Hlavní navigace

Průměrná mzda: Jak se počítá, kolik činí v roce 2020 a co je medián?

10. 10. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Iritují vás pravidelně zveřejňované údaje o průměrné mzdě, na kterou stěží dosáhne polovina pracujícího národa? Pojďme se tedy podívat na to, o čem průměrná mzda je, k čemu je důležitá, jak a z čeho se počítá a proč je lepší uvádět medián.

Co je průměrná mzda

Průměrná mzda je definována jako měsíční podíl mezd na jednoho zaměstnance bez započítaných osobních nákladů. Počítá se z hrubé měsíční nominální mzdy všech evidovaných zaměstnanců v ČR, přičemž výpočet má na starosti Český statistický úřad (ČSÚ), který každé čtvrtletí zveřejňuje novou hodnotu průměrné mzdy v České republice.

Jak se průměrná mzda počítá?

K výpočtu průměrné mzdy ČSÚ používá hrubou mzdu (tj. plat zaměstnance před odečtením pojistného na sociální a zdravotní pojištění, záloh na daně a jiných srážek) obsahující základní plat včetně příplatků, doplatků, odměn, náhrad a jiných složek účtovaných k pravidelné měsíční výplatě evidovaných zaměstnanců. 

Do výpočtu průměrné mzdy nejsou zahrnuty náhrady za dobu trvání tzv. dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem (např. vyhlášení karantény v roce 2020 kvůli novému typu viru SARS-CoV-2). 

Hlavní zdroj pro výpočet průměrné mzdy v ČR 

Hlavní zdroj informací, ze kterého ČSÚ při výpočtu průměrné mzdy v ČR vychází, představují dokumenty označované jako podnikové výkazy. Ty obsahují například údaje o počtu zaměstnanců a celkovém objemu mezd. Získané údaje zaměstnancům ČSÚ poskytují natolik přesné údaje, že je lze třídit do různých kategorií dle oborů, velikosti podniků apod.

Roční statistika Ministerstva práce a sociálních věcí 

Další statistiku předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které spolupracuje s ČSÚ. Tato roční statistika vytvořená na základě strukturálního šetření obsahuje detailní informace o platech všech zaměstnanců v ČR. Výsledkem je podrobná zpráva, na základě níž lze hodnotit mzdy českých zaměstnanců dle různých kritériích (věk, pohlaví, dosažené vzdělání, obor atd.).

Vývoj průměrné mzdy v ČR

Průměrná mzda v ČR roste každým rokem. Do roku 2009 rostla v průměru o 5 až 7 % (cca o 1200 Kč měsíčně). Během hospodářské krize v letech 2009 až 2016 růst klesl na 2 %. Poté se nárůst průměrné mzdy zvýšil opět na dřívějších 7 %. Pokles přinesl až rok 2020.

Mezi lety 2015 a 2019 činil rozdíl mezi průměrnými mzdami dokonce 7658 Kč. Menší nárůst (meziročně jen o 0,5 % více) průměrné mzdy je patrný i v prvním pololetí letošního, s ohledem na koronavirus kritického roku 2020. Útlum ekonomiky v prvním čtvrtletí v důsledku nařízené karantény růst mezd dokonce téměř zastavil.

Rozdíly v průměrných mzdách jsou patrné i v průběhu roku. Nejvyšší nárůst průměrného platu je obvykle zaznamenán v druhém čtvrtletí a zejména na konci roku, kdy zaměstnanci obdrží půlroční a roční odměny. 

Průměrná mzda v ČR v letech 2015 až 1. pol. 2020:
Rok 2015 2016 2017 2018 2019 1. pol. 2020
Průměrná mzda v Kč 26 467 Kč 27 589 Kč 29 504 Kč 31 885 Kč 34 125 Kč 34 271 Kč

Průměrná mzda 2020

Podíváme-li se na vývoj mezd v letošním roce 2020, růst průměrné mzdy klesl v meziročním srovnání na 3,6 % oproti 7 % v předchozích pěti letech. Za slabší růst mezd v ČR může epidemie koronaviru, kvůli které se zpomalila ekonomika a spousta zaměstnavatelů byla nucena přistoupit ke zmrazení, či dokonce ke snížení platů svých zaměstnanců.

Ze statistik ČSÚ vyplývá, že průměrné mzdy v roce 2020 rostly především u zaměstnanců pracujících v administrativě, energetice, zemědělství a IT. Pokles naopak zaznamenaly průměrné mzdy u lidí zaměstnaných v realitách, pohostinství a stravování, zábavě, ubytování, rekreaci a kultuře, které restrikce v souvislosti s epidemií postihly nejvýrazněji. 

Průměrný plat vs. medián

Průměrná mzda je hodnota spíše orientační. Na jejím základě nelze hodnotit, jak si čeští zaměstnanci skutečně žijí (jaký mají životní standard). Obecně totiž platí, že přes 60 % zaměstnanců průměrné mzdy nikdy nedosáhne. Reálnější údaje poskytuje ukazatel označovaný jako medián. 

Medián nelze získat z podnikového výkaznictví podobně jako průměrnou mzdu, kterou na základě těchto dokumentů počítá ČSÚ. Zdrojem informací pro výpočet mediánu může být pouze detailní strukturální šetření prováděné MPSV.

Jak se medián počítá

Medián se „počítá“ tak, že se mzdy všech evidovaných zaměstnanců v ČR seřadí od nejvyšší po nejnižší. Medián pak představuje ta mzda, která se nachází přesně uprostřed seznamu. Respektive zaměstnanec, který se se svou mzdou nachází uprostřed, pobírá tzv. medián mezd.

Mzdová nerovnost v ČR

Na základě mediánu se posuzuje mzdová nerovnost v zemi. Čím větší panuje rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, tím větší nerovnost platů v zemi je. U České republiky je mzdová nerovnost nízká, v rámci OECD dokonce jedna z nejnižších. 

Jako příklad poslouží první čtvrtletí roku 2020, kdy průměrná mzda činila 34 077 Kč. Medián však činil 29 333 Kč. Jednoduše řečeno, polovina Čechů bere více než tuto částku a polovina naopak vydělává méně. Oproti předchozímu roku 2019 vzrostl medián o 5,8 %. Ve druhém čtvrtletí však medián zaznamenal pokles na 29 123 Kč.

Mzdová nerovnost mezi pohlavími

Díky podrobným údajům ze strukturálního šetření lze objektivně posoudit také mzdovou nerovnost mezi pohlavími. Zatímco medián mezd u mužů v prvním pololetí 2020 činil 31 790 Kč, medián mezd u žen činil 26 723 Kč. To znamená, že ženy na stejných pozicích pobírají nižší platy než jejich mužští protějškové.

Průměrná mzda v Praze

Rozdíly panují taky dle lokality. Již tradičně největší průměrné mzdy berou zaměstnanci v Praze, kteří si v prvním čtvrtletí roku 2020 přišli v průměru na 42 760 Kč. Zde je však nutné počítat s vyššími životními náklady apod.

Porovnání průměrné mzdy v ČR s ostatními zeměmi

Jak si vůbec Česká republika stojí v porovnání s ostatními zeměmi, co se týče průměrné mzdy? Srovnávat průměrné mzdy je všeobecně velmi složité s ohledem na rozdílnou kupní sílu i odlišný vývoj platů jako takových. Například v evropských zemích v posledních letech probíhá vývoj mezd značně odlišně.

Průměrné mzdy nejrychleji rostou ve východní Evropě

Rychlý růst mezd zaznamenalo zejména Rumunsko a další východoevropské země, které bojují s nižší životní úrovní. V Česku rovněž vzrostly mzdy po roce 2015 v průměru rychleji než v celé Evropské unii. Zatímco v roce 2014 se Česká republika nacházela na 35 %, v loňském roce to bylo už 43 % celkového průměru EU. 

Údaje o průměrných mzdách je však nutné brát hodně orientačně, protože mohou být značně zkreslené. Důvodem je prudký růst tzv. absolutní výše platů, což je maximální výše u osob s nadstandardně vysokými příjmy.

Průměrná mzda v Německu

Pokud se podíváme na údaje o průměrné mzdě u našeho nejbližšího souseda směrem na západ, nevyznívá srovnání v náš prospěch. Němečtí zaměstnanci si v průměru přijdou na trojnásobek českého průměrného platu, a to na více než 96 000 Kč. Minimální hodinová mzda garantovaná státem je zde od ledna 2019 9,2 EUR, což je opět trojnásobek hodinové mzdy v ČR. Nejvíce si v Německu vydělají lékaři, zubaři, právníci a průmysloví inženýři.

 uplatnovani-dph-v-roce2021

Průměrná mzda na Slovensku

Evropě se daří a směrem na východ platy rostou rychleji než na západ. Nárůst průměrné mzdy hlásí také sousední Slovensko, které si v roce 2019 oproti roku 2018 polepšilo o 6,2 %. Průměrná mzda zaměstnaného Slováka v roce 2019 činila 1101 EUR (27 710 Kč), což bylo oproti českému zaměstnanci méně o 6415 Kč. 

Průměrná mzda v USA

Vyšší průměrnou mzdu než Češi berou za velkou louží ve Spojených státech amerických. USA však neuvádí průměrnou mzdu jako Evropané, ale pouze medián. Ten v roce 2019 činil přibližně 95 000 Kč měsíčně, což je podobně jako v Německu více než trojnásobek českého mediánu mezd.

Autor článku

Kolektiv redaktorů serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).