Hlavní navigace

Dovolená v roce 2021. Spočítejte si, na jakou dovolenou budete mít právo

12. 8. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Základní výměra dovolené bude nadále stanovena v týdnech, jak se ale bude přepočítávat na hodiny? Jak se bude dovolená počítat při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nebo při kratší pracovní době? A co když se vám v průběhu roku změní výše úvazku?

Výměra dovolené bude nadále uvedena v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance. Za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu (čili zásadně 40 hodin) v příslušném kalendářním roce náleží nově od 1. 1. 2021 (podle poněkud komplikované až krkolomné formulace zákonného textu) dovolená v délce jedné dvaapadesátiny týdenní pracovní vynásobená výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Ve stanovení práva na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část, dochází tedy na základě novely zákoníku práce – zákona č. 285/2020 Sb. – s účinností od 1. ledna 2021 k zásadní koncepční změně. Nová koncepce dovolené je založena na týdenní pracovní době zaměstnance, z níž se odvozuje jeho právo na dovolenou a k níž se poměřuje i čerpání této dovolené. A to ať už zaměstnanec pracuje

1) po stanovenou pracovní dobu podle § 79 zákoníku práce (ZP)

  • tj. standardní, plnou a nejobvyklejší pracovní dobu 40 hodin týdně dle §79 odst. 1 ZP, nebo
  • po zákonem zkrácenou pracovní dobu 37,5 hodiny týdně pro zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nebo ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu dle § 79 odst. 2 písm. a) a c) ZP, nebo
  • po zákonem zkrácenou pracovní dobu 38,75 hodiny týdně pro zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem dle § 79 odst. 2 písm. c) ZP,

či

2) pracuje po kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem ve smyslu § 79 odst. 3 ZP zkrácenou pracovní dobu (a to bez snížení mzdy pod rozsah odpovídající
pracovní době dle § 79 odst. 1 a 2 ZP),

nebo

3) má individuálně sjednanou kratší pracovní dobu podle § 80 ZP (kdy výše mzdy odpovídá nižšímu objemu pracovní doby). Přitom bude výměra dovolené nadále stanovena v týdnech dovolené za kalendářní rok v § 212 odst. 1 až 3 ZP.

  • Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
  • Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů (státního a veřejného sektoru) uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce.
  • Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Vznik práva na dovolenou

Právo na dovolenou za kalendářní rok nově získá zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů (přičemž týdnem se dle § 350a ZP rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů) v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (dle citovaných § 79 ZP) nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby (dle § 80 ZP).

Podmínkou vzniku práva na tuto dovolenou tedy je, že během 52 týdnů v kalendářním roce zaměstnanec odpracuje stanovenou (plnou nebo zkrácenou) nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu připadající v průměru na každý z těchto 52 týdnů. Započítávají se jen odpracované celé násobky stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby.

Délka dovolené za kalendářní rok koresponduje s délkou stanovené (plné nebo zkrácené)
nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance a stanoví se jejím
vynásobením počtem týdnů dovolené (výměrou dovolené) příslušející zaměstnancům konkrétního zaměstnavatele za kalendářní rok. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech.

Příklad:

Zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin, odpracuje v rámci
rozvržené týdenní pracovní doby do směn celkem 2089 hodin (tedy 52násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby). Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů.

Přísluší mu tedy dovolená za kalendářní rok v délce 200 hodin (40 × 5 = 200). K odpracovaným 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlíží.

Kdyby zaměstnanec u téhož zaměstnavatele v rámci 52 týdnů v kalendářním roce pracoval v kratší týdenní pracovní době 30 hodin týdně a odpracoval celkem 1566 hodin (tedy 52násobek své kratší týdenní pracovní doby), vznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok v délce 150 hodin (30 × 5 = 150). K odpracovaným 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlíží.

Poměrná část dovolené

Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože nebude pracovat po dobu 52 týdnů, buď z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku, a netrval tak po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, přísluší poměrná část dovolené za kalendářní rok, pokud odpracoval aspoň 4 týdny.

Délka této poměrné části dovolené činí jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou odpracovanou celou stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu. Proto také mohla být zrušena dosavadní dovolená za odpracované dny, aniž by to bylo na škodu zaměstnanců, aniž by byl někdo krácen na svých právech na dovolenou.

Příklad:

Zaměstnanec nastoupí k zaměstnavateli 1. 10. 2021 a při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin do konce roku odpracuje 529 hodin. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Délka poměrné části dovolené u tohoto zaměstnance, který za trvání pracovního poměru do konce kalendářního roku odpracuje 13 celých násobků své stanovené týdenní pracovní doby, bude činit 13/52 ze 40 hodin týdně krát 5 týdnů (tj. 40 : 52 = 0,769 × 13 = 9,99 × 5 = 49,99; po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru tedy 50 hodin). K 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

Obdobný postup se uplatní v případě, že tentýž zaměstnanec bude pracovat na kratší týdenní pracovní dobu 30 hodin, a odpracuje tak v době od 1. 10. do 31. 12. 2021 celkem 396 hodin.

V takovém případě délka poměrné části dovolené bude činit po zaokrouhlení na hodiny nahoru 38 hodin (tj. 30 : 52 = 0,576 × 13 = 7,499 × 5 = 37,499). K 6 hodinám nad celé násobky kratší týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby

Novelizovaná právní úprava – nově vložený § 213 odst. 5 ZP – řeší situace, kdy zaměstnanec (především v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby) v rámci vyrovnávacího období, které může přecházet z jednoho do dalšího kalendářního roku, odpracuje z důvodu rozvržení stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby do směn v jednom z těchto kalendářních roků více než 52 násobků stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo
kratší týdenní pracovní dobu.

Tím se odstraní negativní důsledky pro dovolenou vyplývající z toho, že vyrovnávací období při nerovnoměrném rozvržení týdenní pracovní doby může přecházet z kalendářního roku do následujícího kalendářního roku.

Příklad:

Zaměstnanec při nerovnoměrném rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny do směn v rámci vyrovnávacího období 26 týdnů, které začíná 1. 10. 2021, a přechází tak do roku 2022, odpracuje v roce 2021 celkem 2028 hodin (tj. 54násobek jeho týdenní pracovní doby – 2025 hodin), neboť ve zbývající části vyrovnávacího období od 1. 1. 2022 mu bude rozvrženo méně směn za účelem vyrovnání průměrné délky jeho stanovené týdenní pracovní doby za celé toto období.

Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Délka dovolené zaměstnance v roce 2021 bude v tomto případě činit 195 hodin (tj. 37,5 : 52 = 0,721 × 54 = 38,94 × 5 = 194,71; po zaokrouhlení na hodiny nahoru 195 hodin). Ke 3 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlédne.

Změna objemu pracovní doby

Nově upravený způsob stanovení práva na dovolenou v závislosti na zaměstnancem odpracované stanovené nebo kratší týdenní pracovní době vyžaduje i modifikaci dosavadních pravidel (§ 213 odst. 5 ZP v aktuálním znění do 31. 12. 2020, nově pak s účinností od 1. 1. 2021 § 212 odst. 4 ZP) ohledně úpravy délky dovolené při případné změně délky týdenní pracovní doby zaměstnance v průběhu kalendářního roku, a to v poměru odpovídajícím délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby.

Jedná se typicky o případy, kdy v průběhu téhož kalendářního roku přejde zaměstnanec ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu či naopak, což se odrazí v průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené (počtu hodin dovolené) v příslušném kalendářním roce.

Příklad:

Zaměstnanec bude v roce 2021 pracovat do 30. 6. po stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin a od 1. 7. po sjednanou kratší týdenní pracovní dobu 30 hodin. Za kalendářní rok 2021 odpracuje celkem 52 celých násobků týdenní pracovní doby, z toho 26 týdnů po 40 hodinách a 26 týdnů po 30 hodinách. Dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Výsledná délka jeho dovolené za kalendářní rok 2021 se vypočítá takto:

  • za prvé pololetí – 40 : 52 = 0,769 × 26 = 19,99 × 5 = 99,95
  • za druhé pololetí – 30 : 52 = 0,576 × 26 = 14,99 × 5 = 74,95
  • za rok 2021 − 99,95 + 74,95 = 174,90; zaokrouhleno na hodiny nahoru – 175 hodin.

Nová pravidla ohledně dovolené jsme si dále vysvětlovali v článcích Krácení dovolené bude mít mírnější pravidla a Novela zákoníku práce změní pravidla pro převádění dovolené do dalších let.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.