixní náklady dokonce 90 % z celkových nákladů na distribuci.
I v příštím návrhu nového tarifního systému bude cena za komoditu, tedy silovou elektřinu, která tvoří průměrně 43 % z celkové ceny elektřiny, převážně vztažena na odebrané množství elektřiny. Pokud k těmto procentům přičteme složku ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která je na hladině nízkého napětí u téměř všech domácností hrazena ve výši 495 Kč/MWh, pak již platby vztažené na odebrané množství elektřiny přesahují 55 %. Ve zveřejněném matematickém modelu úsporou elektřiny ušetří zákazník na hladině nízkého napětí okolo 2000 Kč za každou neodebranou MWh oproti situaci, kdy by tuto elektřinu odebral. Možná tato částka není dostatečnou motivací pro zmíněná hnutí, pro běžnou domácnost by však motivací být mohla.

V níže uvedených grafech je uveden současný poměr fixních plateb a plateb vztažených na odebrané množství elektřiny v Evropě. Jedná se tedy o současný stav, který žádným způsobem nezobrazuje budoucí vývoj v rámci Evropy.

Graf: Váha komponent distribučních tarifů (v % konečné ceny) – maloodběr domácností

Graf: Váha komponent distribučních tarifů (v % konečné ceny) – maloodběr podnikatelů

Jak ukazují výše přiložené grafy, v Holandsku není platba za distribuci elektřiny vůbec závislá na odebraném množství. Na opačném konci se nachází Rumunsko.

Zastavím se u vašeho příkladu úspory zákazníka za každou neodebranou MWh. Všem je jasné, že když budou odebírat méně, zaplatí méně. Podle nového modelu to ale bude méně než podle toho, který platí nyní. Do kalkulačky jsme v redakci zadávali reálné situace mnoha domácností. Domácnosti s velkou spotřebou podle nového matematického modelu zaplatily relativně méně (ne v absolutních částkách, samozřejmě) než ty s menší spotřebou. Těm zdražil nový model oproti tomu současnému platby více. Pak mi argument, že nový model motivuje k úsporám méně než ten původní, docela dává smysl.

Návrh Nové tarifní struktury upravuje pouze regulované platby elektřiny, které respektují síťové náklady na provoz – provoz, údržba, opravy, rozvoj. Tyto náklady jsou tvořeny z 90 % fixními platbami, které nezávisí na množství „proteklé“ energie. Z toho vyplývá, že pokud konečný zákazník sníží svůj odběr elektřiny, nijak výrazně nesníží svůj podíl na nákladech na provozování sítě, které jsou převážně fixního charakteru. V tomto duchu je otázkou, zda je vhodné či správné zavádět motivaci v této regulované platbě, když její úsporou (neodebrání elektřiny) není generována odpovídající úspora ani na straně provozovatele soustavy. Domníváme se, že by hlavní váha motivace šetřit odebrané množství elektrické energie měla zůstat ve složce neregulované (silová elektřina, vlastní komodita), která tvoří přibližně polovinu celkové platby elektřiny.

Současný návrh bude na základě vyhodnocení veřejného konzultačního procesu přehodnocen a s největší pravděpodobností budou změněny i váhy fixních a variabilních plateb.

Takže počítáte s tím, že i v dalším zveřejněném modelu budou celkové platby mnohem více závislé na velikosti jističe?

To je v tuto chvíli předčasná otázka, na kterou nedokáži přesně odpovědět. Celý koncept nastavení tarifů pro domácnosti a maloodběr podnikatelů bude upraven na základě vyhodnocení veřejného konzultačního procesu, který v současnosti probíhá.

Původní podoba NTS plánovanými zvýšenými platbami penalizovala za výrobu vlastní elektřiny. ČR se přitom zavázala – tuším – do roku 2020 zvýšit svůj podíl vyráběné energie z OZE, čili to šlo trochu proti sobě. Bude se při tvorbě nové podoby NTS uvažovat i toto hledisko?

Pokud si kdokoliv v současném tarifním systému spotřebuje elektřinu, kterou si sám vyrobí, přinese mu tato elektřina úsporu v platbě za zajišťování distribuce elektřiny, v platbě za systémové služby a dále také pravděpodobně v platbě za složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie. Nicméně tato úspora nepřinese úsporu stálých nákladů na provozování soustav. Ty zůstávají stejné. Již v minulé otázce jsme uvedli, že fixní náklady provozovatelů distribuční nebo přenosové soustavy dosahují přibližně 90 % z celkových nákladů. Ve výsledku dojde pouze k přesunutí části nákladů, o které dotyčný samovýrobce zaplatí méně, na ostatní zákazníky. Zvýšení by tak uhradily skupiny zákazníků, které nemohou mít z technických nebo finančních důvodů decentrální zdroj elektřiny. Z technických důvodů je to například skupina zákazníků v panelových domech, z finančních důvodů například skupina sociálně slabších obyvatel. Tomu chce Energetický regulační úřad zabránit.

Návrh Nové tarifní struktury tedy nepenalizuje zákazníky s výrobnou elektřiny, pouze lépe zohledňuje náklady na provoz soustavy. V navrhovaném matematickém modelu se dělí platba na několik částí a vyšší platba u odběrného místa s vnořenou výrobnou je dána změnou typu měření. U běžné domácnosti nebo malé firmy je odběrné místo osazeno měřením typu C, tedy jednoduchým elektroměrem se zpravidla ročním odečtem. Odběrné místo s vnořenou výrobnou musí být osazeno dražším měřením typu B s dálkovým odečtem, kde jsou navíc vyšší náklady na obsluhu a zpracování dat.

Když si ale maloodběratelé vyrábí elektřinu částečně sami, tak ze sítě přece odebírají méně. Ano, platí tím pádem méně i na fixních položkách, ale v součtu tak přece všechny tyto subjekty snižují nároky na drahé rezervní kapacity. To by se také mělo zohlednit. A nebo jinak: domácnosti, které jsou od A do Z vybaveny nejúspornějšími spotřebiči, také přece odebírají méně a platí tak méně i za fixní položky, a přitom zůstávají náklady na údržbu soustavy stejné.

Vámi popisovaná konstrukce platí pouze částečně, a to z toho důvodu, že koneční zákazníci tím, že snižují svůj odběr ze soustavy, nesnižují stálé náklady sítě. Faktem však nadále zůstává, že celkové náklady na provoz sítě jsou v rámci regulačních pravidel přibližně stejné a závisí pouze na velikosti technických jednotek, na které se rozpočítají. Na základě těchto skutečností dochází již v současném systému ke křížovým dotacím mezi jednotlivými zákazníky. Fixní náklady, které nezaplatil v ceně odebrané elektřiny jeden odběratel, musí zaplatit jiný odběratel, který nemá dostatek technických či finančních možností si úsporné opatření pořídit – celkový objem vybraných prostředků musí být zachován.

Jaké přesně subjekty se podílely na tvorbě současného modelu NTS? A jaké subjekty se budou na přípravě nové podoby NTS podílet nyní?

Na přípravě zveřejněného matematického modelu se podíleli Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, provozovatelé přenosové a regionálních distribučních soustav, Sdružení velkých spotřebitelů energie, EGÚ Brno, Česká fotovoltaická asociace a dodavatelé poslední instance. V případě nutnosti při projednání specifického tématu byl přizván konkrétní externí subjekt ke konzultaci. Nová podoba tarifní systému ale zahrne všechny, kdo nám své podněty a připomínky už zaslali, a také ty, kdo přijdou na některé setkání ERÚ s občany. Pro lepší orientaci je seznam besed na webu úřadu. Co se týká účasti nových subjektů, které budou v tzv. „oponentním“ týmu Nové tarifní struktury, jejich seznam sdělíme po ukončení veřejného konzultačního procesu. Již nyní víme, že to budou zástupci občanů, například větší spolky a svazy.

Na kdy se plánuje zveřejnění další navrhované podoby NTS?

Po ukončení a zhodnocení veřejného konzultačního procesu. Dalším krokem by měla být úprava vládních dokumentů z oblasti energetiky – Národního akčního plánu k chytrým sítím a případně i Aktualizované státní energetické koncepce.

Mohou se subjekty nějakým způsobem podílet na diskuzi kolem nové podoby NTS? Např. zástupce Komory OZE pan Chalupa v rozhovoru pro DVTV uvedl, že Komora OZE žádala o zapojení do konzultačního procesu právě při tvorbě původní podoby NTS, ale žádost byla zamítnuta. Podle jakého klíče se tedy vybírají subjekty, které se budou na přípravě další podoby NTS podílet?

K současnému návrhu Nové tarifní struktury se v rámci veřejného konzultačního procesu může vyjádřit každý občan České republiky, sdružení občanů i nejrůznější organizace. Ostatně řadu připomínek nejrůznějších sdružení jsme již obdrželi. Jelikož probíhal výpočet a analýza na konkrétních datech třetích osob, nelze celý proces zpřístupnit širší skupině zájemců, kteří by měli o účast v projektu zájem.

Proč vlastně ERÚ nezveřejnil kompletní matematický model, ale jen kalkulačku? Kdyby odborné subjekty viděly přímo „střeva“ toho modelu, mohly by přece diskutovat nad podobou dalšího modelu mnohem účinněji a efektivněji.

ERÚ zveřejnil cenovou kalkulačku z toho důvodu, aby vyšel vstříc hlavně běžným spotřebitelům z řad domácností a podnikatelského maloodběru, pro něž je kalkulace celkové ceny elektřiny v porovnání s platbou v rámci návrhu Nové tarifní struktuře složitá. Pokud budou mít odborné organizace zájem diskutovat nad konkrétní částí návrhu Nové tarifní struktury, jsme samozřejmě připraveni tyto diskuze na vyzvání absolvovat a dotazy zodpovědět. Výpočetní model není možné předávat, a to z důvodu jeho rozsahu, který není upraven pro běžného odborného uživatele, ale i proto, že obsahuje chráněná data třetích stran, se kterými model pracuje.

Děkuji za rozhovor.