Hlavní navigace

Přídavky na děti u našich sousedů

27. 11. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V poslední době je hojně diskutovaný návrh ministra Špidly na zavedení plošných přídavků na děti. V Evropě, do které míříme, však plošné přídavky nejsou výjimkou. Podívejme se, jaký systém panuje u našeho největšího souseda - v Německu. Budeme také takoví?

Před časem byl na Měšci zveřejněn článek Jána Simkaniče „Milujte se a množte se! aneb Aby se milování vyplatilo“, o návrhu ministra práce a sociálních věcí vyplácet plošně přídavky na děti. K článku byla řada ohlasů a hlavně bouřlivá diskuse mezi Pavlem Zajíčkem a osobou představivší se jako „Samuelson“. Samuelson dokonce nazval svůj příspěvek úderně „Sociální stát je svinstvo“.

Usilujeme o vstup do Evropské unie. Vláda se nechává slyšet, že po vstupu do Evropské bude nutno v lecčems zvýšit spotřební i jiné daně (např. u telekomunikačních služeb), taktně při tom zamlčujíc, že např. DPH ve státech Evropské unie má povětšinou nižší sazbu, než je tomu u nás. Připusťme (čistě teoretickou) možnost, že budoucí vláda bude chtít s Evropskou unií srovnat nejen daně, ale třeba i přídavky na děti. Pan Samuelson pak zjistí, že návrh ministra Špidly je, ve srovnání se současnou skutečností např. v Německu, hodný leda tak strýčka Skrblíka.

Podívejme se tedy, jak je tomu s vyplácením přídavků na děti u našeho západního souseda, a v duchu si tyto údaje porovnejme se skutečností (nebo i s návrhem ministra Špidly, označovaným za populismus, socialistické myšlení atd.) u nás (údaje jsou převzaty ze serveru www.mein-recht.de).

Pro které děti jsou tedy v Německu určeny dětské přídavky?

  • děti vlastní nebo adoptivní
  • děti v pěstounské péči
  • nevlastní děti, žijící v domácnosti oprávněné osoby
  • vnuky, které oprávněná osoba přijala do své domácnosti


Dítě musí mít v zásadě trvalé bydliště v Německu. Výjimečně jsou vypláceny přídavky na dítě žijící v zahraničí, pokud žije v domácnosti oprávněné osoby, která platí daně z příjmu v Německu a jedná se o zemi Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Menší přídavky na děti jsou kromě toho vypláceny na děti v zahraničí, pokud jde o pracovníka z Maroka, Švýcarska, Turecka, Tuniska nebo bývalé Jugoslávie, žijícího v Německu.

Obecně jsou přídavky vypláceny do 18 let věku dítěte. Déle, tedy přes 18. rok, jsou vypláceny v následujících případech:

  • do 21 let, pokud je dítě nezaměstnané
  • do 27 let, pokud se dítě připravuje na budoucí povolání
  • neomezeně, pokud dítě není schopno vzhledem k tělesné nebo duševní poruše živit se samo


Pokud dítě vykonávalo základní vojenskou nebo civilní službu, platí toto:

Protože během výkonu služby nebyly přídavky vypláceny, doba vojenské nebo civilní služby se k výše uvedeným připočítává. Tak např. na dítě, které se ještě připravuje na budoucí povolání, mohou být přídavky vypláceny až do 28 let, pokud mezitím rok vykonávalo civilní službu.

U plnoletých dětí může nárok na přídavky odpadnout, pokud překročí určitou hranici vlastního příjmu.

Kdo dostává přídavky?
Přídavky nenáleží dítěti, ale rodičům. Oprávněný k pobírání přídavků je ten, kdo má v Německu buď trvalé bydliště nebo obvyklý pobyt, nebo byl vyslán do ciziny jako úředník ve veřejné službě. Cizinci dostanou dětské přídavky jen tehdy, pokud mají povolení k pobytu.

Dětské přídavky jsou vypláceny nezávisle na tom, jaká je výše příjmu rodičů.

U rodičů žijících odděleně dostane přídavky ten z rodičů, v jehož domácnosti dítě žije.

Jaká je výše přídavků?

  • Na první a druhé dítě 270 DM,
  • Na třetí dítě 300 DM,
  • Na čtvrté a každé další dítě 350 DM měsíčně.


Zahraniční pracovníci z Maroka, Tuniska, Švýcarska, Turecka a bývalé Jugoslávie dostanou, pokud jejich dítě žije v zahraničí, 10 DM na první dítě, 25 DM na druhé, 60 DM na třetí a na čtvrté a 70 DM na páté a každé další dítě. Jestliže děti žijí v Německu, dostanou normální, plné dětské přídavky.

skoleni_15_4

To ovšem není všechno. Tomu, kdo pobírá dětské přídavky, náleží i sleva na daních na dítě, která v současné době činí 6912 DM na 1 dítě. Nejedná se však o odečitatelnou položku ze základu daně, jak je tomu u nás, nýbrž o skutečnou částku odečtenou z daně. Platí ovšem: buď přídavky na dítě, nebo odečet částky z daně. V určitém případě, zejména v závislosti na výši příjmů, může být – při jednom nebo dvou dětech v rodině – výhodnější odečet částky z daně než přídavky na děti. Toto sleduje finanční úřad a sám pří zúčtování daně vypočte pro příjemce přídavků – daňového poplatníka výhodnější variantu…

Takže, milý Samuelsone – co říkáte nyní? V Německu dá stát rodině s dvěma dětmi měsíčně více peněz, než činí čistá mzda většiny lidí v našem státě, a to bez ohledu na to, jde-li o majitele fabriky nebo tureckého pomocného dělníka. U nás byl zřízen početný byrokratický aparát na to, aby část dětí o dětské přídavky oškubal. V Německu je finanční úřad sám povinen vypočítat, co je výhodnější pro rodiče (a je tedy vlastně – dle logiky většiny našich poslanců – ožebračován stát). Znamená to snad podle vás, že v Německu mají komunismus? Nebo má Německo vládu a poslance, kteří myslí?

Myslíte si, že lze Německo zvát komunistickým státem, když dává plošné přídavky na děti?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).