Hlavní navigace

Dostupnost úvěrů může ekonomiku probudit. Bez bank to ale nepůjde

Autor: Depositphotos
Českou ekonomiku čeká pokles, možná dokonce dvouciferný. Takový propad jsme od sametové revoluce nezažili. Je jisté, že to bude znatelné ve všech sférách našich životů. Nelze si nalhávat, že se „nic“ neděje. Ovšem konec světa to také není.
Linda Fejtková
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Úvěr má schopnost vybudovat moderní ekonomiku, ovšem absence úvěru má schopnost ji zničit – rychle a absolutně. … Jestli to neuděláme dnes, nebudeme mít v pondělí ekonomiku, prohlásil Ben Bernanke, šéf Fedu, 18. listopadu 2007 v Kongresu USA. Bylo to na počátku celosvětové ekonomické krize.

Koronavirus a lockdown ekonomiky způsobil velké nepříjemnosti i bankám. Jak zdůraznila Petra Kopecká, tisková mluvčí Raiffeisenbank: Samozřejmě všechna doporučení a nařízení vlády či regulátora, která byla v poslední době směrem k bankám směřována, respektujeme a i nadále budeme respektovat. Doba je sice překotná, ale máme společný cíl, kterým je klient (respektive občan ČR / podnikatel / firma).

Kdo může pomoci? Banky

Banky se musely rychle přizpůsobit odkladům splátek úvěrů. Mnohé čekaly až na znění zákona, než spustily programování robota pro Odklady, a desítky tisíc žádostí klientů jim zahltilo kapacity, protože je musely zadávat ručně. Banka má se svým klientem stejný zájem. Tedy udržet jeho podnikání a jeho finanční pozici tak dlouho, aby i v budoucnu mohl opět standardně plnit své závazky z uzavřených úvěrových smluv, řekla k tomu Petra Kopecká.

Některé menší banky interaktivně zapojily programátory a automatizovaly systém napůl naslepo a pak jen ladily parametry. Po zahájení idey moratoria už v březnu vyvinuli kolegové z IT během několika dní aplikaci pro klienty, kde po zvolení počtu měsíců odkladu se hned ukáže, jak se zvolené parametry promítnou do doby splácení. Operativním rychlým IT řešením jsme ušetřili nemalou kapacitu našich lidí, vysvětlil Petr Baťka, šéf externího prodeje Equa bank.

Co hypotéky?

Banky se možná v duchu připravují na období budoucího zájmu o hypotéky, nicméně nyní jsou opatrné. Co se týče hypotečních úvěrů, situace je taková, že i přes uvolnění limitů či snížení sazeb vnímáme možné budoucí riziko nesplácených úvěrů jako vysoké, potvrdila Petra Kopecká.

Podle modelů Raiffeisenbank se HDP vrátí zpět až ke konci příštího roku:

Odhad budoucího HDP výrazně zaostává za ekonomickým potenciálem.
Autor: Raiffeisenbank

Odhad budoucího HDP výrazně zaostává za ekonomickým potenciálem.

Na druhou stranu se Raiffeisenbank domnívá, že existují silné signály, že krize likvidity nehrozí. Ostatně o případné schopnosti dodat bankám likviditu ubezpečovala i ČNB. Řetězení problémů s platební neschopností klientů se banky skutečně obávají. Naivní pohled, že mají banky bezednou likviditu, je sice mezi lidmi rozšířený, ale scestný, banky totiž sbírají likviditu od lidí, a pokud mají jejich klienti problém, mají ho i banky.

Na otázku, co by znamenalo, pokud by vyrostla delikvence klientů přes 30 % u firemní i soukromé klientely, odpověděl místopředseda představenstva a vrchní ředitel pro oblast Obchody a klienti v Hypoteční bance Vlastimil Nigrin: Myslím, že odpověď je třeba hledat v tom, co takovouto delikvenci způsobilo. Je to teoretická úvaha, neboť 30 % je obrovské číslo, které by již nasvědčovalo tomu, že je nejen v ekonomice, ale v celé společnosti něco zásadně nezdravého.

Jaká je role ČNB

Stát dnes může bankám zatleskat, ale mohou banky tleskat státu? Bankovnictví není typické podnikání, protože je více regulované, více sledované a více citlivé na makroekonomické prostředí. Přesto by bankéři jistě ocenili, kdyby se k nim stát jako k podnikatelům choval. Tj. vytvářel jim prostředí, kde mohou uspět, které je zároveň dostatečně stabilní a perspektivní, upozornil Vlastimil Nigrin.

Podle Vlastimila Nigrina je jednou z rolí ČNB udržování stability bankovního sektoru. To je to, co od centrálních bankéřů očekávají komerční bankéři. Chtějí transparentní prostředí bez překvapení. To není jen o zákoně, ale i o fungování celé industrie, konstatoval Vlastimil Nigrin.

Perspektiva? Katarze a ponaučení

Potřebujeme restart ekonomiky a tzv. čerstvé peníze. Aktuálně nastavená finanční pomoc přes Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB) je nedostačující, protože celá řada firem postižených opatřeními proti koronaviru ze strany Vlády ČR na úvěr nedosáhne. Lze téměř s jistotou odhadnout, že přímé injekce (nejen záruky za úvěry) budou muset být v řádu stovek miliard korun. Všude kolem naší republiky se toto děje. U nás se ale vyspává.

V několika zemích se už firmám pozastavila platba DPH, protože jim to přinese okamžitou likviditu a nejrychlejší, ale i nejefektivnější pomoc. V některých evropských zemích je možné žádat vratku již zaplacených daní, tj. fakticky dostanete hotovost, což má mnohem přímější efekt než dovolit neodvést daň.

Tipli

Vláda ale místo jednoduchých cest zvolila složité (viz ČMRZB). Bohužel nejen úspěšnost a cílení jsou rozpačité, ale navíc je celý proces pro firmy zdlouhavý a administrativně náročný. Nyní se můžeme vlastně obloukem vrátit na začátek, k ideálnímu prostředí a jeho narušení. Co od prostředí po ekonomické stránce požadujeme? Diverzitu a kvalitní risk management. To druhé opravdu postrádám na straně státu, nikoli na straně bank. Ze strany státu i ČNB by pak jistě banky uvítaly stabilitu prostředí, aby mohly činit predikce a podle toho rozhodovat.

Na koho padne Černý Petr?

Stát se v mnoha ohledech snaží přehodit Černého Petra na jiné. Účty se brzy budou sčítat a platit. A až bude za chvíli někdo zase navrhovat bankovní daň a jiná další zdanění bank, tak si vzpomeňme, že klienti jsou s bankami svázáni nejen v časech dobrých, ale i zlých.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).