Dluh máte zajištěný kvalitní zástavou. Mohou vás přesto žalovat za nesplácení a poslat do exekuce?

Než se pustím do rozboru zástavního práva a toho, co s ním souvisí, podívejme, o co ve sporu dlužníka a jeho věřitele, který mu poskytl spotřebitelský úvěr, šlo. Jen velmi stručně.

Odvolací soud potvrdil rozhodnutí prvostupňového soudu, kterým byl zamítnut návrh povinného dlužníka na zastavení exekuce iniciované proti němu, jakož i zamítnut jeho návrh na odklad exekuce. Exekuce tedy byla povolena. Dlužník si totiž půjčil v rámci spotřebitelského úvěru 210 000 Kč, které měl splácet částkami 2935,83 Kč měsíčně, přičemž splacení dluhu bylo zajištěno zástavní smlouvou. Jenže nesplácel.

Co je a k čemu slouží zástavní právo

Zástavní právo je právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy; zástavní právo se přitom vztahuje i na příslušenství (např. úroky z) této pohledávky.

Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě, nebo soudním prodejem zástavy. (Více: Kdy a jak můžete prodat to, co jste vzali od neplatícího dlužníka do zástavy?)

A teď už zase zpět k průběhu sporu, na jehož pozadí si připomínáme zástavní právo a zodpovídáme otázky k němu, a tomu, co vše dlužník nezvládl.

Nesplácel měsíčně, a tak věřitel získal právo na všechny peníze najednou

Dlužník dohodnuté splátky nehradil, úvěr nesplácel. Došlo proto k tzv. zesplatnění úvěru. (Oč jde, najdete vysvětleno ve článku Na co si musíte dát pozor, když platíte ve splátkách? Čím vás může věřitel potrestat?)

A tak se věřitel domáhal žalobou splacení celého dluhu, protože získal takové právo. Jeho návrhu vyhověl soud prvního stupně. Pravomocný a vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně uložil dlužníkovi povinnost zaplatit částku 208 859,50 Kč s příslušenstvím. Své povinnosti však zase nedostál. Ostatně ani nereagoval na předexekuční výzvu k zaplacení dlužné částky.

A tak tedy oprávněný věřitel podal exekuční návrh, jak uvedeno na začátku článku. Byla nařízena exekuce k vymožení dlužné a neuhrazené částky. Věřitel tedy uspěl jak u prvostupňového nalézacího soudu, tak v rámci exekučního řízení u soudu prvního stupně i soudu odvolacího. Dlužník nedosáhl ani zrušení exekuce, ani jejího odkladu, ačkoliv samozřejmě exekuci zdržel svým procesním postupem, tím, jak se exekuci bránil. A to až u Nejvyššího soudu, kdy dovoláním napadal rozhodnutí odvolacího soudu umožňujícího provedení exekuce. Jenže marně. Proč marně?

Právní úprava uspokojení věřitele ze zástavního práva

Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. (§ 1359 odst. 1 OZ)

• O tom, co lze dohodnout, je článek Co všechno lze sjednat v zástavní smlouvě? 
• O zpeněžení poskytnuté zástavy je článek Kdy a jak můžete prodat to, co jste vzali od neplatícího dlužníka do zástavy?

Započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí. (§ 1362 odst. 1 OZ)

Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. (§ 1364 odst. 1 OZ)

Zástavní věřitel může zástavu zajišťující spotřebitelský úvěr na bydlení zpeněžit nejdříve po uplynutí 6 měsíců poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. (§ 123 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) Ustanovení § 1364 OZ se nepoužije. Zástavní věřitel v této době nemůže zástavnímu dlužníku bránit při prodeji zástavy za účelem splacení dluhu.

Výklad Nejvyššího soudu

Co řekl Nejvyšší soud ČR na základě těchto pravidel k možnosti uspokojení zástavou zajištěné pohledávky jinak než realizací zástavního práva, a to ve svém usnesení (spis. zn. 20 Cdo 1522/2021, ze dne 9. 6. 2021)?

Výkon zástavního práva podle norem umožňujících věřiteli realizovat svoji pohledávku, aniž by si opatřil exekuční titul a posléze vedl exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, je jeho právem, a nikoli povinností.

Realizace zástavního práva (ve smyslu § 1359 odst. 1 a násl. OZ) je tak právem, nikoliv povinností věřitele; věřiteli nadále zůstává otevřena cesta domoci se uspokojení své pohledávky skrze nalézací a posléze i vykonávací civilní řízení – tedy v rámci exekuce.

Proto věřiteli nelze klást k tíži, nezvolí-li si za účelem uspokojení své pohledávky postup předpokládaný v § 1359 a namísto toho si opatřil exekuční titul ve formě rozsudku a poté podal exekuční návrh (dle § 35 odst. 1 a § 37 odst. 1 a 2 exekučního řádu).

A k řešení projednávaného případu dodal, že skutečnost, že oprávněný (věřitel) nezvolil postup (podle § 1359 a násl. OZ), tedy není důvodem pro zastavení exekuce pro nepřípustnost (§ 268 odst. 1 písm. h) OSŘ).