Až do příchodu této "nečasovy" vlády, pokud nepřispíval zaměstnavatel, bylo daleko lepší spořit na důchod ve stavebním spoření, a to zejména podle starých podmínek (5 let a příspěvek 4500). Spoření bylo pojištěno a výnos spolehlivý. Vláda by měla zrušit současnou podporu penzijního připojištění a raději podporovat vytváření úspor na důchod v neziskových pojištěných společnostech, jakou jsou družstevní záložny nebo státní dluhopisový fond.. Všechny ostatní možnosti jsou jen zdrojem příjmu pro jejich majitele, zatím co budoucí důchodce na nich vždy prodělá.
Dlouhodobé úspory mají nepřítele jménem inflace. Kancléř Bismark vymyslel průběžný důchodový systém, který geniálně tuto vadu eliminuje. Když tedy musíme mít nutně něco jiného ať vláda umožní každému jednotlivci ať se o sebe postará. Někdo dá peníze cizímu člověku (firmě) a bláhově se bude domnívat, že mu je neziskově rozmnoží a neukradne, jiný se zařídí jinak. Třeba investicí do nemovitostí.
Na druhé místo bych dal společenské efekty:
1) Dvě děti jsou společensky vnímány jako "standard" a tří už "něco navíc". Což na reprodukci nestačí.
2) Lidé se identifikují s vyšší společenskou třídou, než na kterou opravdu mají (částečně pod vlivem "konzumních" reklam). A podle ní chtějí žít oni a chtějí její komfort poskytnout i svým dětem. Z toho vznikají ty stesky "další dítě si nemůžeme dovolit".
3) Narozením dítěte (přirozeně!) klesne životní standard rodiny, což podporuje předchozí bod.
Znám řadu lidí, co si dítě opravdu nemůžou dovolit.
Příklad: on vyučený automechanik, ale po úrazu páteře tu práci nemůže dělat. Byl rád, že sehnal místo vrátného za podminek, že dojíždí vlastním autem 20 km. Autobusem spojení nemá. Dělá dvanáctky, takže to není denně, nicméně nutnost vlastnit auto tu je. Jeho přítelkyně, vyučená prodavačka, přišla o práci, sehnala práci tamtéž, dojíždí obdobně. Protože nechtějí udržovat dvě auta, on ji do práce vozí, pokud nejedou spolu. Oba dělají za minimální mzdu. Jsou rádi, že si postupně opraví starší domeček po rodičích. Děti by měli rádi, ale uvědomují si, že si ho nemůžou dovolit. Co byste jim doporučil? Pořídit si dítě nebo dvě a při nemoci jednoho z nich aby se šli na pole pást? Podotýkám, že to jsou oba slušní lidé, žádní nemakačenkové. Kdo by jim pomáhal při hlídání dětí, když jeden z nich rodiče nemá a druhý je má daleko? Podotýkám, že oba dělají dvanáctky, takže děti by asi nejspíš lítaly kolem baráku s klíčema na krku.
S jakou společenskou třídou se tito dva podle Vás identifikují? S bezdomovci? No, daleko k nim nemají, zvláště pak při nemoci jednoho u nich.
Extrémní? Myslím, že vcelku běžný. ČID ten hoch nemá, s ním by tu práci totiž nesehnal vůbec, je rád aspoň za toho strážného. A je rád, že má aspoň toto. I tak měli problém, když měl s autem nehodu a byl skoro tři měsíce ve špitále. Na regulačních poplatcích se řádně prohnuli.
Víte, problém je v tom, že bílá a slušná rodina zvažuje, zda si to dítě pořídí. Rodinka nepřizpůsobivých seká děti jak na běžícím pásu a jak rodiče, tak děti v životě pracovat nebudou. Stát jim ovšem tleská, že mu zvedají porodnost. Já si ovšem nemyslím, že je čemu tleskat. Já bych osobně podpořila tu rodinku slušnou, která by vedla dítko aspoň k tomu, aby nebylo závislé na dávkách. No nic, toto přece chceme, ne?
Tak se například podívejte, kolik lidí pracuje za minimální mzdu, odečtěte, kolik k ní dostává další peníze bokem a spočtěte si jak je pravděpodobné, že takoví budou v jedné rodině dva (byť je to korelované podle regionu). Tolik k té běžnosti.
Já znám docela dost párů ve "věku vhodném k pořízení dítěte" a neznám žádný, který si ho nepořizuje opravdu z ekonomických důvodů.
A možná by se dalo něco vymyslet i pro tento pár, ale bez znalosti konkrétní situace těžko radit. Třeba by bylo možné se přestěhovat za prací, tím by hned ušetřili spoustu peněz za benzín...
Oba víme prd o té skutečné situaci. A chápu, že píšete, že těžko radit bez konkrétní znalosti situace.
Ale když už jste navrhl přestěhovat se za prací, tak se k tomu vyjádřím. Strážný je klasická "shitty job", za kterou se nikdo nebude stěhovat ani v zemích, kde je stěhování za prací mnohem rozšířenější, než zde. Tedy pokud teda někdo nezačal pomalu umírat hlady, ale to zjevně není popisovaná situace.
Strážný je člověk, který má velmi malou perspektivu dlouhodobého zaměstnání. Buď je najatý s ŽL, nebo přes pracovní agenturu, nebo ho možná zaměstnává přímo ta firma, jejíž uniformu nosí - ale i tak bude mít pracovní smlouvu na dobu určitou a nazdar. (V případě pracovní agentury je navíc běžné, že to, jestli s vámi podepíší smlouvu na další půlrok, vám řeknou až v den, kdy vám stará smlouva vyprší.)
Náklady na přestěhování by pravděpodobně byly vyšší, než náklady na rok, dva dojíždění jinam. A za rok dva tam nejspíš skončí a sežene stejně neperspektivní práci zase někde o 30 km dál.
Prostě stěhovat se do místa, kde je to s prací podobně špatné, jako v tom mém - jenom proto, že tam zrovna teď mám nějakou silně nejistou práci - to prostě není obecně dobrý nápad.
Nemluvě o tom, že po přestěhování vám naroste spousta nákladů spojená s tím, že v novém městě nemáte ani rodiče ani kamarády, co by vám s čímkoliv pomohli (dítětem počínaje, spravením auta, nebo vymalováním pokračuje a odvirováním počítače konče).
Přestěhování za prací řeší jedno: zatímco dneska můžou přežívat v malém domku na vesnici, zděděném po rodičích, který horko těžko udržují, tak po přestěhování se jinam by měli tak maximálně na nájem v garsonce, pokud by na to z těch malých platů vydělali. Ano, mohou změnit práci. Někdy to nejde, třeba ze zdravotních důvodů. Ne každý ale hned běží pro ČID, protože s ním se práce hledá hůře. Mohou si zvýšit vzdělání, mohli se učit jazyky - ale nebavíme se o supermanech, bavíme se o docela obyčejném páru lidí, kteří jsou rádi, že dostali výučák. Kdyby měli na víc, třeba by studovali VŠ. Ale prosím, kolik lidí s výučákem má na to, aby se plynně naučili cizí jazyk? A musí znát cizí jazyk každá uklízečka, prodavačka, automechanik? Jak je tomu v zahraničí? Pokud mi napíšete, že každý Ital, Španěl, Švéd nebo Nor umí kromě své mateřštiny ještě jeden nebo dva jazyky, pak to jako argument uznám. Jinak uznejte, že to je pěkná blbost.
No, a abychom to odlehčili: jsou lidé, kteří si dětí pořídí opravdu hodně. Divím se naší vládě, že je pro použití v českých podmínkách nenechá klonovat: http://zpravy.idnes.cz/v-ekvadoru-zemrel-superotec-ktery-se-49-zenami-zplodil-96-potomku-p8i-/zahranicni.asp?c=A110106_082400_zahranicni_stf
Vlastnit nemovitosti na stáří je klišé. Snad jen pro vlastní bydlení. Současný systém spolu se zrušením regulací třeba v našem městě způsobuje problém sehnat platící nájemníky. Už dnes je řada bytů volných a další volné byty přibývají. Mladí preferují vlastnické bydlení a u bytových domů stačí jedna problémová rodina a zbytek se raději přestěhuje.
To co podle mého názoru může vzdorovat inflaci jsou neziskové družstevní záložny, které prostě úročí vklady 1 až 2 % nad inflaci, připočtou náklady a tvorbu rezerv a za ty úroky půjčují a nemusí živit majitele či akcionáře fondů.
Je zajímavá otázka, jestli je rozumné trávit důchod v zemi, kde pan domácí nemůže dát problémové rodině výpověď z nájmu. Bez milionu komplikací a náhradního ubytování a kdovíčeho.
Že mladí preferují vlastnické bydlení může souviset s mnoha věcmi a nemusí to platit nadále. Může to souviset s tím, že dříve byly úroky hypoték hodně nízké a byl výhled na setrvalý růst ceny bytů. A taky tady téměř neexistují klasické nájemní domy. Tedy, že budu bydlet u někoho, kdo má pronájem bytů jako svou hlavní činnost. Takže mám slušnou jistotu, že o mne jako od slušného nájemníka bude mít dlouhodobý zájem.
Na rozdíl od člověka, který pronajímá jeden dva byty a vy nevíte dne ani hodiny, kdy vám dá 3měsíční výpověď, protože chce byt prodat, nebo tam nastěhovat dceru.
Takových společností které se pronajímáním skutečně živí, jako třeba aktuálně médii probíraná RPG tu moc není. A pokud jsou, tak často nejsou moc usazené a člověk neví, jestli fakt chtějí pronajímat, nebo spíš spekulovat.
Já se v důchodu cítím už dávno. Od tý doby, co jsem ve 33 sekl se stálým zaměstnáním více méně sedím doma; abych nechcípl hlady, tak musím občas udělat nějakou zakázku a od státu nic (dobrýho) nečekám. Takhle to tak trvá přes 10 let, v důchodu se změní tak maximálně to, že mi možná nějakou zanedbatelnou částkou začne přispívat stát.
jsem si říkal,zkusím to do těch 65 nebo alespoň do 63.A pak jsem počítal měsíce a pak dny,protože má tělesná schránka už nechtěla makat jako kuchař těch 14 a v pátek 16 hodin bez nějakého i drobného odpočinku.Jako úředník či poslanec bych to vydržel,jak se říkalo na vojně, i s bajonetem v zadku a s plnou polní na zádech.A právě,že jsem dělal onoho málo placeného dělníka a ne poslance či impotentního úředníka, naučil jsem se počítat a s důchodem vyjdu.Ale do předčasného bych to nikomu nedoporučoval.Každá koruna je dobrá a proto vydržet,vydržet za každou cenu a nenechat Kalouskovi a jeho prostřednictvím těm nenažrancům v EU a potažmo za tou louží ani korunu.
Realita je takova ze lide by chteli do duchdu v 55 a brat pokud mozno duchod na urovni platu ktery meli pred nastupem do duchodu a ten aby se jeste kazdorocne valorizoval. Realita je takova ze pocet duchodcu se zvysuje a pocet lidi co plati socialni dan (nevim pro se tomu rika pojisteni) se snizuje. Imaginarne - kdyz mam 100pracujicich kteri mi i s odvody co plati zamestnavatel odvedou 500.000Kc ktere mam prerozdelit mezi 50 duchodcu, dam kazdemu 10.000Kc. Jakmile mam ale platby od tech 100 pracujicich rozdelit mezi 70 duchodcu, uz na kazdeho zbyva jen 7.000Kč - a duchodcum se to nelibi a chteji vic - jenze tech 100 pracujich vic platit nechce a navic argumentuje tim, ze co ten mesic pracujici zaplati se hned ten SAMY mesic prerozdeli duchodcum a az techto 100 pracujicich bude samo v duchodu, tak na jejich duchod vydelavat jen 100 pracujich a jejich duchod bude uz jen 5.000.-Kč. Duchody pro vsechny nemame jeste ani 100let. Klidne bych souhlasila s tim ze budu prispivat na duchod svym rodicum. Asi realne realisticky je duchodovy system ve Svedsku (nejake severske zeme, nevim jestli Svedsko konkretne, ale myslim ze ano), kdy se spocte kolik se na duchody vybralo v lonskem roce a podle toho se vypocte duchod na letosni rok - kdyz jde ekonomika dolu, jdou dolu duchody, kdyz jde nahoru, jdou nahoru. Alespon se tak vyhne system prusvihu pujcovani a splaceni. A i kdyz jsem Klause driv nemusela, dnes riakm ze v hlave to ma v poradku (a jestli je jesitny jesita mi nevadi) - dned v devadesatych letech chtel uzakonit vyrovnany rozpocet! Vyhli bychom se pak kdyz by na to nebylo vsemu porcovani medveda, pastelkovnemu a podobnym predvolebnim paskvilum. Proste kdyz by prachy byly, tak by mohli utracet, kdyz by nebyly, tak by nemohli. Statni rozpocet je stejny jako rodinny - kdyz jsem predluzeny a nevydelam tak jdu do krachu a nepojedu na dovolenou. Kdyz vydelam, jsem v plusu, na dovolenou klidne pojedu. U nas ale politici vyhazuji prachy za "dovolenou" permanetne. Kdyby byl uzakonen vyrovnany rozpocet, je asi jedno koho by pak clovek volil, protoze politici by financne odpovedne chovani by meli narizene ze zakona.
Anna to vidí moc zjednodušeně. něco jako populační vlny, tvorba rezerv, možné snižování či zvyšování odvodů a tp. nebere v úvahu.
Nelze spolehat jen na jednozdrojové plnění důchodového fondu. Stát si měl ponechat podíly v monopolních podnicích a místo aby celý zisk odcházel někam zahraničním majitelům, měla alespoň část zůstat doma. Klaus je obyčený zločinec, spolu s ostatními privatizátory prodal společný majetek, který mu nepatřil. Chudoba, která přichází, kdy z dnešních 7% se pod hranici bídy propadne až 1/3 občanů, jde zejména na jeho triko.
To se muselo zavrhnout, protože to byla myšlenka, kterou propagovali komunisti. A co čpělo komunismem, bylo špatně, proto jsme to tu převorali od základu a dneska docházíme k tomu, že všechno blbě nebylo. Ono kdyby se z penzijnícho fondů nevytahovaly peníize v dobách, kdy na tom byla ekonomika dobře, tak by na důchody bylo pořád dost. zvláště pak, když se tqm vytažeé peníze zase zpátky nevrátily, což se následně prezentovalo jako "úžasný výsledek hospodaření" páně Kalouska.
Diskriminace - odchod do důchodu v 65 letech. Pěkně to mají spočítaný, když si vezmete průměrný věk mužů v ČR tak je velká pravněpodobnost že v tom lepším případě vás na konci směny rovnou zatlučou do dřevěnýho futrálu.
V tom horším případě si budete od cca 55 let "užívat" na úřadu práce jako nezaměstaný a tuto dobu vám do důchodu stejně nezapočítají.
Spoříme málo na důchod - a z čeho spořit když do mých 50 let slpácím úvěr na byt a rozhoduji se jestli se do rodinného rozpočtu vejde alespoň jedno dítě a nebo raději zůstat bezdětný. Sám pocházím ze sociálně slabší rodiny tak vím jaké to je. A to nemluvím o příští generaci která bude ještě muset splácet studium.
Myslím že se jedná spíše o omyl. Češi podlehli stádně penzijnímu připojištění jako typu spoření, které by si ve své podobě v Západní Evropě "ani neškrtlo", protože cpát peníze někam, kde není žádná jistota, že dostanu vklad zpět natož nějaké garantované zhodnocení, kde není garantovaný doživotní důchod, kde vklady nejsou pojištěny atd. je mírně řečeno v dnešním kontextu zhovadilost... Jenže - líbivá (ale lživá ) reklama a každý druhý soused mávající glejtem finančního poradce udělalo své...bohužel...
Spoření? Důchod by měl být sociální dávka pro potřebné. Není to výnos z investice. Ti majetnější mají možnost investovat do čehokoliv během produktivního věku a zajistit se proti poklesu životní úrovně ve stáří. Nepotřebují zvyšený důchody na úkor ostatních. Povinné spoření postihne nemajetné. Odevzdané státu, který si přivlastňuje už přes polovinu příjmů, jeví se jako nevratně ztracené. Každý, kdo dokáže něco naspořit, ať si investuje sám. A komu nic nezbude, ten musí vystačit jen z holým důchodem.
-jestli se těším na důchod?Pokud se ho dožiju tak budu mít co dělat abych měla s čeho žít.Momentálně mám zdravotní problémy,tudíž neumím sehnat odpovídající práci,nemám skoro žádný příjem.Sociálka mi taky nic nedá,protože bydlím s matkou,která dostává důchod.Takže mě má živit ona.Penzijní bych si ráda spořila ,ale není z čeho.A tak tu žijem...
internet je už dnes levná záležitost. Tím bych míru majetnosti člověka neměřil. U nás stojí internet 20 / 10 Mbitů 330 Kč za měsíc a k tomu je IPTV 30 programů i s nahráváním do úložiště poskytovatele. Takže nějaký základní tarif na internet s jedním megabitem bez TV se dá pořídit za 99 Kč / měs.
No jo, jak kde. Jsou prostě oblasti, kde je internetový poskytovatel jeden (místní wifi typu samodomo), protože mobilní operátoři jsou ještě relativně drazí. Místní jsou rádi za tu wifinu a onen jeden poskytovatel s cenami jít dolů nemusí, protože a) nemá konkurenci a za b) má zvýšené náklady na šíření signálu, protože ho např. šíří v oblasti, kde není větší město, ale jen menší sídla. Takže tam Vás nejlevnější připojení k netu vyjde měsíčně na nějakých 400-500,- Kč. Toto, co popisuji, je třeba naprosto konkrétní situace z Vysočiny.