Hlavní navigace

Pět reformních otazníků, které zajímají vaši peněženku

27. 4. 2011
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ve víru posledních politických událostí se do pozadí dostaly některé reformní detaily. Připomeneme vám je.

U daňové a důchodové reformy nám vláda zatím představila spíše jejich obecnou konstrukci a tvorba detailů zřejmě ustoupila do pozadí končící (?) koaliční krizi. V následujícím textu se vám pokusíme přiblížit ty detaily, které jsou podle nás rozhodující pro vaše příjmy a které se již přehnaly mediálním prostorem a možná jste je v záplavě dalších informací nepostřehli.

1) Budou se i nadále odečítat od daní úroky z hypoték?

Původní plán oznámený v rámci reformy daně z příjmů ministrem financí Miroslavem Kalouskem byl jasný. Možnost odečíst si od daňového základu úroky zaplacené na úvěr na bydlení (hypotéka a úvěry ze stavebního spoření) měla platit jen pro ty, kdo si úvěr sjednali do konce roku 2011. A jednorázově měl být snížen také strop maximálně odečítané výše úroků v jednom roce ze 300 tisíc korun na polovinu. Dopady tohoto plánu jsme si ukázali v článku Platíte hypotéku? Po reformě ušetříte na daních.

Že ale z plánu bude muset ministr Kalousek nejspíše ubrat, to ukazují jednak dlouhodobé protesty proti tomuto kroku ze strany Věcí veřejných, přidávají se k tomu také poslanci z ministrovy strany TOP 09. Ti s rušením nesouhlasí, jde podle nich proti mladým rodinám, které poslanci chtějí podporovat. Kompromisním řešením by mělo být snížení ročního stropu na 80 až 100 tisíc korun.

A co na to ministr financí? Odečty úroků z úvěrů na bydlení jsou z daňového hlediska nesystémové, protože podporují jen jednu formu bydlení, a nelíbí se mi, ale nemohu nerespektovat politickou prioritu poslaneckého klubu vlastní strany. Budeme proto o tom diskutovat, řekl Miroslav Kalousek již dříve deníku Právo.

2) O kolik si snížíte důchod využitím druhého pilíře?

Jaká bude cena využití druhého pilíře, tedy toho, když si 3 % sociálního pojištění vyvedete do soukromého penzijního fondu (a přidáte k nim další 2 % ze svého)? Podle dřívějších zpráv, které se v tisku objevovaly na základě kuloárních informací, se měl v tomto případě důchod vyplácený státem snižovat o 15 %. Více: Využitím druhého pilíře si snížíte důchod od státu o 15 procent

Jestliže ale kalkulačka zveřejněná na webu ministerstva práce a sociálních věcí, která má ukazovat orientační výši důchodu po využití druhého pilíře, obsahuje nejaktuálnější záměry spojené s důchodovou reformou (což předpokládáme), pak 15 % musíme lehce zkorigovat. Po provedení výpočtů s hrubou mzdou od 10 do 50 tisíc (zvyšovali jsme po 5 tisících) můžeme říci, že důchod vyplácený státem se bude v tomto intervalu při využití druhého pilíře postupně snižovat o 11,5 až 13,1 %.

Jako zajímavost ještě doplňme, že čtenáři našeho serveru o účast ve druhém pilíři nestojí. V anketě, která se objevila pod několika články, se jich pro využití možnosti vyvedení 3 % sociálního pojištění do soukromého fondu vyslovilo pouze 9 % hlasujících (z víc než 1100).

Využijete druhého pilíře a vyvedete si část sociálního pojištění do penzijního fondu?

3) Jaká bude vaše čistá mzda po reformě?

Parametry daňové reformy se zaměstnancům nemusí na první pohled zdát vůbec pozitivní – sazba zdravotního pojištění se zvyšuje ze 4,5 na 6,5 %, sazba daně z příjmů se zvyšuje z 15 na 19 %. Většina lidí si ale s rokem 2013, od kdy má být reforma účinná, polepší. Způsobí to konec konceptu superhrubé mzdy a návrat ke klasické hrubé mzdě. Pokud se váš příjem nepohybuje závratně daleko od průměru (zhruba 24 tisíc korun), pak si polepšíte o několik desetikorun až ke dvěma stokorunám měsíčně.

Více si polepší ti, kteří od daní odečítají slevu na dítě. Ta se již od příštího roku zvýší o 150 korun měsíčně. Pohorší si naopak lidé s výrazně nadprůměrným příjmem. Kdo vydělává více než čtyřnásobek průměrné mzdy, měl by po účinnosti reformy přijít o možnost odečítat základní slevu na poplatníka. Ta dělá 2070 korun měsíčně. Více: Daňová reforma v roce 2012: zdražení i úspory pro běžné lidi (výpočty)

Pro váš jednoduchý výpočet jsme připravili kalkulačku, která poměří současnou čistou mzdu s tou po reformě.

4) Jak velký důchod budou mít OSVČ?

Některé věci zná jen ministr financí

Zatímco zaměstnanci si dopady reforem mohou vykalkulovat již ze známých návrhů, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se mohou chytat jen náznaků. Především se to týká jejich budoucího důchodu (i proto je kalkulačka MPSV pouze ve variantě pro zaměstnance) a nároku na případnou podporu v nezaměstnanosti v případě, že budou platit pouze minimální výši pojištění. Ministr financí Kalousek na tiskové konferenci, na které představoval daňovou reformu, pouze předznamenal: Když si OSVČ bude platit jen minimální 6,5% sazbu, získá pak například při příjmu 30 tisíc od státu zhruba pětkrát nižší dávky než zaměstnanec se stejným příjmem.

Na konkrétním znění nových pravidel se ale teprve pracuje. Když jsme se je totiž chtěli dozvědět, odkázalo nás nejprve tiskové oddělení ministerstva financí na ministerstvo práce a sociálních věcí a tam nám zase řekli, že detaily ještě sami neznají.

5) Budou nové penzijní fondy zaručovat návratnost?

Nebudou. Zjistili jsme to, když jsme pro vás připravovali článek o čtyřech navrhovaných investičních strategiích, které budou muset penzijní společnosti ve druhém pilíři povinně nabídnout. U důchodových fondů II. pilíře i nových účastnických fondů reformovaného III. pilíře nepočítáme s garancí nezáporného zhodnocení. Investiční riziko ponese účastník. Riziko však bude do jisté míry omezeno investičními limity, odpověděl nám Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí. Více: Nové penzijní fondy nebudou garantovat návratnost

Negativní odpověď ale nemusí znamenat, že záměr je špatný. Nynější penzijní fondy totiž ze zákona návratnost garantovat musí a také kvůli tomu je nejlepší výsledek průměrného reálného zhodnocení prostředků v penzijním fondu za posledních 7 let 0,71 %. Vypočetli jsme to v článku Penzijní připojištění vám na důchod nevydělá. Proč?.

Jaké detaily nám vláda dluží?

Ekonomů jsme se zeptali, jaké detaily reformám ještě chybí a které již známé by naopak vypustili. Zajímal nás také obecný pohled na probíhající reformní úsilí.

Pavel Sobíšek – navrhovaná důchodová reforma je smysluplná

(analytik UniCredit Bank)

Koncept důchodové reformy, jak byl navržen, je smysluplný. Otázkou pouze je, jaká část populace shledá spoření ve druhém pilíři atraktivní. Dosud nezveřejněnými detaily, které mohou rozhodování lidí významně ovlivnit, je výše poplatků za správu penzijních úspor a za přestup mezi penzijními fondy, případně výše sankcí za předčasné ukončení spoření. Stát musí zveřejnit, zda hodlá tyto parametry regulovat a případně jak.

Prvek důchodového systému, o němž se uvažuje a který neshledávám smysluplným, je vznik státního penzijního fondu. Na kapitálovém trhu, kde musí penzijní fondy operovat, by neměl žádná privilegia a nemohl by svým klientům zaručit lepší zhodnocení než soukromé fondy. Myslím si, že by zájem o vstup do takového fondu byl malý. Ti, kdo nemají důvěru v kapitálový trh, dobrovolně do druhého pilíře nevstoupí ani se státním fondem.

Vladimír Pikora – reformy jsou na vodě

(analytik Next Finance)

Bohužel se domnívám, že téma je tak komplexní, že abych odpověděl stručně, tak mohu říct jen to, že obě (vlastně všechny) reformy, které zde jsou na stole, jsou nekoncepční. Důvod je prostý. Nevznikají jako ucelený dokument, který má konec a který má začátek. Místo toho se uvolňují kusé informace o tom a onom, které si navíc často protiřečí a jen odráží, jak se zrovna vyvíjí uvažování toho či onoho politika. Uvítal bych, kdyby vznikl dokument o 100 stranách, kde by bylo vše propočítáno a vyargumentováno. Zde ale není nic vypočítáno. 

Krásně to zrcadlí nutnost zvyšovat DPH. Jeden den bylo nutné zvyšovat sazbu tak a druhý den onak. Reformy jsou proto na vodě a jen odráží lobbistické zájmy. Velmi těžko lze potom říct, co ještě přidat a co ještě zavrhnout, když vlastně nikdy nikde nebylo uceleně zapsáno, co reforma opravdu bude obsahovat a co jen někdo chce, aby obsahovala.

Aleš Michl – jak na reformu krok za krokem

(analytik Raiffeisenbank)

Kde se tady spouští Word?

Při psaní reformy je třeba spustit i jiné programy než Word nebo Excel.

Potřebujete politiky, počítač a program modelující důchodový systém ČR.

Zapněte počítač. Vezměte politiky a posaďte je před počítač.

Na počítači spusťte model a udělejte si základní graf: Na ose X ať je čas v letech. Od roku 2011 třeba až do roku 2060, ale i dále. Na ose Y pak namodelovaná bilance státního důchodového systému udávaná v procentech HDP.

Teď ta křivka začíná někde kolem minus 0,5 procenta HDP a postupně, s výkyvy, jde směrem k minus čtyřem procentům HDP v roce 2060.

Pokud neuděláme nic, ta čára se vzdaluje od nuly. Pak řekněte politikům, ať střílejí ty své reformní a „reformní“ nápady; model ať je vyhodnocuje.

Na papír si poznačte jen ty, které tu křivku obrátí a nasměrují k nule. K vyrovnanému systému státních penzí.

Pak si vyberte z těchto řešení. Uvidíte, že současný vládní návrh tak, jak je na stole, neprojde. Nemá na to vyrovnat manko systému. Má šanci na to zakonzervovat dluh systému kolem 1 procenta HDP za rok – a to ještě se štěstím. Jenomže tak jsme stále na cestě do otroctví na dluh.

Řešení podle Aleše Michla

dan_z_prijmu

Snížit odvody do státního systému, nezvyšovat žádné jiné daně, ale zároveň garantovat občanovi jen minimální důchod. Rovný minimální důchod. Třeba ve výši 25 až 30 procent průměrné mzdy (dnes průměrný starobní důchod je ve výši zhruba 41 procent průměrné mzdy). Pak bych zavedl povinnou maturitu z finanční gramotnosti a základů matematiky. A nechal čistě na vás, jak s penězi získanými snížením daní naložíte. Nic víc, nic míň.

Zdroj fotografií: sxc.hu

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).