V legislativním procesu je hned několik změn, které ovlivní oblast důchodů. Některé z nich jsou dílčími kroky v rámci prvního legislativního balíčku důchodové reformy. Dnes se zaměříme na ty, které už schválila Sněmovna.
Zdravotničtí záchranáři půjdou do penze dřív
Změna, která umožní záchranářům odejít dříve do důchodu, bude platit od roku 2023.
V legislativním procesu je také návrh zákona, který snižuje důchodový věk zdravotnickým záchranářům. Záchranáři jsou prakticky permanentně vystaveni stresu, často i fyzické zátěži. Proto je naprosto správné jim dřívější odchod do důchodu umožnit,
uvedl už před časem ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Důchodový věk se v ČR postupně prodlužuje na 65 let. Myšlenka těchto úprav vychází z toho, že lidé v těžkých profesích nebudou schopni pracovat tak dlouho, a proto by je měl systém pustit do penze dříve. Do budoucna by měli mít důchodový věk nižší i pracovníci z dalších rizikových zaměstnání. Tyto změny ale půjdou do schvalování spolu s většími změnami důchodového systému roce 2023.
Tato předloha tak zatím počítá se snížením důchodového věku pro:
- členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby,
- operátory zdravotnických operačních středisek a pomocných operačních středisek zdravotnické záchranné služby,
- záchranáře horské služby.
Celkem se má změna dotknout zhruba 6500 zaměstnanců.
Aby zaměstnanci zmíněných profesí získali nárok na řádný starobní důchod dříve, musí odpracovat aspoň 4400 směn na pozici záchranáře (asi 20 odpracovaných let). Pak bude obecný důchodový věk snížen o 30 měsíců.
Za každých dalších 74 odpracovaných směn se bude důchodový věk snižovat vždy o jeden kalendářní měsíc, maximálně ale o 5 let.
Zápočet směn bude možné provést zpětně od 1. ledna 1993.
Příklad
Za 4474 směn bude důchodový věk snížen o 31 měsíců.
Za 4844 směn bude snížen o 36 měsíců.
Za 5732 směn bude důchodový věk nižší o 48 měsíců.
Kromě splnění podmínky odpracovaných směn je dřívější nárok na starobní důchod vázán i na zvýšené pojistné, které za lidi v těchto profesích odvádí jejich zaměstnavatelé (nikoli tedy zdravotníci sami).
Podle předlohy budou v roce:
- 2023 za tyto pracovníky zaměstnavatelé odvádět do důchodového systému 26,8 % z vyměřovacího základu (2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti),
- 2024 za tyto pracovníky odvádět 27,8 % z vyměřovacího základu (24,5 % na důchodové pojištění, ostatní se nemění),
- 2025 za tyto pracovníky odvádět 28,8 % z vyměřovacího základu (25,5 % na důchodové pojištění, ostatní se nemění),
- 2026 odvádět za tyto pracovníky 29,8 % z vyměřovacího základu (26,5 % na důchodové pojištění (ostatní se nemění).
Ačkoli budou mít tito pracovníci nižší důchodový věk, právo na to jít do penze předčasně jim zůstane. Podle předlohy se jim naopak nebude navyšovat procentní výměra důchodu v případě, že po dosažení důchodového věku zůstanou v práci a nenechají si penzi vyplácet. Doba výdělečné činnosti se přičte k získané době pojištění. Procentní výměra se nebude navyšovat, ani pokud zdravotníci zůstanou v práci a nechají si zároveň vyplácet důchod v plné nebo poloviční výši.
Připomeňme, že podobná pravidla už jsou v platnosti pro horníky. Podle zákona 213/2016 Sb. horníci pracující pod zemí mají nárok na odchod do důchodu o 7 let dřív, než činí obecný důchodový věk, a mají zvláštní způsob výpočtu důchodu.
Výchovné i pro některé invalidní důchodce
V rámci stejné předlohy (sněmovní tisk 301) poslanci schválili také pozměňovací návrh Víta Kaňkovského, který rozšiřuje nárok na zvýšení starobního důchodu o výchovné i pro další skupiny pojištěnců.
Výchovné má nahradit rodiči, který se o dané dítě staral v největší míře, ušlý příjem během péče v prvních letech, který se pak odrazil v nižším důchodu. A to tak, že se k důchodu přičte 500 Kč za každé takové dítě. Novinka navýší penzi především ženám a vyrovná tak částečně rozdíl, který mezi důchody obou pohlaví panuje.
Ženy, kterým se výchova dětí zohlednila při stanovení důchodového věku, by měly mít dávku navýšenou automaticky. Ostatní si o ni mohou žádat od letošního září. Vyplácet se navýšení začne od příštího ledna.
Původní návrh ale počítal s tím, že nárok na výchovné nevznikne invalidním důchodcům, kterým se později penze překlopila na starobní důchod.
Výchovné tedy bude na základě návrhu Kaňkovského přiznáno i příjemcům starobních důchodů, které vznikly transformováním z invalidních důchodů. Díky jeho dalšímu pozměňovacímu návrhu budou mít na nekrácené výchovné nárok i vdovy, které pobírají krácený starobní důchod v souběhu s vyšším pozůstalostním důchodem.
Nižší důchod pro komunistické prominenty
Sněmovna také odsouhlasila návrh ministra práce Jurečky na snížení důchodů komunistických prominentů.
Podle toho by se měla penze snížit lidem, kteří před rokem 1989 působili ve vysokých politických funkcích či v řadách STB, SNB, u Pohraniční stáže nebo v Hlavním štábu Lidových milicí.
Funkcionáři byli před rokem 1989 nadstandardně odměňováni a současně požívali i různé další výhody. Z toho profitují i při následném pobírání starobního důchodu, který je často nadprůměrný,
zdůvodnil svůj návrh ministr práce s tím, že starobní důchody by se takovým lidem měly krátit paušální částkou 300 Kč za každý i jen započatý rok doby, po kterou dotyčná osoba zastávala post vysokého funkcionáře a těžila z přímé podpory tehdejšího režimu.
Snížení starobního důchodu se poprvé promítne do splátky důchodů v březnu 2024 s výjimkou osob, které jsou nyní v invalidním důchodu. Návrh se dotkne jednotek tisíc osob.
