Na konci roku 2016 vešel v platnost nový zákon o spotřebitelském úvěru, který mj. stanovil i nové podmínky pro určování poplatků za předčasné splacení spotřebitelského úvěru na bydlení. Místy se však právní úprava vyjadřuje nepřesně, proto centrální banka nyní vyložila, co banky (ne)mohou do poplatku zahrnout.
Opakování je matkou…
Na místě je připomenout, že zákon předčasné splacení úvěru řeší v § 117. Podle něj můžete spotřebitelský úvěr kdykoliv předčasně splatit a věřitel vám za to může naúčtovat jen poplatek ve výši účelně vynaložených nákladů, které s touto předčasnou splátkou vznikly. U úvěru na bydlení je to maximálně do výše úroku, který byste zaplatili za dobu od předčasného splacení do konce období, pro které je stanovena pevná zápůjční úroková sazba.
Zcela bez poplatku předčasně splatíte úvěr na bydlení v případě:
- splacení v období, ve kterém není stanovena pevná zápůjční úroková míra,
- těžké životní situace, jakou je například úmrtí, dlouhodobá nemoc či invalidita vaše nebo vašeho manžela či partnera, která povede k výraznému snížení schopnosti splácet,
- splacení do tří měsíců od oznámení nové úrokové sazby věřitele,
- splacení během měsíce před dnem výročí uzavření smlouvy ve výši do 25 % celkové výše spotřebitelského úvěru. Čtěte více: Banky chápou předčasnou splátku hypotéky každá po svém
V případě předčasné splátky v souvislosti s prodejem nemovitosti, jejíž nabytí, výstavba nebo zachování práv k ní bylo financováno tímto úvěrem nebo kterou byl tento úvěr zastaven, může poplatek za předčasné splacení činit nejvýše 1 % z předčasné splátky, max. však 50 000 Kč.
Neurčitý pojem vystřídala přísná definice
Od začátku bylo jasné, že pojem „účelně vynaložený náklad“ bude předmětem diskusí, což ve svém prohlášení potvrdila i Česká národní banka (ČNB). Nyní proto přišla s poměrně přísným výkladem tohoto pojmu: ČNB tímto výkladem reaguje na nejasnou formulaci v zákoně o spotřebitelském úvěru, která vyvolávala opakující se dotazy veřejnosti i poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na bydlení, co v této souvislosti pojem ‚účelně vynaložené náklady‘ znamená,
uvedla Markéta Fišerová, mluvčí centrální banky.
Co je účelně vynaložený náklad?
Jak ČNB píše ve své tiskové zprávě, mohou vám věřitelé účtovat za předčasné splacení jen náklady, které přímo souvisejí s předčasným splacením spotřebitelského úvěru na bydlení a jejichž výše je zároveň odůvodněná
.
Podle zveřejněného stanoviska lze za takový náklad považovat věcně nutné náklady spojené s předčasným ukončením smlouvy.
Za účelně vynaložené náklady, které vzniknou věřiteli v souvislosti s předčasným splacením podle § 117 odst. 2 ZSÚ, ČNB považuje náklady prokazatelně zaúčtované v účetnictví věřitele, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka věřitele,
uvádí dále dokument.
Podmínky účelného vynaložení a souvislosti s předčasným splacením budou podle centrální banky splňovat hlavně administrativní náklady na realizaci předčasného splacení, tedy náklady přímo spojené se zpracováním a realizací žádosti o předčasné splacení nebo s oznámením o provedení mimořádné splátky.
Česky řečeno to budou:
- náklady na plat na zaměstnance, který zpracovává tuto žádost,
- hrazené poplatky katastru nemovitostí,
- poštovné,
- náklady na tisk a kopírování dokumentů,
- telefonní poplatky,
- spotřebované kancelářské potřeby,
- případné poplatky za notářské úkony, které si předčasné splacení vyžádalo.
Výčet určitě není tak obsáhlý, jak by si mnohé banky přály. ČNB však nevylučuje, že v souvislosti s předčasným splacením mohou vzniknout i další náklady. Ty je ale možné do poplatku zahrnout jen za podmínky, že v dané konkrétní situaci v udávané výši prokazatelně vzniknou, jsou vynaloženy účelně a bez předčasného splacení konkrétního úvěru by vůbec nevznikly. Banky si tak budou muset jejich zahrnutí do poplatku při případné kontrole před ČNB obhájit jako náklady vynaložené s péčí řádného hospodáře, který předem počítá s tím, že spotřebitel svého práva na předčasné splacení může využít
. Logicky také výše úhrady nákladů promítnutá do poplatku nesmí převýšit finanční ztrátu věřitele plynoucí z předčasného splacení.
Co se podle ČNB účtuje neoprávněně?
Podle výše popsaných pravidel banky nesmí do poplatku promítat například neúměrně vysoké náklady nebo úkony, které nebylo nutné provést v souvislosti s předčasným splacením. Tedy náklady, jejichž existence a výše není ovlivněna faktem, jestli jste se rozhodli předčasně úvěr splatit a kdy, ale jsou vynakládané bez ohledu na to, zda je úvěr splacen předčasně, či nikoli.
Do poplatku za předčasnou splátku banky nesmí promítnout například:
- cestovní náklady,
- náklady nadbytečných schůzek se spotřebitelem,
- odměnu hrazenou advokátní kanceláři za provedení standardní administrace související s předčasným splacením nad částku nákladů vzniklých v situaci, kdy by stejný úkon provedl zaměstnanec banky,
- provizi vyplacenou zprostředkovateli za zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení,
- snížení úrokových výnosů,
- úrokové náklady věřitele z jeho dluhů.
V souvislosti s provizemi zprostředkovatelům za sjednání úvěru ČNB upozorňuje, že ta je volitelným nákladem vynaloženým cíleně k tomu, aby právní vztah vznikl, a nesouvisí tak s předčasným splacením úvěru (prošla by naopak odměna pro zprostředkovatele za úkony související s předčasným splacením, která ale není vyplácená předem za budoucí případné úkony).
Stejně tak podle centrální banky není nákladem souvisejícím s předčasným splacením ani snížení úrokových výnosů po předčasném splacení, protože se jedná o ušlý zisk. Úrokové náklady z dluhů poskytovatele úvěrů jsou zase marně vynaloženými náklady na poskytnutí spotřebitelského úvěru a nesouvisejí tedy s předčasným splacením. Snížení zisku z úrokového rozpětí ani případné (marně vynaložené) náklady refinancování, bez ohledu na jejich označení (např. „náklady ušlých příležitostí“, „náklady na obstarání finančních prostředků“, „výpadek v úrokových výnosech“), nelze podřadit pod účelně vynaložené náklady poskytovatele vzniklé v souvislosti s předčasným splacením úvěru, neboť zde chybí zákonem požadovaná souvislost s předčasným splacením, a tudíž nemohou být předmětem náhrady, kterou poskytovatel může po spotřebiteli podle § 117 odst. 2 ZSÚ požadovat,
vysvětluje ČNB ve svém stanovisku.
Bude se osekávat
Ohledně toho, co všechno se do poplatku za předčasnou splátku úvěru zahrnuje, nebyly, až na světlé výjimky, banky sdílné nikdy. I z těch kusých informací, které nám jejich zástupci zaslali v době těsně před účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru, lze ale soudit, že ho budou muset „osekat“.
Pokud vás zajímá, jak banky prezentovaly obsah poplatku za předčasné splacení hypotéky, přečtěte si článek Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky.
