Hlavní navigace

Člověk míní, politik mění. 4 zvažované změny, které mohou přímo ovlivnit vaši peněženku

Autor: Depositphotos
Gabriela Hájková

Politici v poslední době zvažují řadu opatření, která přímo dopadnou na finance spotřebitelů. Ve hře je částečné rušení daňové slevy na manželku, nižší výplata peněz ze životního pojištění a rušení jeho daňové výhody, ale i zavedení minimální výše alimentů.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V poslední době politici přišli s několika návrhy, které v případě schválení dopadnou na finance vybraných skupin spotřebitelů. Pojďme si je proto popsat.

Zdanění rezerv a nevýhody pro klienty pojišťoven

O tom, že chce vláda zdanit technické rezervy pojišťoven, jsme informovali v článku Stát chce zdanit pojišťovnám rezervy. Zdražíme, varují pojišťovny. Můžete se zde dočíst mimo jiné o tom, že pojišťovny na připravované opatření reagovaly varováním, že výsledkem bude zdražení pojistek pro klienty.

ZMĚNY A NOVINKY 2020

Co se všechno změní pro zaměstnance, nemocné, ženy na mateřské nebo seniory od ledna 2020?

O změně, která je součástí tzv. sazbového balíčku, se zrovna jedná na mimořádné schůzi ve Sněmovně.

Nyní Česká asociace pojišťoven přišla s vlastním odhadem, že klient s průměrnou životní pojistkou kvůli zdanění rezerv přijde při výplatě na konci smlouvy zhruba o 3400 Kč. Typickou smlouvou životního pojištění asociace myslí smlouvu uzavřenou na 22 let s měsíčním pojistným kolem 800 Kč. Z logiky věci vyplývá, že má na mysli investiční životní pojistky, tedy ty, které obsahují spořicí složku prostřednictvím investic.

Pojišťovny své závazky vůči klientům, zapsané v pojistných smlouvách, vždy splní. Nicméně kvůli zdanění již na počátku se o tuto částku průměrně zhorší zhodnocení prostředků. Na konci smlouvy tak dostane klient méně peněz, řekl Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven s tím, že u smluv, kde klienti investují větší částky než v uvedeném příkladu, by ztráta zhodnocení byla vyšší.

Prostředky klientů, které jsou uloženy v rezervách, jsou specifické tím, že jsou to peníze s dlouhým investičním horizontem. Navíc jsou to peníze, které mají zůstat v ČR a máme se snažit, aby nezmizely v zahraničí. Ale také, aby se neprojedly v rozpočtu v průběhu dvou let a byly investovány do něčeho smysluplného, uvedl dále Matoušek, který za pojišťovny navrhl, aby místo zdanění rezerv investovaly částku odpovídající 4 % na životní pojištění do dostupného bydlení a výstavby infrastruktury pro sociální služby (např. domovy pro seniory, zařízení pro dlouhodobou péči apod.).

Zdroj inspirace pojišťoven je jasný. Premiér Andrej Babiš se totiž před časem dohodl na podobném řešení se zástupci největších bank v situaci, kdy byla ve hře sektorová daň (konkrétně bankovní daň), místo které by banky měly přispívat do tzv. Národního rozvojového fondu například na dopravní infrastrukturu nebo školství.

Zrušení daňové výhody u investičního životního pojištění

V současnosti platí, že platby na tento produkt je možné odečíst od základu daně. Maximální nezdanitelná část základu daně je 24 000 Kč za rok. Zároveň jsou daňově zvýhodněné i příspěvky zaměstnavatele na životní pojištění zaměstnanců. Úhrnný limit pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob u příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění činí 50 000 Kč ročně.

Další chystaná novinka se týká daní. Předseda poslaneckého Podvýboru pro ochranu spotřebitele (ANO) Patrik Nacher plánuje navrhnout zrušení daňového zvýhodnění u investičního životního pojištění.

Problém je, že investiční životní pojištění (IŽP) jako investice nemůže fungovat. Systémem daňových benefitů stát nepochybně sleduje nějaký cíl, v tomto případě zajistit finanční prostředky na stáří či životní (rizikové) pojištění. IŽP může být důležitou součástí takového systému, ale pouze za předpokladu, že celý systém nebude vychýlen do nerovnováhy, kdy náklady na tento produkt (provize, správa, management fee apod.) převyšují očekávaný výnos z aktiv, řekl serveru Měšec.cz Nacher, který nevidí smysl pokračovat v modelu, ve kterém podle něj stát de jure nepodporuje pojištěnce, ale fakticky poskytovatele tohoto produktu či zprostředkovatele.

Cílem podle Nachera není šetřit prostředky státního rozpočtu, ale situaci narovnat a podporovat místo toho produkty, které plní nějaký cíl, například spoření ve třetím pilíři (doplňkové penzijní spoření a původní penzijní připojištění) nebo stavební spoření. IŽP měl být dlouhodobý produkt. Průměrná délka u nás je ovšem 6 let. Klienti končí s produktem, když zjistí, že na investici prodělávají, dodal a poukázal i na paradoxní situaci, kdy stát na jedné straně daňově podporuje produkt, kvůli kterému se na straně druhé vede řada sporů u soudu a u Finančního arbitra a k pečlivému zvážení před jeho sjednáním nabádá i samotná centrální banka.

Záměr zatím není rozpracovaný do konkrétního návrhu, Nacher o něm teprve začíná jednat s Ministerstvem financí.

Minimální výživné pro samoživitele

Životní minimum pro nezaopatřené děti se liší dle věku:

  • pro děti do 6 let činí 1740 Kč,
  • pro děti od 6 do 15 let činí 2140 Kč,
  • pro děti od 15 do 26 let činí 2450 Kč.

Vedle návrhu na zavedení zálohovaného výživného pro samoživitele, kterým bývalý partner neplatí alimenty, chce podle informací Hospodářských novin ministryně práce Jana Maláčová také stanovit minimální výši výživného. V této souvislosti poukázala na to, že existují rodiny, kde rodič platí na výživném dvě nebo tři sta korun.

Ministryně práce proto chce do občanského zákoníku ukotvit požadavek, aby soudy musely každému dítěti vyměřit alimenty nejméně ve výši 0,6násobku životního minima, které má různou výši pro různé skupiny lidí. Minimální alimenty by tak u dětí do 6 let činily 1044 Kč, u dětí od 6 do 15 let 1284 Kč a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let pak 1470 Kč.

tipli

Sleva na manželku, jen pokud ta o někoho pečuje

V současnosti platí, že sleva na manželku je ve výši 24 840 Kč za rok (v případě nároku manželky na průkaz ZPT/P se sleva zvyšuje na dvojnásobek) a nárok na ni vzniká pouze v situaci, kdy vyživovaná osoba neměla za předchozí zdaňovací období příjmy vyšší než 68 000 Kč.

Právě Maláčová také na začátku října uvedla, že daňová sleva na vyživovaného manžela/manželku (dále jen manželku) by se měla poskytovat jen na osoby, které nepracují kvůli péči o děti, starší příbuzné nebo postižené.

Ministryně pro ČTK uvedla, že opatření by se dotklo 76 000 poplatníků: Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 000 korunami ročně na daňových slevách. Podle Maláčové by tímto krokem rozpočet každý rok ušetřil dvě miliardy korun, které by se daly využít třeba na zálohované výživné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).