Hlavní navigace

Důchod vnímáme jako začátek finančních problémů

14. 1. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V postoji k penzi jsou Češi rozkročeni mezi dvěma světy. V jednom sní o odchodu do důchodu v 58 letech, v druhém očekávají zvyšování důchodového věku.

Mnoho jiných cest, než přes převzetí osobní zodpovědnosti každého jednoho z nás a postupné zvyšování důchodového věku, ke spokojenému stáří bez finančních potíží nepovede. Češi se stejně jako obyvatelé dalších postkomunistických zemích důchodu spíše obávají a právě proto se na něj začínají většinou připravovat už v produktivním věku. Co dalšího očekáváme od budoucnosti a v čem se lišíme od světa?

Zvyšování důchodového věku nechceme

Ve Francii se má důchodový věk zvednout na 62 let a stávkuje kvůli tomu půlka země. U nás nedávno byla schválena první část důchodové reformy a kromě hospodského mudrování jsme nezaznamenali nějaký soustředěný projev nevole. Skutečně jsme smířeni s tím, že do důchodu budeme chodit stále později?

Výsledky pravidelného mezinárodního průzkumu AXA Retirement Scope 2010 (26 zemí, 31 539 rozhovorů; v Česku reprezentativní vzorek 500 pracujících a 501 důchodců) hovoří o opaku. 70 % pracujících lidí nesouhlasí s prodlužováním důchodového věku, pro je jen 16 %. Česko tak zapadá do skupiny největších odmítačů tohoto důležitého nástroje každé budoucí důchodové reformy, i když mezi postkomunistickými zeměmi, které se také průzkumu zúčastnily, patří ještě k mírnějším. Největšími odpůrci jsou Maďaři, kde se proti vyjádřilo 82 % dotázaných.

Překvapivě bychom ale do této skupiny mohli přiřadit i Německo, kde je proti 71 % pracujících, a které se tak vymyká západoevropskému průměru (který spoluvytváří). Ten se pohybuje na úrovni 63 % lidí, kteří odmítají prodlužování důchodového věku.

Více či méně negativní postoj ale převládá všude, kde byl průzkum proveden. Je tedy možné naplnit volání mas? V prostředí stárnoucích evropských společností je tzv. aktivní stárnutí jediným prostředkem, jak smysluplně reagovat na nové demografické podmínky – a výraznou součástí aktivního stárnutí je právě prodlužování pracovní aktivity, což je nekompromisně spojeno s odchodem do důchodu v pozdějším věku, odpovídá děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.

Na druhou stranu je ale třeba říci, že zůstáváme realisté, a tak i když bychom si přáli jít do důchodu v 58 letech, očekáváme, že se do něj dostaneme až v 64 letech (jde o průměr za celý vzorek; průměr u mužů a skupiny pracujících do 34 let je ještě o 2 roky vyšší). Pro zasazení do českých reálií doplňme, že v současné době dochází k postupnému zvyšování důchodového věku tak, aby v roce 2030 byl důchodový věk:

  • 65 let pro muže,
  • 65 let pro bezdětné ženy a ženy, pokud vychovaly jedno dítě,
  • 64 let pro ženy, pokud vychovaly dvě děti,
  • 63 let pro ženy, pokud vychovaly 3 děti,
  • 62 let pro ženy, pokud vychovaly alespoň 4 děti

Důchod pozitivní, ale pozor na diskriminaci

Důchod si spojujeme většinou s pozitivními očekáváními. Pokud tedy odmyslíme nejčastěji zmiňovanou asociaci k důchodu, jako k období, na které je nutné se připravit. Například 86 % pracujících a 85 % důchodců vnímá toto životní období jako dobrou příležitost pro častější setkávání se s přáteli, říká Mojmír Boucník, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR a finanční ředitel skupiny AXA pro ČR a SR. Pozitivní také je, že většina z nás (72 % pracujících a 61 % důchodců) důchod nevnímá jako období pasivity, naopak očekáváme, že budeme mít větší prostor pro vlastní aktivitu a nevylučujeme ani, že by mohlo jít o aktivitu pracovní.

Na druhé straně ale plná třetina ekonomicky aktivních respondentů vnímá důchod jako dobu, kdy se jim už nebude dostávat společenského uznání, což lze chápat jako vážný ukazatel tzv. ageismu, neboli společenské diskriminace kvůli věku, komentuje dále výsledky průzkumu Ladislav Rabušic. Samotní důchodci si dobu stáří s nedostatkem společenského uznání spojují hned v polovině případů.

Těšíte se na důchod?

  • Ano
    55 %
  • Ne
    34 %
  • Nevím
    11 %

Důchod rovná se mizivý příjem

Už to bylo řečeno, největší úskalí spojená s důchodem se váží k finanční stránce věci. Důchod jako začátek finančních problémů nebo omezení vnímá 64 % pracujících a 66 % důchodců. Opět se zde projevuje dělení na západ a postkomunistický východ, ze kterého vycházíme ještě jako optimisté. V Maďarsku, Polsku a na Slovensku důchod jako začátek finančních problémů vnímá 75 % dotázaných. Ani v západní Evropě ale není situace pozitivní, podobně zde uvažuje zhruba polovina lidí.

Když se tento pravidelný průzkum prováděl naposledy v roce 2008, očekávalo své příjmy v důchodu jako dostačující 48 % dotázaných, v roce 2010 došlo k výraznému poklesu na 35 %. Jde o trvalý trend nebo pouze o chvilkový výkyv spojený s dopady ekonomické krize? Uvidíme v budoucnu. Každopádně ve srovnání s průměrem západní Evropy jsme zhruba o pětinu pozitivně naladěných pozadu.

Zajímavé je také to, že v tomto bodě jsou znatelně pozitivnější současní důchodci, kteří svůj příjem za dostačující považují v 46 % dotázaných. Čtěte také: Proč jako OSVČ dostanete nižší důchod než zaměstnanec? 

Poctivá příprava

Zřejmě právě proto, že od důchodu očekáváme výrazný propad příjmů, jsme špičkou v podílu lidí, kteří se na důchod připravují již v období pracovní produktivity. U nás to jsou takřka tři čtvrtiny (74 %) pracujících lidí, druhé Spojené státy mají 72 % takto aktivních pracujících, třetí Slovensko 57 %, čtvrté Německo 46 % atd.

dan_z_prijmu

Pozitivní dojem kazí jiné statistiky, které hovoří o tom, že průměrná měsíční úložka na penzijní spoření v Česku dosahuje zhruba 500 korun, což je zoufale málo, a tak hlavní otázkou budoucnosti českých důchodců zůstává – kde vzít víc?

Z průzkumu je také patrný posun v myšlení, který je logicky navázán na společenské změny posledních 20 let. Zatímco současní senioři se na důchod připravovali jen zhruba v polovině případů, u pracujících to již jsou právě výše zmíněné tři čtvrtiny, které si z vlastní iniciativy tvoří alespoň minimální finanční polštář pro budoucnost.


Zdroj: AXA

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).