Hlavní navigace

Dlužníci v exekuci budou dočasně více chráněni, některé výhody jim ale zůstanou

Autor: Shutterstock
Ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru se zavádí dočasně některá omezení exekucí, určitá ochranná opatření jsou však trvalá.
Tomáš Zilvar
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Od 24. dubna do 30. června 2020 nebude prováděna exekuce prodejem movitých věcí dlužníka. Na místě samém (tj. tam, kde dlužník má své movité věci) se soupis věcí v uvedené ochranné době provede pouze tehdy, pokud je to pro vedení exekuce nezbytné. 

Omezení exekuce prodejem movitých věcí dlužníka v dražbě

Tato ochrana dlužníka ovšem neplatí, jestliže jde o exekuci prodejem movitých věcí, když jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

Nicméně pokud by si povinný dlužník přál i v situaci, kdy na něj ochrana dopadá a exekuce prodejem movitých věcí provedena být nemá, aby taková mobiliární exekuce provedena přesto byla, protože je s ní třeba smířen a chce mít touto formou dluhy uhrazeny, pak to může soudu, resp. exekutorovi písemně oznámit a exekuce prodejem movitých věcí provedena bude.

Omezení exekuce prodejem nemovitosti dlužníka, v níž trvale bydlí

Od 24. dubna do 30. června 2020 také nebude prováděna exekuce prodejem nemovité věci (domu, bytu), ve které má povinný dlužník místo trvalého pobytu. A zase to neplatí, jestliže jde o exekuci pro vymožení pohledávek výživného, náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. I o pokračování exekuce prodejem nemovitosti může sám povinný dlužník požádat, i když je jinak zákonem chráněn.

I v budoucnu exekuce na dům či byt jen při dluzích nad 100 000 Kč

Toto je jen dočasná ochrana dlužníka vlastnícího nemovitost před exekucí, současně ale dochází i k trvalé změně, k trvalému opatření, které má chránit dlužníka, aby nepřišel o své bydlení, kdy se zvyšuje hranice výše jistiny v exekuci vymáhaných pohledávek, od které lze provést exekuci právě i na nemovitost, v níž má dlužník hlášen trvalý pobyt.  Exekuce prodejem nemovitosti věci, ve které má povinný dlužník místo trvalého pobytu, bude zastavena, pokud výše pohledávek oprávněného (věřitele), těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství (dosud šlo jen o částku 30 000 Kč).

To ale zase nebude platit, jestliže budou vymáhány pohledávky výživného nebo náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.

Vyšší ochrana drobných úspor

Až dosud nelze zabavit (strhnout z účtu) dlužníkovi prostřednictvím exekučního prostředku přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu prostředky (úspory) ve výši dvojnásobku životního minima jednotlivce, dočasně od 24. dubna 2020 až do 31. prosince 2020 (povšimněme si, že ochranná doba je tady delší než u exekuce prodejem movitých nebo nemovitých věcí) takto nebude moci být zabavena dlužníkovi částka ve výši čtyřnásobku životního minima jednotlivce, tedy celkem 15 440 Kč.

Připomeňme ale, že má-li u jednoho peněžního ústavu povinný dlužník více účtů, použije se uvedené ochranné pravidlo jen na jeden z nich.

Prominutí zmeškání lhůty

Došlo-li ke zmeškání lhůty, například dlužník na něco nereagoval včas, jak by měl, a to v souvislosti s opatřeními přijatými vládou nebo vybranými orgány veřejné moci za účelem ochrany veřejného zdraví občanů ČR, umožňuje zákon, aby soud nebo exekutor prominul zmeškání procesních lhůt. Lhůta pro podání žádosti na prominutí zmeškání lhůty je stanovena na sedm dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření.

Jednotlivé žádosti budou posuzovány individuálně vzhledem k okolnosti případu. Za jistě omluvitelný důvod zmeškání lhůty bude považována hospitalizace povinného dlužníka pro nakažení nemocí COVID-19, to, že mu byla nařízena karanténa, ale třeba zřejmě i uzavření pobočky pošty v místě bydliště dlužníka, jestliže neměl možnost cestovat na jinou pobočku. Podobně ale bude moci využít dobrodiní prominutí zmeškání lhůty i jiná osoba, například věřitel dlužníka.

Rozpočítávání odstupného při srážkách ze mzdy na jednotlivé měsíce

Další trvalou změnou zákona (kterou však již víceméně určila judikatura Nejvyššího soudu ČR, a to konkrétně rozsudek spis. zn. 21 Cdo 853/2016, ze dne 1. 12. 2016) je to, že z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného. 

Nezabavitelná částka se od odstupného a obdobných plnění neodečte tedy jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje.

Bude tak zřejmě zohledněn smysl odstupného při propuštění z pracovního poměru jako částky, která nahrazuje několik měsíčních výdělků. Nově se z odstupného nebo obdobných plnění tedy budou srážky vypočítávat zvláště z každého násobku průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše odstupného nebo obdobných nároků.

Aktuální pravidla srážek ze mzdy jsme přiblížili v článku Z dubnové mzdy už bude zůstávat dlužníkům v exekuci více peněz.

Základní nepostižitelná částka se může odečítat vícekrát

K odstupnému poskytovanému jednorázově při skončení pracovního poměru je při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy třeba přistupovat jako k výplatě příjmu za několik měsíců poskytnutého najednou (předem) a srážky, obdobně jako při výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, vypočítat za každý měsíc období určeného podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, zvláště.

diners

Znamená to, (zejména) že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Uvedený postup při výpočtu srážek z odstupného se uplatní nejen v případě, že zaměstnanci, kterému bylo při skončení pracovního poměru poskytnuto odstupné, se nepodaří nalézt nové zaměstnání, ale i tehdy, jestliže zaměstnanec po rozvázání pracovního poměru nastoupí do práce k jinému zaměstnavateli.

V takovém případě se v době určené podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, postupuje tak, jako by šlo o několik mezd, vyložil již dříve Nejvyšší soud ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).