Dvojí kvalita potravin je téma, které provází Evropskou unii už několik desetiletí a týká se každého z nás. Rezonuje především v zemích tzv. východního bloku, ve kterých byly ze strany výrobců do potravin běžně přidávány levnější a méně kvalitní přísady než v západních členských státech EU.
Ostatně snad každý z nás někdy v minulosti v zahraničí okusil určitou potravinu od totožného výrobce, která chutnala „o něco lépe“. Co znamená dvojí kvalita potravin, jak s ní právní předpisy bojují a jaký je současný trend v dané oblasti?
Zákaz dvojí kvality potravin
Již v roce 2021 vstoupila v účinnost novela zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, která zavedla výslovný zákaz dvojí kvality potravin. Novela zareagovala na situaci, kdy byly na tuzemském trhu dlouhodobě uváděny výrobky nižší kvality, než tomu bylo v zahraničí – zejména pak v západních členských státech Evropské unie.
Rozdíl na první pohled identicky působících výrobků spočívá podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) především v odlišném složení nebo vlastnostech těchto produktů. Průměrný spotřebitel ovšem nemá možnost uvedené výrobky od sebe fakticky odlišit, neboť zpravidla mají velice podobný, nebo dokonce totožný obal i název a jsou prodávány za srovnatelnou cenu.
Zmíněná novela zákona o potravinách nicméně doplnila do ustanovení § 10 zákona nové písmeno (g), které se týká zákazu dvojí kvality potravin a jenž stanoví, že na trh je zakázáno uvádět potraviny
zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech.
Co všechno ovšem lze podřadit pod pojem „podstatně odlišné složení nebo vlastnosti“ u srovnatelného výrobku?
Metodika SZPI a sankce
SZPI pro tyto potřeby vypracovala pracovní metodiku, ve které uvedla, že za podstatnou odlišnost lze považovat například:
- přírodní aroma vs. syntetické aroma,
- cukr vs. náhradní sladidlo,
- svalovinu vs. mechanicky separované maso (např. protein s kůží),
- případně výrobek s aditivy vs. výrobek zcela bez aditiv.
Tato metodika naopak nepovažuje za podstatnou odlišnost například použití odlišných variant povolených aditivních látek, nevýznamné rozdíly v podílu některých složek (s výjimkou složek primárních) či nevýznamné rozdíly v energetických hodnotách u srovnatelné potraviny.
Neakceptovatelným argumentem pro dvojí kvalitu potravin je nicméně skutečnost, že výrobce přizpůsobil složení produktu poptávce spotřebitelů po nižší ceně v daném členském státě.
SZPI, která je autorem předmětného pracovního dokumentu, je zároveň i kontrolním orgánem vykonávajícím v České republice dohled nad dodržováním zákazu dvojí kvality potravin.
Při nedodržení či porušení zákazu může SZPI v souladu s ustanovením § 17f písm. d) zákona o potravinách udělit porušujícímu subjektu pokutu až do výše 50 000 000 Kč.
Současný trend
SZPI provedla v průběhu let 2021–2023 řadu rozsáhlých screeningů dvojí kvality potravin, a to jak v ČR, tak i v jiných členských státech EU. Hodnocen byl například vzhled obalu, odlišnosti ve složení potravin, jakož i způsob informování spotřebitele o jednotlivých odlišnostech.
Z celkem 150 posuzovaných vzorků byly pouze v 8 případech zahájeny konkrétní kontrolní úkony v souvislosti s podezřením na porušení zákazu dvojí kvality potravin. Z těchto 8 potenciálních případů byl nakonec jen 1 z nich vyhodnocen jako nezákonný.
V průběhu uplynulých let došlo z pohledu SZPI v dané oblasti k výraznému posunu, neboť prodejci využili přechodného období a materiálů zpracovaných ze strany SZPI a své produkty patřičně přizpůsobili legislativě.
Zároveň proběhla i rozsáhlá odborná diskuse napříč všemi zainteresovanými stranami, která vyústila ve zcela zásadní změny, kdy:
- většina výrobců sjednotila recepturu v rámci EU, což je nejlepší možné řešení, eventuálně
- změnila vzhled produktů tak, aby se spotřebitelům nejevily jako totožné a vzájemně zaměnitelné, přičemž v některých případech jsou
- v rámci EU na trh uváděny produkty s různými příchutěmi tak, aby došlo k jejich dostatečnému odlišení. V každém případě se vývoj v uplynulých letech jeví jako pozitivní a progresivní.
Nutnost stálého sledování kvality
Zákaz dvojí kvality potravin představuje velký krok vstříc ochraně spotřebitele a posílení důvěry ve spravedlivé fungování evropského trhu s potravinami. Zavedení zákazu přímo v zákoně o potravinách rozhodně přineslo českým spotřebitelům podstatně více spravedlnosti.
Ačkoliv se současný trend jeví jako slibný a pozitivní, je potřeba i nadále pokračovat v důsledném monitoringu dodržování legislativy tak, aby do budoucna nedocházelo k pouhým změnám ve vzhledu výrobků, ale především ke sjednocování jejich receptur napříč EU, které zaručí stejnou kvalitu potravin ve všech členských státech a patřičně eliminuje neférový přístup výrobců ke spotřebitelům.