Česká ekonomika zažívá nejdelší recesi v historii (6. kvartál poklesu). Řada indikátorů ale ukazuje na to, že dno je velice blízko. Nic by na tom neměli změnit ani probíhající povodně.
Ekonomiku táhl od konce roku 2011 dolů rekordní propad soukromé spotřeby, a ta se nyní stabilizuje, podobně jako investice. Soukromé spotřebě může navíc pomoci zlepšování směnných relací (rychlejší růst cen dovozu než vývozu). Řada exportně zaměřených podniků take hlásí poměrně vysoké využití výrobních kapacit (v automobilovém průmyslu přes 90%). To by mohlo investicím pomoci k další stabilizaci. Celkově tak česká ekonomika vysílá řadu signálů, které ukazují na možnost brzkého odražení ode dna.
Probíhající povodně by na tom neměly mnoho změnit. Pokud vycházíme z analogie s rokem 2002 (kdy byly povodně podle dosavadních odhadů výrazně ničivější), byl dopad povodní do dynamiky růstu minimální (-0,05% na HDP v ročním horizontu). Tentokrát mohou mít povodně díky nižším škodám na infrastruktuře a výraznému propadu hospodářství v posledních kvartálech, na růst i lehce pozitivní dopad. Nakonec ale jeho dynamiku také výrazně neovlivní.
Škody, které dopadnou na veřejné rozpočty, by se měly pohybovat spíše v řádu jednotek než desítek milliard korun. I kdyby byly nakonec vyšší, stát v tuto chvíli hospodaří se slušnými rezervami (na dluhové službě odhadujeme vice než 10 mld korun) a v případě vyšší potřeby nebude mít problém půjčit si na trzích.