Průměrná nominální mzda v České republice opět vzrostla. V 1. čtvrtletí 2023 činila na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 41 265 Kč, což je o 3265 Kč (8,6 %) více než ve stejném období roku 2022. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Medián mezd, který lépe vystihuje skutečné příjmy, činí 34 741 Kč.Proti poslednímu čtvrtletí 2022 se průměrná mzda zvýšila (po očištění sezónních vlivů) v 1. čtvrtletí 2023 o 2,2 %.
Medián mezd vzrostl proti stejnému období předchozího roku (1. čtvrtletí) o 8,9 %, u mužů dosáhl 37 696 Kč, u žen byl 31 856 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 Kč a 65 512 Kč.
ČSÚ však jedním dechem dodává: vzrostly sice příjmy na výplatních páskách, ale po započtení inflace ve skutečnosti reálně klesly o 6,7 %. Za svoji mzdu už zdaleka nenakoupíte tolik co dříve, protože spotřebitelské ceny naopak vzrostly o 16,4 %. To potvrzuje i analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Kupní síla českých mezd je nejnižší za posledních šest let. Celkově se v kombinaci s hlubokým propadem reálných mezd v loňském roce na začátku letošního roku kupní síla průměrné mzdy nacházela na úrovni druhé poloviny roku 2017,
uvádí ekonom.
Meziroční vývoj nominální a reálné mzdy 2013–2023
Kde platy a mzdy rostly nejvíce?
- Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (23,1 %)
- Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (11,9 %)
- Těžba a dobývání (11,6 %)
- Ubytování, stravování a pohostinství (11,4 %)
- Nejnižší růst mezd, o 3,9 %, byl ve vzdělávání
V souvislosti s touto informací se pak můžete podívat na graf níže, na kterém podle oboru, ve kterém pracujete, zjistíte, o kolik Kč máte ve skutečnosti v peněžence kvůli vysoké inflaci méně.
Meziroční vývoj reálné mzdy v 1. čtvrtletí 2023 (v %)
V rámci krajů České republiky zaujímá na trhu práce specifické postavení Praha s nejvyššími průměrnými mzdami. Pražané sice mají vyšší příjmy než zbytek republiky, ale na druhou stranu čelí vysokým nákladům na bydlení a dražším službám.
„Výrazně vyšší mzdy vydělávají v Praze jen ti, kteří pracují ve vysoce kvalifikovaných nemanuálních profesích, nejlépe manažerských,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistik trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. „Podíl velmi nízkých mezd do 22 tisíc hrubého je tu navíc takřka stejně velký jako v ostatních krajích, tedy desetinový,“ dodává.
S větším odskokem za Prahou se dobře daří Středočechům a na jihovýchodě republiky, ostatní kraje jsou na tom s podílem velmi vysokých, či naopak nízkých mezd téměř nastejno.
Podíly vysokých a velmi nízkých mezd v roce 2022
Jak vypadá ideální kariéra?
Jste vysoce postavení zaměstnanci v ICT či peněžnictví a pojišťovnictví, pracujete v pražské firmě, ale na dálku z domova a bydlíte v menším sídle.
A takto vypadá nejhorší práce:
Jste pomocní dělníci či nekvalifikovaní pracovníci v hlavním městě, kde zároveň i bydlíte.
Mzdy manažerů z Východu jsou dvojnásobné proti jejich českým kolegům
Praha však má ještě jedno, poněkud překvapivé, specifikum. Víme, že nejlépe vydělávají vysocí manažeři a vedoucí pracovníci. Zpráva ČSÚ však nyní ukázala, že ti nejlépe placení pocházejí ze zemí bývalého východního bloku: z Ruska, Bulharska a Rumunska. A to v uvedeném pořadí. Češi z mediánového srovnání podle státního občanství vycházejí v roli vedoucích pracovníků jako ti nejhůře placení.
Na špičce mediánových platů jsou Rusové se 160 tisíci Kč, Bulhaři s cca 145 tisíci Kč a Rumuni se 140 tisíci Kč. Nad platy českých pracovníků jsou i Slováci s platy lehce nad 100 tisíci Kč. Mediánová mzda Čechů se pak pohybuje nad 70 tisíci Kč.
Hlavní město je výlučné také tím, kolik je zde pracovníků z jiných zemí, zejména těch kvalifikovaných. I to ovlivňuje průměrné mzdy. Nejvíce si u nás vydělávají vedoucí pracovníci a specialisté z cizích zemí. Manažerské platy Rusů, Rumunů či Bulharů jsou až násobně vyšší, než je standard, což ukazuje na odliv mozků z východní Evropy západním směrem,
říká Jitka Erhartová z oddělení statistiky práce ČSÚ. Naopak v početně větších skupinách v dělnických profesích berou cizinci spíše nižší mzdy,
doplňuje.
V grafu je také vidět opačná strana spektra. Nejmenší mzdy si vyplácejí občané Vietnamu ve službách a prodeji, kde je zjevné, že si oficiálně posílají jen minimální mzdu, na rozdíl od všech ostatních národností.
Mediánové mzdy v Česku podle státního občanství a hlavní třídy Klasifikace zaměstnání
Jedním z možných důvodů, proč jsou na určitá místa preferováni cizinci z východu, mohou být obchodní aktivity českých nebo nadnárodních firem právě v těchto oblastech, kde je zapotřebí, aby ve vedení pracoval manažer se znalostí prostředí a perfektně ovládal jazyk.
Například Rádio Svobodná Evropa (RSE) aktuálně hledá šéfredaktora a editory, kterým nabízí mzdu v rozpětí 120–140 tisíc Kč. Podmínkou je kromě jiného znalost ruštiny na úrovni rodilého mluvčího. Aby RSE mohlo cizince přijmout, musí tuto pozici nejprve inzerovat na Úřadu práce. Pokud se nepřihlásí český kandidát, který požadavky splňuje, pak teprve může místo nabídnout rodilému Rusovi, případně občanu jiné národnosti ze zemí bývalého Sovětského svazu, kde je ruština běžně používaným jazykem.
Manažer personální společnosti Manpower Group Jiří Halbrštát se nedomnívá, že by najednou české nebo nadnárodní firmy začaly dělat nábory vysokých manažerů v Rusku nebo Kazachstánu.
Spíš si myslím, že jsou to Rusové nebo Rumuni a další národnosti, kteří tady v Česku zakládají společnosti s ručením omezeným a mají platy adekvátní tomu, kolik tady firma vydělává. Každopádně pokud si srovnáme platy ruských ředitelů s českými řediteli, tak je to dost nesrovnatelné. Zatímco Rusů tady bude jen pár na hodně vysokých pozicích ve firmách, tak čeští manažeři mohou být na vedoucích pozicích malých podniků, takže tam najdeme jak lidi, kteří mohou mít půl milionu měsíčně, tak i pracovníky, kteří mají 70 tisíc korun,
říká Jiří Halbrštát. Celorepublikový průměr pak může být zkreslený údajem o pár Rusech, kteří tu mohou být na vedoucích pozicích.
Zamýšlí se i nad otázkou, zda v České republice klesají počty kvalifikovaných českých pracovníků.
Ano, populace stárne a počet odborníků klesá, ročně je to asi o 30 až 40 tisíc českých pracovníků a bude to ještě horší. Firmy už jsou dnes závislé na náboru profesionálů v zahraničí, nejvíce se to týká IT specialistů, techniků, strojních inženýrů, vědeckých pozic. A pak samozřejmě tzv. modré límečky, tedy řemeslníci, stavební dělníci, nebo třeba řidiči kamionů,
vypočítává Halbrštát.
I to je ostatně vidět ve vyhledávači volných pozic na Úřadu práce. Požadavky na IT specialisty s aktivní ruštinou a zároveň angličtinou zde najdete s nabízenou mzdou 140 tisíc Kč (vývojář softwaru), případně 90 540 Kč (specialista testování softwaru).
Jak se počítá medián a proč lépe vypovídá o skutečných příjmech?
Jak jsme uvedli hned v úvodu článku, současná průměrná hrubá mzda je v ČR ve výši 41 265 Kč, zatímco mediánová mzda činí 34 741 Kč.Pokud vás zajímá, které číslo více vypovídá o skutečných příjmech, které si zaměstnanci vydělají, můžeme vám to ukázat na snadno pochopitelném příkladu.
Průměrná mzda
Abychom zjistili průměrnou mzdu (například ve firmě), stačí nám pouze dva údaje: celkovou výši hrubých mezd a počet zaměstnanců. Do toho nebudeme počítat žádné další náklady, například na sociální a zdravotní pojištění, ani benefity, půjde jen o výši hrubé mzdy.
Příklad: Firma má 5 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, celkem vyplatí na hrubých mzdách 259 000. Když toto číslo vydělíte pěti, vyjde nám průměrná mzda ve výši 51 800 Kč.
Problémem průměru ale je, že nezohledňuje rozdělení mezd uvnitř podniku. Neříká nic o tom, kolik lidí má mzdu nad průměrem a kolik pod ním. Představa, že průměr je zhruba někde uprostřed, je mylná. Pokud budou v podniku zaměstnanci, kteří pobírají extrémně jinou mzdu, ať už hodně nízkou, či vysokou, průměr je jimi výrazně ovlivněn,
vysvětluje Tereza Košťáková v časopisu Statistika a my, který vydává ČSÚ.
Medián
U mediánu už potřebujete znát více čísel, a to konkrétní hrubou mzdu každého jednotlivého pracovníka. Medián je ukazatel, který rozdělí zaměstnance ve firmě na dvě stejně početné skupiny. Pomyslná dělící čára mezi nimi je medián mezd.
Příklad: Ve firmě pracuje 5 lidí, jejichž mzdy jsou:
- Ředitel 120 000 Kč
- Ekonom 47 000 Kč
- Provozní 42 000 Kč
- Technik 35 000 Kč
- Uklízečka 15 000 Kč
Když si seřadíme mzdy podle velikosti a najdeme tu, která je dělí na dvě poloviny, máme medián. V tomto případě je mediánem mzda provozního, tedy 42 000 Kč.
Na těchto příkladech je vidět, že na rozdíl od mediánu je průměrná mzda ovlivněna vysokým příjmem ředitele. Rozdíl mezi průměrem a mediánem v tomto případě činí 9800 Kč.
