Jaké dopady má nerealizovaný, resp. nedokončený převod registrace vozidla a kdo pak zaplatí za odstranění a uskladnění vozidla po odtahu, jsme vysvětlovali v článku Nedokončený převod registrace auta je riziko. Kdo zaplatí za odstranění a uskladnění vozidla po odtahu?
Informujeme v něm o tom, co následuje, když auto dostane botičku a ani do 30 dnů se nikdo nepřihlásí k řešení situace. Dále jak je to při špatném parkování, jak při odtahu z vyhrazeného parkoviště, kde nemá odtažené auto co dělat, a jak, když auto překáží provozu. Vysvětlujeme, kdo má zaplatit podle pravidel soukromého práva náklady na odtah a parkování (uskladnění) vozidla.
Tentokrát se naopak podíváme, jak je to s veřejnoprávním, vrchnostenským postihem, tedy pokutami.
Občan se před správními orgány a posléze i před soudy bránil tomu, že byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel (ZPPV).
Přestupku z nedbalosti se dopustil tím, že jako původní vlastník motorového vozidla nezažádal od 1. 11. 2016 do 20. 6. 2018 (hodně dlouhá doba) o zápis změny vlastníka silničního vozidla u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. A to přestože společnou žádost o zápis změny vlastníka vozidla byl v této lhůtě povinen podat jak prodávající, tak kupující, z důvodu převodu vlastnického práva k předmětnému silničnímu vozidlu, neboť kupní smlouva byla uzavřena 16. 10. 2016.
Tímto jednáním přestupce porušil povinnost uloženou mu v § 8 odst. 2 ZPPV. Za uvedený přestupek uložil správní orgán pokutu ve výši 2500 Kč.
Čím argumentoval prodávající vozidla na svou obranu
Za dokonaný přestupek považoval bránící se občan již dnem 1. 11. 2016, a namítal proto promlčení odpovědnosti za přestupek. Stěžovatel dále namítal nesprávné posouzení odpovědnosti za přestupek, protože podle něj absentovala subjektivní stránka přestupku, tedy zavinění. Stěžovatel při uzavření kupní smlouvy předal kupujícímu automobil a všechny doklady a na přepisu vozidla se dohodli, že tak učiní nabyvatel na základě plné moci. Sám tedy nemohl zápis změny vozidla bez součinnosti nového nabyvatele provést, protože již nevlastnil potřebné dokumenty.
Pokud by přestupek byl vyhodnocen jako dokonaný dne 1. 11. 2016, jak argumentoval stěžovatel, řízení o přestupku by muselo být zastaveno pro zánik odpovědnosti. Ovšem soud posoudil povahu přestupku jako přestupek trvající.
Fyzická osoba se dopustí přestupku podle § 83 odst. 1 písm. b) ZPPV tím, že nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 ZPPV o zápis změny vlastníka silničního vozidla.
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne
- převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, nebo
- přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení.
Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla.
Za uvedený přestupek dle § 83 odst. 1 písm. a) a b) ZPPV spočívající v nesplnění povinnosti dle § 8 odst. 2 ZPPV lze podle § 83 odst. 2 písm. c) ZPPV uložit pokutu do 50 000 Kč.
Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 19. 8. 2022 ztotožnil s posouzením, že přestupek podle § 83 odst. 1 písm. b) ZPPV je přestupkem trvajícím (spis. zn. 2 As 167/2020).
Podle tohoto ustanovení se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že nepožádá v rozporu s § 8 odst. 2 ZPPV o zápis změny vlastníka silničního vozidla.
Podle § 8 odst. 2 písm. a) ZPPV žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla nebo oznámení se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.
Jednání, které je kvalifikováno jako přestupek, tedy v daném případě spočívá v tom, že ten, kdo má povinnost podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla, tak neučiní ve lhůtě 10 dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu.
Promlčuje se nesplnění registrační povinnosti, nebo ne?
Otázkou, kterou řešil autoritativně Nejvyšší správní soud, je, zda „jádro“ jednání definovaného jako přestupek spočívá v tom, že příslušná žádost není podána v 10denní pořádkové lhůtě (tj. objektem přestupku je zájem na včasném podání žádosti), anebo zda spočívá v podílu na vyvolání protiprávního stavu spočívajícího v tom, že silniční vozidlo je i poté, co došlo k převodu vlastnického práva k němu na jinou osobu a marně uplynula lhůta k podání žádosti o zápis změny vlastníka, v registru vozidel evidováno jako vozidlo původního vlastníka (tj. objektem přestupku je zájem na zachování souladu veřejnoprávní evidence vlastnických práv k silničnímu vozidlu s právním stavem v oblasti soukromého práva).
Je zřejmé, že smysl a účel evidence vlastnických práv k silničním vozidlům v registru vozidel je, aby odpovídal skutečnosti a aby neprodleně poté, co vlastnická práva k němu doznají změny, se tato změna promítla i v registru.
Z tohoto pohledu je tedy třeba přiklonit se k výkladu, že objektem popsaného přestupku je zejména zájem na zachování souladu veřejnoprávní evidence vlastnických práv k silničnímu vozidlu s právním stavem v oblasti soukromého práva.
Dodržení pořádkové lhůty k podání žádosti o zápis změny vlastníka je toliko nástrojem k dosažení výše popsaného základního smyslu a účelu veřejnoprávní evidence vlastnických práv k silničnímu vozidlu.
Ten, kdo nepodá v 10denní lhůtě ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu žádost o zápis změny vlastníka tohoto vozidla, tedy vyvolá protiprávní stav spočívající v tom, že neučinil, co podle zákona učinit měl k tomu, aby v registru vozidel byl na základě úředního úkonu, jehož iniciační podmínkou je žádost, evidován skutečný stav vlastnického práva k vozidlu.
Změnu v registru může zařídit i jen jedna ze zúčastněných stran
Protiprávním stavem je zde situace, že nebyla podána v zákonem stanovené lhůtě žádost, kterou byla určitá osoba podle zákona povinna podat, je-li podání žádosti důležitým, byť nikoli nezbytným (viz § 8a ZPPV) předpokladem pro zachování souladu evidence vlastnických práv k silničním vozidlům s právním stavem v oblasti soukromého práva.
Podle § 8a odst. 1 ZPPV: Došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2 ZPPV, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka.
Proč jde o trvající přestupek
Podle § 8 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich je trvající přestupek takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán.
K tomu, aby šlo o přestupek trvající, musí pachatel protiprávní stav nejen vyvolat, ale také udržovat. (Trvající přestupek je podle § 8 zákona o odpovědnosti za přestupky takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán.)
Soud zhodnotil, že pokud by stěžovatel konal a i dodatečně žádost podal, protiprávní nesoulad evidence vlastnických práv k silničním vozidlům se stavem v oblasti soukromého práva by příslušný správní orgán rychle napravil zápisem změny vlastníka silničního vozidla.
Z nesplnění registrační povinnosti se nevyvážete
Lze tedy shrnout, že přestupek podle § 83 odst. 1 písm. b) ZPPV je přestupkem trvajícím, vyložil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 8. 2022 (spis. zn. 2 As 167/2020).
(A to proto, že jednání, jež postihuje, spočívá v tom, že osoba, která je žádost povinna podat, tak neučiní, ačkoli trvají důvody pro podání. Jednání by tedy bylo ukončeno buď dodatečným podáním žádosti, nebo odpadnutím takového nesouladu evidence vlastnických práv k silničním vozidlům se stavem v oblasti soukromého práva, jehož nápravu může žadatel podáním žádosti iniciovat.)
A pokud o vyřízení záležitosti někoho požádáte, pověříte ho vyřízením, třeba druhou stranu obchodu, Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 8. 2022 uzavřel, že: Je věcí zmocnitele, aby ověřil, že zmocněnec (§ 33 odst. 1 správního řádu) jednal na jeho pokyn tak, jak měl, ví-li zmocnitel, že má veřejnoprávní povinnost, která musí být splněna (spis. zn. 2 As 167/2020).
ČLÁNKY DO MAILU