Hlavní navigace

Nezaměstnanost je zatím nízká, poroste až v příštích měsících

Autor: Shutterstock
Propouštění a nedostatek práce se zatím týká hlavně OSVČ, lidí pracujících na DPP a DPČ nebo těch, kteří byli ve zkušební době. Firmy zatím příliš propouštět nechtějí. V následujících měsících se mu ale nejspíš nevyhnou.
Lenka Kašparová
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Naše zaměstnanost byla v porevolučních letech historicky nejvyšší. Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhla míra nezaměstnanosti v únoru 2020, tedy v posledním měsíci, který nebyl ovlivněn epidemií koronaviru a následnými omezeními, 3,0 %. Pro řadu lidí byla vysoká poptávka po lidech na trhu práce příležitostí, aby si hledali lepší místo. Rostla také výše průměrné mzdy. Podle údajů Českého statistického úřadu se průměrná hrubá mzda ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 pohybovala na úrovni 36 144 Kč.

V březnu pak nezaměstnanost stejně jako v únoru dosáhla 3 %. Úřady práce evidovaly k 31. březnu 2020 celkem 225 678 uchazečů o zaměstnání.

Všeobecně se čekal výrazný nárůst nezaměstnanosti až k hodnotě 3,6 %. Březen je měsícem, kdy míra nezaměstnanosti ze sezónních důvodů klesá. Stagnace na hladině 3,0 % znamená mírný nárůst po sezónním očištění o 0,1–0,2 procentního bodu. S ohledem na situaci, kdy velké množství služeb úplně přerušilo činnost, některé podniky hlásí propouštění a řada živnostníků v lepším případě přerušila živnost, jde o zanedbatelný nárůst, komentoval březnovou míru nezaměstnanosti Michal Brožka, analytik Komerční banky.

Důvodů, proč nezaměstnanost za březen nevzrostla, je patrně více. Jedním z nich je, že lidé, kteří dostali výpověď, mají nějakou výpovědní dobu, a proto se ve statistikách úřadů práce ještě neobjevili. Také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zatím na úřady práce nešly, protože pak by neměly nárok na státní podporu a obecně spíše vyčkávají, jak se jejich situace bude dále vyvíjet.

Firmy zatím propouštět nechtějí

Přestože většina českých firem kvůli epidemii koronaviru a opatřením majícím zabránit jeho šíření snížila produkci až o 40 %, propouštět své zaměstnance ve velkém nechtějí. Až 46 % všech podniků nad 250 zaměstnanců naopak tvrdí, že mají pracovníků málo. Zájem mají o Čechy, ale i cizince. Nejčastěji jde o podniky podnikající v oblasti dopravy a zemědělství. Vyplývá to průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS).

Největší riziko propouštění hrozí zaměstnancům malých a středně velkých firem. Pro tyto zaměstnavatele je podstatné to, jak rychle se k nim dostanou peníze z programu Antivirus (tzv. kurzarbeit). I přesto se propouštění část z nich nevyhne. O výpovědích zaměstnanců neuvažuje jen 41 % malých a středně velkých podniků. Průzkum KZPS se zaměřil na respondenty v kategoriích malých (do 50), středních (50–250) i velkých podniků nad 250 zaměstnanců. Zhruba 60 % odpovídajících napříč tímto spektrem hodlá využít státní kompenzace mzdových nákladů. Z aktuálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí přitom vyplývá, že o podporu z programu Antivirus si už zažádalo 35 tisíc zaměstnavatelů. Téměř 9000 z nich už peníze na náhradu mezd obdrželo.

Volné práce je méně

Dopady nynější krize budou na trhu práce patrné až v následujících měsících. Vzhledem k tomu, že řada firem zaměstnance stále hledá, je dost možné, že lidé, kteří o práci přijdou, v krátké době získají práci jinde, kde pracovníky naopak nabírají.

Méně je také pracovních nabídek. Zaměstnavatelé v březnu nabízeli prostřednictvím Úřadu práce ČR celkem 342 287 volných pracovních míst, z toho bylo 11 295 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tedy na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Podle informací společnosti LMC, která mapuje i nabídky volných pozic pracovních agentur, se počet nabídek práce nabízených v posledních týdnech snížil až o 50 %.

Je otázka, co bude, až se uvolní mimořádná opatření. Část pracovních náborů je jen odložená a zaměstnavatelé vyčkávají na další vývoj situace. Je to dáno i tím, že se nyní nemohou s uchazeči o práci potkat osobně na pracovním pohovoru. Nicméně čím déle budou mimořádná opatření trvat, tím je pravděpodobnější, že firmy nebudou hledat nové pracovníky, protože budou mít existenční problémy, říká k tomu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik LMC.

Uchazečů o práci přibývá

Podle Dombrovského je uchazečů o práci v posledních týdnech více. Pravděpodobně jde spíše o lidi, kteří hledají práci, protože žádnou nemají. Nejde tedy o lidi, kteří chtějí změnu práce, ať už kvůli lepší finanční nabídce, nebo hledají další kariérní výzvy.

Z bleskového průzkumu společnosti, kterého se v závěru března zúčastnilo 9 tisíc respondentů, vyplývá, že jen 30 % dotázaných pracuje beze změny jako před epidemií. Až 36 % lidí zaznamenalo výpadek příjmů. Velká část respondentů pracuje z domova, čerpají nemocenskou nebo jsou na nucené dovolené. Výrazně méně práce mají OSVČ. Nejhorší je situace lidí pracujících na DPP a DPČ, kteří často o své příjmy přišli. Výpovědi se zatím ve větší míře dotkly především lidí ve zkušební době. O práci také častěji přišli lidé s nižším než středoškolským vzděláním, ačkoliv těch, co pracují v současně exponovaných odvětvích (skladníci, kurýři, prodavači v potravinách), se propuštění netýká.

diners

Nejvíce lidí, kteří kvůli vládním opatřením aktuálně nepracují, je v Praze. Je to dáno tím, že výrazně více lidí zde pracuje ve službách, kterých se týkají omezení spojená s karanténou. Což obecně platí pro všechna velká města. Až 25 % lidí se obává, že o práci přijdou. Lidí s vyšším vzděláním se bojí o práci méně. Míra nejistoty také souvisí s věkem. Starší lidé se na trhu práce cítí současnou situací mnohem více ohroženi. 

Podle Dombrovského budou mít rostoucí obavy o práci vliv na ochotu lidí utrácet za věci, které nutně nepotřebují, a spíše tyto nákupy odloží na později. Většinou totiž nemají dostatečné finanční rezervy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).