Hlavní navigace

Co může svobodná matka žádat po otci dítěte?

9. 12. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Právo požadovat alimentační nároky po otci dítěte má i svobodná matka. Jaké náklady může požadovat?

Životní a materiální situace neprovdané matky, která nežije s otcem svého dítěte, obvykle není snadná. Zvláště pak v situaci, kdy se otec dítěte o matku ani o dítě nezajímá a nepodporuje je. Přestože mezi svobodnou matkou a otcem jejího dítěte nevzniká v žádném případě vztah jako mezi manželi, zákon o rodině přiznává neprovdané matce alimentační nároky vůči otci svého dítěte.

Zákaz diskriminace mimomanželských dětí

Rodinně-právní úprava vychází z faktu, že soudobá česká společnost nediskriminuje a nečiní rozdílů mezi dětmi, které se narodily z manželství a těmi, které se narodily matce neprovdané. Ostatně i ústavní Listina základních práv a svobod zakotvuje, že děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva.

Dítě by nemělo doplácet ani materiálně ani citově na to, že jeho rodiče nejsou manželi. Po matce nelze spravedlivě žádat, aby náklady, které jsou spojeny s těhotenstvím a porodem, nesla sama, a to jenom z toho důvodu, že fyziologicky je to ona, kdo dítě nosí a porodí. Otec dítěte musí nést následky svého chování a je povinen podílet se na nákladech, které matce vznikají. Právní úprava nároků neprovdané matky má především ochranný charakter. Napomáhá také matce, která nežije v harmonickém vztahu s otcem svého dítěte, aby zátěž související s těhotenstvím a porodem mohla částečně přenést i na něj, a to i za situace, kdy se otec nechce na těchto nákladech podílet. Více: Nikdy nechci mít dítě!

Druhy nároků

Otec dítěte, za kterého není matka dítěte provdána, je povinen:

  • přispívat matce přiměřeně na úhradu výživy po dobu 2 let,
  • hradit i náklady spojených s těhotenstvím a slehnutím,
  • hradit výživné na dítě.

Soudní vymáhání

Otce, který odmítá plnit zákonem uložené povinnosti dobrovolně, je třeba žalovat u soudu.

Tyto tři nároky ovšem není možno spojit do jednoho soudního řízení. Při řízení o samostatném nároku dítěte na výživné od otce jsou účastníky nezletilé dítě (jako žalobce zastoupený matkou nebo orgánem sociálně-právní ochrany dětí) a otec (jako žalovaný). Soud není v takovém řízení vázán návrhem (může tedy přiznat i výživné vyšší/nižší, než je požadováno).

Při řízení o nárocích matky jsou účastníky matka (jako navrhovatelka) a otec (jako odpůrce), přičemž matka musí v žalobním návrhu přesně specifikovat částky i délku doby, po kterou příspěvek požaduje. Soud je v tomto případě vázán jejím návrhem. Místní příslušnost soudů je odlišná, neboť jde-li o výživné pro dítě, je místně příslušný soud ten, kam se podává žaloba a který rozhoduje a který je určen podle bydliště dítěte (resp. matky). V ostatních případech, pokud jde o nároky matky, je místně příslušný soud, v jehož územním obvodu má otec bydliště (popř. kde se zdržuje, event. kde má stálé pracoviště).

O výživné na dítě může matka žádat nejdříve po porodu dítěte. O příspěvek na svou výživu může žádat od počátku těhotenství, o příspěvek na náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím nejdříve po porodu.

Aby matka nemusela podávat více žalobních návrhů ohledně svých nároků, je praktické, aby své požadavky (tedy jednak na příspěvek na výživu a za druhé na úhradu některých nákladů), sloučila do jednoho návrhu a teprve po porodu se obrátila na otce, resp. se žalobou na soud, pokud dohoda s otcem není možná. Nesmí však přitom zapomenout na možnost promlčení a žalobu musí podat nejpozději do 3 let od porodu. Více: Mít či nemít dítě není otázkou rozumu.

Podmínky přiznání příspěvku

Pro přiznání příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce vůbec není rozhodující, zda je matka na výživu otce svého dítěte odkázána či zda je schopna se uživit sama. Jde o to, aby se v souvislosti s těhotenstvím a porodem nezhoršila její sociální situace. Při stanovení výše alimentačního příspěvku přihlédne soud k odůvodněným potřebám matky, jakož i k možnostem a majetkovým poměrům otce.

Na kolik dětí platíte výživné?

Kompenzované náklady

Do nákladů, které jsou spojeny s těhotenstvím a slehnutím, patří zejména náklady, které matka musí v souvislosti s těhotenstvím vynaložit na těhotenské ošacení a obuv, speciální výživu, zvláštní léčiva, náklady na pobyt v nemocnici, lékařský zákrok apod. Naopak do těchto nákladů nelze zahrnout náklady, které matce vznikly při pořizování výbavičky dítěte, kočárku, postýlky, sedačky atd. Kompenzaci takových nákladů je nutno řešit v rámci stanovení vyživovací povinnosti otce vůči dítěti.

Nejen otec určený, ale i domnělý

Zákon umožňuje i zvláštní opatření, kdy na návrh těhotné ženy může soud uložit tomu, jehož otcovství je pravděpodobné, aby potřebnou peněžní částku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím a na výživu po dobu mateřské dovolené poskytl předem.

Nárok na mateřskou dovolenou trvá 28 týdnů, porodí-li žena zároveň 2 nebo více dětí, pak 37 týdnů.

To samozřejmě platí i pro matku, která mateřskou dovolenou nenastupuje například proto, že není zaměstnána. Takový návrh musí těhotná žena podat u soudu do porodu dítěte. V této souvislosti je potřeba připomenout pravidlo, že kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn po něm požadovat úhradu tohoto plnění.

Častější bývá situace, kdy se matka obrátí na soud až po uplynutí šestinedělí, tedy v době, kdy již má představu o skutečných nákladech na miminko a nákladech spojených s těhotenstvím a porodem. U soudu pak předloží doklady o nákupu výbavičky, kočárku, postýlky apod. a soud většinou uloží otci povinnost úhrady poloviny těchto nákladů. V tomto případě také již může soud určit celkovou částku představující alimentační povinnost otce vůči matce, neboť příspěvek na výživu je omezen na dobu 2 let.

Použitá literatura:

Článek č. 18875. Práva neprovdané matky podle § 95 zákona o rodině, 7. 10. 2002, epravo.cz, epravo.cz, a.s.

Článek č. 15947. Svobodná matka a její nároky podle zákona o rodině, 7. 3. 2002, epravo.cz, epravo.cz, a.s.

skoleni_15_4

Kovářová, D.: Výživné mezi rodinnými příslušníky – nebývá to jednoduché, Právo a rodina č. 5/2005, Linde nakladatelství s­.r.o.

ASPI – judikatura, ASPI a.s.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).