Manžel daroval v roce 2008 své manželce ideální (spoluvlastnický) podíl na nemovitostech, konkrétně pozemcích a rodinném domě, který na nich stojí. Proč to udělal, se asi nedozvíme, z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, spis. zn. 33 Cdo 3370/2017, který řeší část sporu mezi bývalými životními partnery, to neplyne, ale působí to zvláštně, protože za pouhý rok a čtvrt (v roce 2009) bylo jejich manželství, uzavřené v roce 1995, rozvedeno.
Důvodem rozvodu byly dlouhodobé problémy, které vedly k postupnému odcizení a vyvrcholily úplným citovým odcizením a opuštěním společné domácnosti manželkou v únoru 2009. (Proto darovací smlouva s účinky ke dni 2. 7. 2008 působí poněkud zvláštně. Ale lidé někdy dělají zvláštní věci a mají pro ně různé důvody.)
Jenže odstěhované bývalé manželce byl rodinný dům a pozemky, které neužívala, po odchodu od manžela k ničemu. V roce 2015 proto podala návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem.
O tom, kdy můžete požádat soud o vypořádání spoluvlastnictví, když nejste schopni se na správě a užívání společného majetku s někým dalším dohodnout, a jaká platí pravidla, čím se soud řídí a co zohledňuje, jsme psali v článcích:
To se logicky bývalému manželovi nelíbilo, protože by musel manželku vyplatit z majetku, který od něj získala darem, anebo by musel on opustit dům a pozemky, které užíval. Proto se rozhodl darování negovat, zrušit darovací smlouvy prostřednictvím odvolání daru pro nevděk.
Kdy můžete nevděčného obdarovaného potrestat tím, že budete chtít dar vrátit, jsme psali v článcích:
Nepodceňujte formality, smlouvy, ani v rodině
Už jsme vám přiblížili podobný pikantní příběh jiných manželů v podobné situaci, kdy manžel na bývalou manželku vyzrál a musí mu hodnotný dar vrátit, pomohla mu totiž chytrá, dobře napsaná smlouva, a přitom v tomto případě neměl být exmanžel připraven o zbývající část majetku. Prostě exmanžel jen potrestal svou bývalou ženu za rozvod, musela mu vrátit, co jí dříve daroval.
Kdežto v nyní popisovaném případě postupuje bývalá žena razantněji, poměrně tvrdým způsobem (i když její motivaci lze pochopit, sama potřebuje někde bydlet a třeba manžela při splácení úvěru na jeho dům hmotně podporovala…) a daří se jí to, protože manželovi se nepodařilo dar s úspěchem odvolat.
Manžel totiž nebyl se svou žalobou, kdy požadoval, aby soud určil, že výhradním vlastníkem nemovitostí je jen on, tedy negoval tím darování spoluvlastnického podílu jeho odvoláním, úspěšný. Na dobu vyřešení sporu o vlastnictví nemovitostí bylo pochopitelně přerušeno řízení o vypořádání spoluvlastnictví, protože kdyby byl manžel ve sporu o určení vlastnictví úspěšný a soud rozhodl, že vlastníkem je jenom on, nebylo by už co vypořádávat. Jenže vypořádávat se bude, bývalý manžel neuspěl.
Jak neudělat chyby
Podívejme se proč, abyste podobné chyby neudělali i vy. A mějte přitom na paměti vždy, že z podobných tahanic o rodinný majetek většinou nevzejde vítěz, ale dva nebo více poražených – vítězi jsou víceméně vždy vaši právníci, kterým dáváte vydělat.
Bývalý manžel odvolal dar pro nevděk 24. 5. 2016 s poukazem na § 2072 NOZ. Žalované exmanželce vytkl, že se vůči němu chová neférově, nevděčně a v rozporu s dobrými mravy, jestliže podala žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při kterém hrozí, že nemovitosti mohou být prodány ve veřejné dražbě, protože sám nemá dostatek finančních prostředků na vyrovnání podílu, tedy vyplacení manželky ze společného majetku, který však dříve býval jen jeho.
Jak soud prvního stupně, tak soud odvolací dospěly k tomu, že jednání exmanželky spočívající v tom, že se žalobou domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví, není nevděkem; nejde totiž o jednání, kterým by sledovala způsobení újmy exmanželovi, a nelze dovodit ani to, že by se zrušení podílového spoluvlastnictví domáhala v nevhodnou dobu. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně při rozhodování správně nepřihlížel (podle § 2075 NOZ) k okolnostem, které nastaly více jak 1 rok před uplatněním nároku na vrácení daru, pakliže žalovaná exmanželka ve vztahu k nim namítla opožděné odvolání daru podle § 2075 odst. 2 NOZ.
Odvolat dar musíte v předepsané lhůtě
Dárce může od darovací smlouvy odstoupit pro nevděk obdarovaného, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy. Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, nebo do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.
Ačkoliv samotné právo odvolat dar je nepromlčitelné, jeho uplatnění v případě nevděku je omezeno roční lhůtou. Stanovení lhůty má smysl z toho důvodu, aby obdarovaný nežil neomezenou dobu v nejistotě, zda se dopustil nevděčného chování, či nikoliv. Lhůta pro uplatnění práva dárce dar odvolat běží obecně od okamžiku, kdy k činu, který dal za vznik nevděku, došlo. Je však třeba pamatovat i na situace, kdy se dárce o činu obdarovaného nedozví okamžitě (např. obdarovaný dárci odcizil nějakou věc).
Pro tyto případy počítá zákon s alternativním počátkem běhu lhůty, kdy lhůta k uplatnění práva odvolat dar počíná běžet až od okamžiku, kdy se dárce o činu obdarovaného dozví. Jedná se zde v podstatě o kombinaci objektivní a subjektivní lhůty, přičemž subjektivní lhůta má přednost. Dárci nemůže uplynout lhůta k uplatnění práva odvolat dar, aniž by se dozvěděl o skutečnosti, která právo na uplatnění odvolání daru založila.
Co je nevděk?
V § 2072 NOZ je definován pojem nevděk tak, že jde o chování, jímž obdarovaný dárci ublížil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti způsobem zjevně porušujícím dobré mravy.
Odstupuje-li dárce od darovací smlouvy pro nevděk, musí konkretizovat, v čem shledává chování obdarovaného nevděčným, resp. musí artikulovat, jak a čím mu obdarovaný ublížil, aby bylo možno posoudit, zda šlo o zjevné porušení dobrých mravů.
K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé (podle současné právní úpravy zjevné) kolizi s dobrými mravy.
Prohřešky z dávnější minulosti se nesčítají
V § 2075 NOZ je předepsána lhůta, v níž může dárce dar pro nevděk odvolat. Že se jedná o ublížení popsané dárcem v úkonu odvolání daru (konkrétní útrpnost, kterou dárce považuje za nevděk), vyplývá přímo ze slovního vyjádření dotčeného ustanovení. Nelze tudíž při zvažování, zda jde o nevděk, tedy ublížení naplňující kritéria zjevného porušení dobrých mravů, které dárce opravňuje dar odvolat, přihlížet k (jiným) útrpnostem, které obdarovaný dárci způsobil mimo dobu vymezovanou zákonem. To by pak byla lhůta jednoho roku uvedená v § 2075 NOZ nadbytečná a irelevantní.
Nelze proto kumulovat nevhodné počiny obdarovaného vůči dárci v řádu let a tyto pak v souhrnu označit za nevděk s tím, že posledním úkonem ve spojení s předchozími jednáními obdarovaného došlo podle dárce k naplnění skutkové podstaty nevděku. A proto i NS ČR akceptoval závěr a hodnocení nižších soudů, že v posuzovaném případě nelze přihlížet k okolnostem, které nastaly více jak 1 rok před uplatněním nároku na vrácení daru, pakliže žalovaná ve vztahu k nim namítla opožděné odvolání daru.
Odvolací soud v posuzovaném případě akcentoval, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, a každý ze spoluvlastníků tudíž může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Závěr je, že uplatnila-li exmanželka v souběžně probíhajícím řízení své právo na zrušení podílového spoluvlastnictví, nelze v takovém jednání spatřovat porušení dobrých mravů.
Nelze mít ani za to, že exmanželka podala žalobu o zrušení podílového spoluvlastnictví v nevhodnou dobu (přesto, že věděla, že dosud není splacen původní úvěr a on nemá dostatek finančních prostředků k vyplacení podílu ani nemůže získat další úvěr, takže mu hrozí, že pozbude vlastnické právo k nemovitosti, kterou získal od svých rodičů a dlouhodobě ji užíval k bydlení), a její jednání je tudíž zneužitím práva (výkonem práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak vzhledem k okolnostem případu je nepřijatelný, a tudíž zjevně v rozporu s dobrými mravy).
Kdy nelze vypořádávat spoluvlastnictví, protože je pro to nevhodná doba
Nejvyšší soud se v rozsudku ze dne 9. 12. 2015, spis. zn. 22 Cdo 5159/2014 vyjadřoval k tomu, kdy je nevhodná doba ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 NOZ, a kdy proto lze výjimečně návrh na zrušení spoluvlastnictví zamítnout. Pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); pro posouzení, zda by některému spoluvlastníku (spoluvlastníkům) vznikla újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy.
Úprava obsažená v § 1140 odst. 2 NOZ nevylučuje výjimečné zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 NOZ.
Jenomže: Nemůže-li být v samotném podání návrhu na zrušení spoluvlastnictví spatřován nevděk, protože – jak uvádí zákon – nikdo nemůže být zásadně nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, nemůže být – logicky vzato – shledán nevděk v tom, kdy je takový návrh podán.
Odvolací soud při právním posouzení věci vycházel ze zjištění, že žalovaná nepodala návrh na zrušení spoluvlastnictví proto, aby způsobila žalobci újmu. Její motivací byla snaha zajistit si bydlení ve vlastním bytě (resp. obstarat si na to finanční prostředky) v situaci, kdy společný dům od roku 2009 užívá výlučně žalobce a ona byla nucena se z něho odstěhovat.
Námitka exmanžela, že nemá na vyplacení jejího podílu a že mu tak podáním návrhu způsobí újmu, resp. zapříčiní ztrátu rodného domu a že takové počínání je v rozporu s dobrými mravy, neuspěla. Takže se obnoví přerušené řízení o vypořádání spoluvlastnictví a skutečně se může stát, že – pokud manžel nevyplatí manželku, nebo ona jeho – dům připadne úplně někomu jinému a oni si rozdělí peníze. Že to vůči exmanželovi bude tvrdé, dodávat nemusíme, ale způsobil si to sám…
ČLÁNKY DO MAILU