Dědici, ať už plni zármutku ze smrti jim blízké osoby, nebo třeba i v radosti z majetku, který nabývají děděním, si ne vždy uvědomují, že nestačí jen zařídit a vypravit pohřeb a dosáhnout vyřízení pozůstalosti, tedy toho, aby bylo zřejmé, co komu z majetku – aktiv, ale i případných pasiv – připadne. Pozůstalí dědici musejí řešit i daňové povinnosti. A tím nemáme na mysli placení daně dědické, protože ta byla zrušena. (Ovšem nabytí dědictví není zadarmo, nelze zapomenout na notářské poplatky, viz Notáři si z dědictví ukrojí více. Zvyšují se notářské poplatky.)
Máme na mysli daňové povinnosti zůstavitele, po němž se dědí. Daňové povinnosti nezanikají úmrtím daňového subjektu – fyzické osoby, člověka, nýbrž přecházejí na jeho dědice.
Přechod daňové povinnosti
Přechodem daňové povinnosti se rozumí přechod práv a povinností daňového subjektu (§ 239 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), tj. např. povinnosti podat daňové přiznání, povinnosti k úhradě daně, povinnosti podat daňové tvrzení, resp. práva nahlížet do daňového spisu, práva podávat opravné prostředky apod.
Ovšem vyřízení dědictví nějakou dobu trvá, a tak se vůči dědicům neuplatní sankce za pozdní zaplacení daně, které vzniklo v důsledku prodlení s vyřízením pozůstalosti. Po dobu od smrti zůstavitele do skončení řízení o pozůstalosti se (podle § 239a odst. 5 daňového řádu) staví běh lhůty k placení daně. Nicméně lhůty pro plnění dalších povinností jsou poměrně krátké a přísné (§ 239b odst. 4 a 5 daňového řádu).
Pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel (= zemřelý člověk) žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňovou povinností zůstavitele se tak v této souvislosti, pokud jde o přechod daňové povinnosti, pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Pokud je dědiců více, přechází na ně společná daňová povinnost.
Daňové dluhy z ní vzešlé hradí dědicové společně a nerozdílně v rozsahu podle občanského zákoníku. Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, však, jak už jsme naznačili, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.
Plnění daňové povinnosti
Osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně.
Pojmem osoba spravující pozůstalost zní poněkud složitě. V praxi je finančními úřady akceptováno, že osobou spravující pozůstalost je jeden z dědiců, o němž se dědicové dohodnou. Pokud k této dohodě nedojde, určí osobu spravující pozůstalost správce daně – finanční úřad.
Daňovou povinnost zůstavitele přitom spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě této povinnosti v den smrti zůstavitele. U něj se tedy např. podává daňové přiznání. Lhůty pro daňová tvrzení upravuje § 239b odst. 4 a 5 daňového řádu. Je-li soudem nařízena likvidace pozůstalosti, lhůty pro plnění povinností likvidačním správcem upravuje § 239c daňového řádu.
Někdy to může být složité a pozor na předlužené dědictví
Jistě vás jako první napadne, že takhle je třeba splnit povinnosti, které za svého života nestihla splnit vůči správci daně podnikající fyzická osoba, pokud jde třeba o daň z příjmu. Nicméně některé dědice by mohla zaskočit třeba i již zrušená daň z nabytí nemovitých věcí, kterou zemřelý poplatník neuhradil a zůstal dlužen daňové správě. (O daňových povinnostech spojených s prodejem, resp. koupí nemovitosti jsme psali v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí v článku Kdy zaplatíte z příjmu z prodeje nemovitosti daň?)
Pak, pokud nemovitost mezitím třeba dále prodal a utržené peníze nejsou předmětem dědictví, nebo byla nemovitost znehodnocena, je na místě značná opatrnost (viz Jak se „zbavit“ rizikového dědictví s dluhy?) a přichází v úvahu i zřeknutí se dědictví.
O obraně před odpovědností za dluhy v podobě soupisu dědictví píšeme v článku Jaké máte možnosti, když nechcete dědit? a podrobně o všem, co vás může zajímat v souvislosti s problematickým, rizikovým a předluženým dědictvím, v článku Předlužené dědictví jako danajský dar. Jak a kdy správně odmítnout dědictví?
Ovšem právě u zprvu zmíněné daně z příjmů může být dohledávání a shromažďování podkladů po zemřelé osobě velmi obtížné, přitom je ale nutné respektovat lhůty pro plnění daňových povinností.
