Digitální kurzy dotované státem budou i příští rok. Pro lidi bez kvalifikace zřejmě bez doplatku, ostatním podraží

Kurzy digitálního vzdělávání, které zprostředkovává a z větší části také financuje Úřad práce, využilo od spuštění v roce 2024 už 110 tisíc lidí. Data ukazují, že naše pomoc má smysl, lidem se rozšiřují kompetence, otevírají další možnosti na trhu práce a zároveň jim pomáhají hledat nové a lepší zaměstnání. Vzděláváme osoby, které to potřebují, ale i ty, které jsou proaktivní a posilují včas své kompetence, velmi často ještě během stávajícího zaměstnání, což je správný preventivní krok, říká Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce ČR.

Podle průzkumu, který Úřadu práce a MPSV provedli mezi 5000 účastníky kurzů, se o digitální vzdělávání nejvíce zajímají vysokoškoláci. Naopak méně se přihlašují lidé s nízkým vzděláním a nezaměstnaní. Tedy ti, pro které jsou kurzy digitálního vzdělávání potažmo rekvalifikace jako taková potřebnější.

Skupina lidí bez vzdělání či s nízkou kvalifikací přitom může podle Krištofa z obdobných kurzů benefitovat nejvíce – nárůst mezd po získání digitálních dovedností u nich může být až dvojnásobný. Zároveň jde o skupinu, která je ztrátou zaměstnání nejvýrazněji ohrožená. I proto se chce Úřad práce nyní na nízkokvalifikované uchazeče o zaměstnání, ale i zaměstnané, více zaměřit.

Rekvalifikace a digitální kurzy. Aktuální pravidla

Digitální kurzy i rekvalifikace podporované Úřadem práce můžou využít jak uchazeči o zaměstnání – lidé bez práce evidovaní na ÚP, tak i lidé, kteří aktuálně práci mají a zároveň chtějí prohloubit svoje znalosti či získat kompetence i v jiném oboru. Druhou skupinu vedou na úřadech práce jako zájemce o zaměstnání.

Rekvalifikace jako takové lze rozdělit do 2 skupin: na rekvalifikaci zajišťovanou Úřadem práce a rekvalifikaci zvolenou, kterou si uchazeč či zájemce o práci zajišťuje sám. Podrobně jsme se tématu rekvalifikací včetně novinek, které se chystají pro rok 2026, věnovali v samostatném článku: Programování i 3D modelování. Na jaké kurzy přispívá stát a jak se zvýší podpora při rekvalifikaci?

Od roku 2024 pak Úřad práce nabízí také kurzy digitálního vzdělávání, na které Česko získalo dotaci od Evropské unie. Z nabízených digitálních kurzů je podle zmíněného průzkumu největší zájem o kurzy zaměřené na umělou inteligenci, zejména její využití v praxi v různých oblastech. Další oblíbené a úspěšně absolvované kurzy v této kategorii jsou také základy digitální komunikace či analýza dat, vyjmenovává Krištof.

V nabídce jsou ale i kurzy pro méně pokročilé – od základů práce na PC, přes práci s Excelem, až po kurz zaměřený na nastartování digitálních dovedností rodičů po mateřské či rodičovské dovolené.

Přihlašování na digitální kurzy probíhá online prostřednictvím stránek Jsemvkurzu.cz, hlásit se můžou uchazeči i zájemci o zaměstnání. Oproti klasickým rekvalifikacím mají digitální kurzy mírnější vstupní podmínky – úřady práce při jejich schvalování například tolik nezkoumají, jak zvolený kurz zapadá do pracovního profilu daného zájemce.

Na druhou stranu musí zájemce o kurz digitálních dovedností počítat se spoluúčastí. Platí, že na digitální kurzy lze čerpat příspěvek maximálně ve výši 50 tis. Kč, zároveň ale Úřad práce proplatí maximálně 82 % kurzovného a zbylých 18 % si musí zájemce vždy uhradit sám. Například za kurz zabývající se využitím umělé inteligence, který stojí 19 000 Kč, byste tak museli dát 3420 Kč z vlastních zdrojů.

Od příštího roku se má navíc spoluúčast zvednout – kdo by chtěl projít kurzem ještě letos za výhodnějších podmínek, musí se na něj přihlásit nejpozději do konce října 2025 a do konce roku jej absolvovat.

Kurzy budou i v roce 2026, ale za víc peněz

S nabízením dotovaných digitálních kurzů chce Úřad práce pokračovat i příští rok, financovat je bude z Operačního programu Zaměstnanost plus. Jak ale úřad avizoval, pravidla se od příštího roku promění.

Dojde například k prodloužení kurzů – nově budou muset trvat přinejmenším 40 hodin, aktuálně je přitom limit stanovený na 16 hodin. Vzdělavatelé nadto budou muset portfolio kurzů lépe představit, aby zájemci získali jasnější představu o tom, zda nebo jak jim daný kurz může pomoci. 

Důležitou změnou pak bude také navýšení spoluúčasti, ta by nově měla odpovídat 23 % z ceny kurzu.

Vedle digitálních kurzů bude Úřad práce i nadále podporovat také klasické rekvalifikace, a to i mimo oblast IT vzdělávání. Podle Kateřiny Budínové, ředitelky odboru zaměstnanosti a EU, jsou v rámci rekvalifikací oblíbené například nejrůznější profesní certifikace. Na tyto rekvalifikace stát přispívá až 50 tis. Kč, spoluúčast zde není.

Pro určité skupiny nejspíš bez spoluúčasti

Zatímco vysokoškoláků bylo mezi účastníky digitálních kurzů 61 %, středoškoláků 36 %, lidí se základním vzděláním, vyučením či střední školou bez maturity pouhá 3 %. Právě na skupinu lidí s nízkou kvalifikací přitom podle Krištofa aktuální změny na trhu práce dopadají nejvíce. Do budoucna může jejich nedostatečná kvalifikace znamenat velký problém.

Pokud ztratí práci člověk s nižším vzděláním nebo předchozími nízkými příjmy, může se snadněji dostat do finančních obtíží. Ty pak mnohdy řeší za pomoci státu, tedy prostřednictvím dávek státní sociální podpory.

Přečtěte si také:

Počet lidí na sociálních dávkách stále roste. Kolik od státu dostanete v roce 2025?

Jednou z bariér, která lidem s nízkou kvalifikací brání ve využití nabízených kurzů, může být podle Budínové nutnost finanční spoluúčasti. Úřad práce proto nyní řeší, jak pro skupinu lidí s nižším vzděláním, ale i nízkými příjmy, studenty či seniory, zajistit dodatečné financování ze státního rozpočtu a nabídnout jim tak kurzy bez spoluúčasti.

Přečtěte si také:

Změny v zákoníku práce. Jaké novinky zaměstnance od června čekají?