Hlavní navigace

Důchodová reforma: Kdo půjde do penze dříve bez krácení za předčasnost a kdo dostane víc za práci v důchodu?

4. 3. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos/AndreyPopov
Do návrhu důchodové reformy přibyly dvě změny. Jedna rozšíří skupinu lidí, kteří mohou odejít do penze dřív kvůli náročnému zaměstnání. Druhá přidá víc těm, kteří pracují v důchodu a nechávají si dávku vyplácet.

Plánovaná opatření, která mají pozměnit důchodový systém, aby byl udržitelnější, už vláda představila loni. Informovali jsme o nich v článku Přehledně: Chystané změny v důchodech se dotknou lidí v penzi i těch, kteří do ní teprve půjdou.

Nyní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka podrobněji informoval o dalších dvou změnách, které se nově dostaly do materiálu, jenž po vypořádání meziresortního připomínkového řízení nyní míří na vládu. První změnou je slibované rozšíření výčtu náročných profesí, u kterých se bude snižovat důchodový věk. Druhou novinkou ministr oprašuje v minulosti chystanou slevu z pojistného pro pracující důchodce.

Krácení důchodového věku u lidí v náročných profesích

Lidem, kteří pracují v tzv. náročných profesích (přesněji má jít o osoby, u kterých nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami), se sníží důchodový věk v závislosti na tom, jak dlouho v dané profesi pracovali. (Po dobu tohoto snížení do doby standardního důchodového věku nebude možné penzi zvýšit za případný výkon výdělečné činnosti. Samotný souběh práce a výplaty důchodu ale možný bude.) 

Zaměstnavatel zároveň bude za dané zaměstnance odvádět o 5 % více na důchodovém pojištění. Celkové dodatečné náklady na tyto odvody by v roce 2025 mohly činit asi 1,2 až 1,6 mld. Kč. Podle našeho předpokladu i u zaměstnavatelů s vyšším počtem osob v náročných profesích navýšení mzdových nákladů pravděpodobně nepřekročí v prvním roce platnosti zákona 0,5 % a v prvních třech letech 1 %, předpokládá Jurečka.

Pojistné, které budou odvádět za pracovníky v rizikových profesích jejich zaměstnavatelé, bude narůstat postupně tak, aby bylo vyšší:

  • celkem o 2 % v roce 2025,
  • celkem o 3 % v roce 2026,
  • celkem o 4 % v roce 2027,
  • celkem o finálních 5 % v roce 2028.

Věk pro odchod do penze bude snižován na základě kategorizace rizik, se kterými pracuje zákon o ochraně veřejného zdraví (resp. prováděcí vyhláška, která obsahuje celkem 13 rizik a uvádí informace, kterých pozic se tato rizika týkají). 

Nad rámec současného vymezení (náročnou profesí jsou už nyní například záchranáři, hasiči a horníci) budou od ledna 2025 do náročných profesí spadat:

  • všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 (cca 12 tis. osob),
  • osoby pracující na pracovištích z kategorie 3 (cca 108 tis. osob), pokud jejich pozice obnáší velkou celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem.

Při vymezování konkrétních profesí jsme vycházeli z jasných dat i z širokého mezinárodního srovnání. Postupujeme v souladu s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími odborníky. Bereme to nyní jako výchozí stav, který můžeme v budoucnu doplňovat a aktualizovat, vysvětlil Jurečka s tím, že vybírali profese podle jednoznačného dopadu na lidské zdraví, který není možno kompenzovat určitými
pomůckami, a nelze tedy daného zaměstnance jinak ochránit.

V zákoně má být podle Jurečky otevřená možnost stávající výčet rozšířit nikoli další změnou zákona, ale nařízením vlády, které budou předkládat společně Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce. Dopady na zdraví dalších, nyní nezařazených rizik, budou na základě studií v příštích dvou letech dále zkoumat Ministerstvo zdravotnictví i další subjekty (např. lékařská fakulta apod.).

Důchodový věk se bude snižovat podle stejných pravidel, jaká se uplatňují při snižování věku u zdravotnických záchranářů a hasičů:

  • o 15 měsíců za odpracovaných 2200 směn v rizikovém prostředí (cca 10 let),
  • o 30 měsíců za odpracovaných 4400 směn v rizikovém prostředí (cca 20 let),
  • o 1 měsíc za každých dalších 74 směn (maximálně však o 60 měsíců).

Práce v náročné profesi se však bude zohledňovat maximálně za období 10 let před účinností zákona (pravděpodobně od 1. 1. 2025), protože za tuto dobu je podle Jurečky k dispozici evidence. Po účinnosti zákona tedy bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2200 směn.

Příklady pracovních pozic, u kterých bude pravděpodobné snížení důchodového věku (pokud je pracovník na dané pozici vystaven stanoveným rizikům):

zdravotní sestry se specializací, pracovníci poskytující osobní péči ve zdravotní či sociální oblasti, pracovníci v lesnictví, kováři, skláři, horníci, zedníci, kamnáři, dlaždiči, modeláři, slévači, svářeči, řezači plamenem, seřizovači, obsluha obráběcích strojů atd.

Zvýhodnění pro pracující seniory

Do návrhu důchodové reformy Jurečka doplnil také úpravu odměn pro pracující důchodce. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy, vysvětlil ministr práce, proč chce více motivovat důchodce, kterým to zdraví a okolnosti dovolí, dál setrvat na své pozici.

Navrhovaná novinka má nahradit trvalé zvyšování důchodů o malé částky (průměrně o 80 Kč za rok), o které si nyní důchodci musí každý rok žádat (přepočítání penze neprobíhá automaticky). Jurečka toto opatření navrhoval už v minulosti. Nedostalo se ale do schvalování.

Některým pracujícím důchodcům už nebude narůstat penze. Dostanou místo toho slevu z pojistného Přečtěte si také:

Některým pracujícím důchodcům už nebude narůstat penze. Dostanou místo toho slevu z pojistného

Způsob navyšování dávky při práci v penzi nyní stanovuje § 34 zákona o důchodovém pojištění. Pojištěnci, který vykonává výdělečnou činnost i poté, co splní podmínky nároku na starobní důchod, se zvyšuje procentní výměra:

  • o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dní této činnosti, pokud nepobírá starobní ani invalidní důchod třetího stupně,
  • o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dní činnosti, pokud pobírá starobní důchod ve výši poloviny,
  • o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní činnosti v případě, že si nechává vyplácet starobní důchod v plné výši.

Pokud si penzi nebo její část odpustíte, pocítíte efekt navýšení výpočtového základu rychleji a více než v případě, že si necháte při práci důchod vyplácet v plné výši. V takovém případě totiž není navýšení nijak výrazné.

Nově by se růst důchodu v případě současné výplaty penze v plné výši nahradil slevou na pojistném za důchodové pojištění ve výši 6,5 %, takže důchodce by výhodu pocítil okamžitě (a ne až po roce) a výrazněji. Zaměstnavatel by za pracujícího zaměstnance v důchodu odvádět pojistné dál beze změny. Informace o přiznání důchodu se jednou sdělí zaměstnavateli a ten již zajistí slevu na pojistném po celou dobu trvání pracovního poměru přímo ve výplatě mzdy, popsal Jurečka.

Výše slevy u zaměstnanců pokryje celé odváděné pojistné. U OSVČ, které si platí celé důchodové pojištění ze svého, by došlo ke snížení odvodů na důchodové pojištění o 6,5 % z 29,2 % na 22,7 %.

dan_z_prijmu

Modelové příklady

Zvýšení čistého příjmu od zaměstnavatele za 1 rok výdělečné činnosti:

  • u mzdy 20 tisíc Kč činí navýšení příjmů 1300 Kč měsíčně, tzn. 15,6 tis. Kč za rok, 
  • u mzdy 40 tisíc Kč činí navýšení příjmů 2600 Kč měsíčně, tzn. 31,2 tis. Kč za rok.

Pracujících starobních důchodců je nyní podle Ministerstva práce asi 270 tisíc. Podle odhadů by byl výpadek příjmů z pojistného na důchodové pojištění asi ve výši 4 mld. Kč ročně s tím, že by měl být postupně vyrovnáván absencí nákladů za navyšování penzí za práci v důchodu. Ministr práce navíc očekává narůst počtu lidí v penzi, kteří zůstanou kvůli výhodnějším podmínkám v práci déle.

Vláda by celý materiál měla projednat do konce března. Jurečka by rád projednal návrh na půdě Poslanecké sněmovny do konce července.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).