Hlavní navigace

Chystané daňové novinky: Jak se změní paušální daň?

17. 5. 2022
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Ministerstvo financí chystá několik daňových změn. Jedny sejmou z části podnikatelů povinnost registrace k DPH, jiné změní institut paušální daně. Jak?

Roční limit obratu pro povinnou registraci k DPH by se od příštího roku mohl zvýšit. Počítá s tím návrh zákona Ministerstva financí, který je nyní v připomínkovém řízení. V návaznosti na to by se zvýšil také limit pro roční příjmy pro vstup do režimu paušální daně.

Registrace k DPH od 2 milionů Kč

Roční limit obratu pro povinnou registraci k DPH nyní činí 1 mil. Kč. Ministerstvo financí ho od příštího roku plánuje zvýšit na 2 mil. Kč.

Současný limit, jenž odpovídal částce 35 tis. eur, byl zaveden při vstupu do EU v roce 2004. Navzdory růstu cenové hladiny zůstal po 18 let stejný.

Zvýšení limitu až na 85 000 eur podporuje sama EU, která členským zemím umožní implementovat toto navýšení od roku 2025. ČR nicméně požádala o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč už před účinností této směrnice. Předpokládáme, že žádost bude ČR na úrovni EU schválena nejpozději letos v červnu, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Paušální daň pro více podnikatelů

V návaznosti na růst limitu pro plátcovství DPH by se od příštího roku zvýšil na dvojnásobek také limit ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně. Růst limitu na 2 mil. Kč dává logiku, protože jednou z podmínek pro vstup do paušálního režimu je fakt, že podnikatel není plátcem DPH.

Očekáváme, že příští rok by se díky tomu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc živnostníků, doplnil Stanjura. 

Tři pásma paušální daně

Kvůli širokému rozpětí příjmů už by ale měsíční paušální záloha na daň a pojistné nebyla pro všechny ve stejné výši. Mají se proto zavést 3 pásma odvozená hlavně od výše příjmů a sekundárně pak také od výše výdajového paušálu.

Předloha navrhuje, aby první pásmo bylo určené pro podnikatele s příjmy do 1 mil. Kč. Druhé pro podnikatele s příjmy do 1,5 mil. Kč a třetí pro příjmy do 2 mil. Kč. Jak už jsme ale zmínili, svou roli pro umístění v daném pásmu bude hrát také výše uplatňovaného výdajového paušálu.

1. pásmo

Do prvního pásma se bude moci přihlásit podnikatel, pokud jeho příjmy ze samostatné činnosti za předcházející rok nepřesáhly 1 mil. Kč. Pokud se poplatník vejde do tohoto limitu, není rozhodné, z jaké samostatné činnosti jeho příjmy plynou, upřesňuje důvodová zpráva.

Dále se do tohoto pásma bude moci přihlásit i poplatník:

  • s příjmy do 1,5 mil. Kč, pokud se alespoň k 75 % těchto příjmů dá uplatnit výdajový paušál ve výši 80 % nebo 60 %,
  • s příjmy do 2 mil. Kč, pokud alespoň k 75 % těchto příjmů lze uplatnit 80% paušál.

Důvodem tohoto pravidla je snaha o to, aby daň v paušální výši alespoň přibližně odpovídala dani, kterou by poplatník zaplatil podle obecných pravidel zákona o daních z příjmů, vysvětluje důvodová zpráva s tím, že daný zákon v § 7 odst. 7 umožňuje k příjmům z podnikání uplatnit výdaje paušálem, a to v různém procentu z příjmů podle vykonávané činnosti.

Poplatníci se stejnou výší příjmů tedy neplatí daň ve stejné výši, pokud jejich příjmy pocházejí z rozdílných činností a k těmto činnostem lze uplatňovat rozdílné paušální výdaje. Proto je poplatníkům s příjmy, ke kterým lze uplatnit vyšší paušální výdaje, umožněno vstoupit do prvního pásma paušálního režimu, ačkoli poplatníci se stejnou výší příjmů, ke kterým však lze uplatnit nižší paušální výdaje, mohou vstoupit jen do vyššího pásma (a tedy platit vyšší paušální zálohy a od toho odvozené i vyšší daně a veřejná pojistná, viz níže), uvádí zpráva.

Paušální záloha se pro první pásmo bude stanovovat tak jako dosud. Záloha na daň z příjmů bude činit 100 Kč, záloha na zdravotní pojištění bude ve výši minimální zálohy a záloha na důchodové pojištění pak ve výši minimální zálohy navýšené o 15 %.

2. pásmo

Do druhého pásma budou spadat podnikatelé, jejichž příjmy ze samostatné činnosti za minulý rok nepřesáhly hranici 1,5 mil. Kč. V takovém případě se neřeší druh samostatné činnosti, resp. výše výdajového paušálu.

Druhé pásmo mohou využít také poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, jestliže se k nim dají alespoň ze tří čtvrtin uplatnit výdaje 80% nebo 60% výdajovým paušálem.

3. pásmo

Třetí pásmo paušální daně bude určené poplatníkům s ročními příjmy do 2 mil. Kč bez ohledu na to, jakou činnost vykonávají.

Zálohy pro 2. a 3. pásmo

Paušální zálohy pro druhé a třetí pásmo se budou stanovovat jinak než pro to první, a nebudou tedy navázané na minimální úrovně záloh na pojistné pro zdravotní a důchodové pojištění.

Při stanovení částek paušálních záloh pro druhé a třetí pásmo se vycházelo z průměru mezi krajními reálnými částkami daně z příjmů a pojistnými placenými v daném intervalu druhého a třetího pásma, vysvětluje postup důvodová zpráva.

Výše paušálních záloh dle pásem pro rok 2023
Pásmo Celková paušální záloha Daň z příjmů Pojistné na důchodové pojištění Pojistné na zdravotní pojištění
1. pásmo Zatím není známa, očekává se cca 6500 Kč 100 Kč minimální záloha pro rok 2023 navýšená o 15 % minimální záloha pro rok 2023
2. pásmo 16 000 Kč 4963 Kč 7446 Kč 3591 Kč
3. pásmo 26 000 Kč 9320 Kč 11 388 Kč 5292 Kč

Zdroj: Důvodová zpráva

Přechod mezi pásmy

Pravidla pro vstup do daného pásma paušálního režimu jsou stanovována jen prostřednictvím horního limitu ročních příjmů. Poplatníci, již dosáhnou na první pásmo, se tak automaticky „kvalifikují“ i na vstup do vyšších pásem. Nejvýhodnější je pro ně ale vždy to nejnižší, ve kterém budou nejnižší zálohy.

Vstoupit do vyššího pásma než musíte (vzhledem k příjmům) má podle důvodové zprávy smysl tehdy, jestli podnikatel očekává, že v nastávajícím roce překročí limity příjmu pro pásmo, ve kterém byl dosud. I pokud však poplatník vstoupí do nižšího pásma a po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy přesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo, ale nepřesáhly rozhodné příjmy pro vyšší pásmo, může mít stále stanovenu daň v paušální výši, ale odpovídající uvedenému vyššímu pásmu, vysvětluje důvodová zpráva.

Pokud byste přesáhli za určitý rok příjmy pro zvolené pásmo, ale nepřesáhli rozhodné příjmy vyššího pásma paušálního režimu, měl by vám být teoreticky ukončen paušální režim ke konci toho daného roku a vy byste následně museli podat přiznání i přehledy OSVČ. Pokud byste chtěli v režimu paušální daně setrvat, měli byste podle předlohy dostat možnost.

Můžete totiž podat tzv. oznámení o jiné výši paušální daně, ve které uvedete vyšší pásmo, jehož podmínky vaše příjmy splnily, a vypočítáte daň i pojistné podle vyššího pásma. Rozdíl pak musíte doplatit do lhůty pro podání daňového přiznání, samotné daňové přiznání však nemusíte podávat. Pro další období budete automaticky ve vyšším pásmu, jehož podmínky jste splnili svými příjmy v předchozím roce. Poplatník může být vždy jen v takovém pásmu paušálního režimu, jehož podmínky splňoval v předchozím zdaňovacím období, potvrzuje důvodová zpráva.

V případě opačné situace (za daný rok jste ve vyšším pásmu, ale mohli byste vzhledem k příjmům být i v nižším) můžete opět podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém vypočtete daň podle nižšího pásma paušálního režimu, a v důsledku toho vám bude daň stanovena tak, jako byste byli v daném roce v nižším pásmu. Vznikne vám tak přeplatek na osobním daňovém účtu, který se případně použije na úhradu paušálních záloh v dalším období, nebo (pokud byste vystoupili z paušálního režimu) se může použít jako standardní přeplatek. V tomto případě se ale přepočítává pouze daň z příjmů. Výše veřejných pojistných zůstává taková, jaká by byla podle zvoleného pásma paušálního režimu, a rovná se tedy součtu záloh, které měly být v průběhu daného období zaplaceny.

Zvolené pásmo paušálního režimu se bude uvádět v oznámení o vstupu do paušálního režimu. Během jednoho období musíte zůstat po celou jeho délku ve zvoleném pásmu.

Změna je možná pouze od začátku dalšího období a je podmíněna tím, že v předcházejícím období splníte dané limity pro nově zvolené pásmo a dále že podáte oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu do 10. dne  období, od kterého má ke změně dojít.

Společné oznámení

Předloha počítá i s tím, že by nově mělo být možné podat tzv. společné oznámení i v případě ukončení paušálního režimu. V současnosti platí, že je možné podat společné oznámení správci daně při zahájení samostatné výdělečné činnosti, pokud podnikatel ihned vstupuje do paušálního režimu. Zde pak uvádí i údaje požadované v oznámeních o zahájení samostatné výdělečné činnosti podávaných okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně a finanční úřad tyto údaje zmíněným institucím předá, čímž je splněna poplatníkova oznamovací povinnost.

Nově to bude také v případě, že je paušální režim ukončen z důvodu, že poplatník přestane být osobou samostatně výdělečně činnou. Podnikatel toto musí při ukončení paušálního režimu finančnímu úřadu oznámit, ten nově informace předá i na zmíněné instituce, takže opět bude splněna oznamovací povinnost jedním dokumentem.

Nepodnikající a datovky

Novela daňového řádu v rámci balíčku také reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky. Ta s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona.

Důsledkem toho by od příštího roku byly nuceny podávat daňové přiznání elektronicky i nepodnikající fyzické osoby, kterým bude zřízena datová schránka. Novela daňového řádu pro ně tuto povinnost ruší.

Mimořádné zrychlené odpisy

Předloha dále navrhuje prodloužení mimořádných zrychlených odpisů na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022–2023. Tím naváže na zrychlené odpisy majetku pořízeného v letech 2020–2021, jež byly zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele.

I nadále tak bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců (místo standardních 3 let) a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců (místo standardních 5 let).

Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 % ze vstupní ceny.

Osvobození bezúplatného převodu

Dále daňový balíček navrhuje zpětně osvobodit zejména bytová družstva od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce.

Jde o bytové domy postavené v letech 1995–2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, u kterých se obec zavázala bezúplatně nebo za 1 Kč a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo.

S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení, vysvětluje Tomáš Weiss z Ministerstva financí.

Další navrhované změny

V novele zákona o DPH dále ministerstvo navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Jde hlavně o snížení pokut za pozdní podání, resp. nepodání kontrolního hlášení pro živnostníky a s. r. o. s jediným společníkem – fyzickou osobou a prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na 17 dnů od vyzvání správce daně do datové schránky plátce.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér.

  • Chystané daňové novinky: Jak se změní paušální daň?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).