V předchozím článku jsme informovali, jak se změní výpočet nezabavitelného minima pro dlužníky v exekuci a jejich rodiny a vypočetli si vyšší částky, které jim budou vždy zůstávat při sebevětších dluzích, které musejí v rámci exekuce splácet. Nejprve půjde o zvýšení od 1. dubna 2020 v důsledku valorizace životního minima. A od 1. července 2020 se změní konstrukce nezabavitelných částek, což také povede k jejich zvýšení.
2017 | 2018 | 2019 do srážek ze mzdy za měsíc květen včetně |
2019 od srážek ze mzdy za měsíc červen |
2020 do srážek ze mzdy za měsíc březen včetně |
2020 od srážek ze mzdy za měsíc duben do srážek ze mzdy za měsíc červen včetně |
2020 od srážek ze mzdy za měsíc červenec |
|
---|---|---|---|---|---|---|---|
Nezabavitelná částka na povinného v Kč | 6154,67 | 6225,33 | 6428,67 | 6428,67 | 6608 | 6908 | 7771,50 |
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu v Kč | 1538,67 | 1556,33 | 1607,17 | 1607,17 | 1652 | 1727 | 2590,50 |
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (tzv. 100% částka výpočtové základny) v Kč | 9232 | 9338 | 9643 | 19 286 | 19 824 | 20 724 | 20 724 |
Jakých výplat se změny týkají
Na základě valorizace životního minima zvýšené nezabavitelné částky a částky, nad kterou se sráží bez omezení (viz tabulku), se uplatní (při výpočtech, které jsme objasnili v tomto článku a také v tomto textu), poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (1. 4. 2020), a to podle příslušného nařízení vlády, tedy při zúčtování mzdy za duben 2020 v praxi prováděném v květnu 2020. Nově podle jejich nové právní konstrukce vypočtené a zvýšené nezabavitelné částky se uplatní poprvé za výplatní období, do něhož připadne den účinnosti příslušného novelizačního nařízení vlády (tj. 1. 7. 2020), kterým se mění nařízení vlády o nezabavitelných částkách, tedy při zúčtování mzdy za červenec 2020 v praxi prováděném v srpnu 2020.
Proč dochází ke změně
Změna konstrukce nezabavitelných částek, vedoucí také ke zvýšení nezabavitelného minima, a to od 1. 7. 2020, je odůvodňována tím, že údajně adekvátně neodpovídá současným ekonomickým poměrům. V neposlední řadě pak tím, že povinným dlužníkům nezbývá dostatečná výše finančních prostředků na zajištění výživy a bydlení rodiny, a dochází tak k jejich vytlačování na hranici chudoby. Tento problém se ještě více prohlubuje, pečuje-li dlužník o vyživované osoby. Dlužníky tento problém vytlačuje do zóny šedé ekonomiky, kde generují neoficiální, tudíž nepostižitelné příjmy. To se negativně odráží v míře uspokojení věřitelů dlužníka, ale i v nižších odvodech do veřejných rozpočtů.
Dluhy se mají platit, anebo už ne?
S hodnocením, že tato situace má negativní vliv na příjmy veřejných rozpočtů, se mohu ztotožnit. Jistě – pokud si někdo vydělává tzv. na černo, neodvádí daně, neplatí pojistné. Nikoliv však plně s hodnocením dopadů na věřitele, neboť provedená opatření rovněž – ještě více – ztíží pozici oprávněných věřitelů, prodlouží uspokojení jejich pohledávek, nebo je i znemožní. Mnohé dluhy se stanou nevymahatelnými, nedobytnými.
Nadto je možné, že se sice povinným dlužníkům umožní dosahovat vyššího výdělku, z něhož jim bude zůstávat více prostředků, oficiálně a nebudou muset pracovat na černo (ale ani to však není jisté, protože jim to mnohdy vyhovuje, právě proto, že dostávají peníze v čistém tzv. na ruku a nemusí odvádět daně a platit pojistné). Avšak současně se jen posune hranice – ona maximální výše příjmu, který si budou moci povinní dlužníci legálně (oficiálně) vydělat a přiznat jej, aniž by ten nebo jeho část padla na uspokojení pohledávek věřitelů – a nad tuto částku (hranici) si již budou povinní dlužníci nadále opatřovat prostředky ilegálně (resp. tzv. na černo), aby se vyhnuli placení svých dluhů (ale jak už jsme řekli, klidně mohou u práce na černo zůstat v dosavadním rozsahu).
Chápu, že z uvedených částek je velice složité vyžít, ale je třeba si uvědomit, že exekuce je zásadně vždy svého druhu trestem za civilní nebo trestní delikt povinného dlužníka (snad s výjimkou soudem uložené náhrady nákladů v souvislosti s nepředvídatelným rozhodnutím – výrokem soudu, který vede k neúspěchu – prohře účastníka soudního řízení).
Při hledání kompromisu mezi zajištěním důstojného života povinných dlužníků a jejich rodin, zvláště nezaopatřených dětí, a nároků věřitelů, bych se přikláněl snad spíše ke zvýšení nezabavitelné částky na vyživované osoby – právě na nezaopatřené děti, nikoliv na manžela či manželku povinného dlužníka a na samotného povinného dlužníka.
A pokud jde o mimoprávní nástroje, tak samozřejmě primárně k prohlubování finanční gramotnosti lidí a především k jejich větší zodpovědnosti a uvážlivosti, neřku-li rovnou skromnosti, a to jak dlužníků, tak i věřitelů, potažmo u dlužníků k úsilí o nižší nebo méně finančně náročnou spotřebu, mám-li to vyjádřit tvrdě, lapidárně, ba až vulgárně, tak „o minimalizaci rozežranosti“. Lidé si mnohdy kupují zcela zbytečné věci a zadlužují se kvůli nim.
Příklady
Ženatý zaměstnanec s 1 dítětem pobírá mzdu 31 000 Kč čistého, z níž v exekuci splácí nepřednostní dluh (tj. uspokojuje se nepřednostní pohledávka – např. komerční půjčka).
Jeho nezabavitelná částka je v současnosti 6608 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × částka na vyživované osoby 1652 Kč, tedy celkem 9912 Kč. Když se tyto nezabavitelné částky odečtou od jeho čisté mzdy, zbude z ní 21 088 Kč.
Tato částka se rozdělí na 3 třetiny po 6608 Kč a 1264 Kč. (Částka 19 824 Kč se rozdělí na tři třetiny a zbytek nad částku 19 824 Kč čili 1264 Kč.)
Dlužníkovi zůstanou dvě třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) čili 2 × 6608 Kč a celková nezabavitelná částka 9912 Kč, takže celkem 23 128 Kč.
Ve prospěch věřitele bude sraženo celkem 7872 Kč, což je jedna třetina zbytku čisté mzdy 6608 Kč a plně zabavitelná částka 1264 Kč.
Jenže od 1. 7. 2020 bude nezabavitelná částka činit 7771,50 Kč na samotného povinného dlužníka a 2 × 2590,50 Kč na vyživované osoby, tedy celkem 12 952,50 čili po zaokrouhlení 12 953 Kč.
Po odečtení celkové nezabavitelné částky zbude 18 047 Kč, které se rozdělí na tři třetiny po 6015 Kč (a zbytek 2 Kč).
Z tohoto zbytku čisté mzdy připadnou dlužníkovi dvě třetiny čili 12 030 Kč a zbytek 2 Kč, což spolu s nezabavitelnými částkami 12 953 činí 24 985 Kč.
Měsíční splátka dluhu pro věřitele se sníží na 6015 Kč, takže splátka dluhu z příjmu za měsíce leden, únor a březen 2020 bude o 1857 Kč nižší než splátka dluhu ze mzdy měsíce červenec 2020 a další.
A co když se dlužník exekuci a splácení dluhů vyhýbá?
Kdyby se však povinný dlužník postaral o to, aby výše jeho oficiální čisté mzdy činila maximálně 12 953 Kč odpovídající jeho nezabavitelným částkám a zbytek si vydělával na černo, žádné srážky se konat nebudou a exekuce může být po určité době zastavena. Soud totiž zastaví na návrh plátce mzdy (zaměstnavatele) nebo (i samotného) povinného (dlužníka) nařízený výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy, když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy v situaci, kdy povinný (dlužník) pobírá čistý příjem nižší nebo se rovnající celkové nezabavitelné částce (součtu částky na povinného dlužníka a na vyživované osoby).
Nezapomínejme, že každá mince má rub i líc. Je hezké pamatovat na důstojný život dlužníků, ale co práva věřitelů?