Česko: Co nám chybí do Evropy?

Země dosahující vyšší produktivity práce se mohou pochlubit i vyšší životní úrovní obyvatel. Mezi vývojem mezd a produktivitou práce existuje ve všech členských zemích Evropské unie spojitost. Nejvyšší průměrné výdělky jsou v Dánsku, Lucembursku a Německu – tedy v zemích s vysokou průměrnou hodinovou produktivitou práce.

Země s nízkou produktivitou práce si nemohou dovolit vysoké mzdy. V tomto případě by každá země riskovala totální úpadek konkurenční schopnosti svého národního hospodářství na světovém trhu. Totéž platí o jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Vyšší mzdy jsou samozřejmě v odvětvích s vyšší produktivitou práce. Jak jsme na tom s produktivitou práce v porovnání s ostatními evropskými zeměmi?

V každém státě hraje prim jiné odvětví

Produktivita práce byla v jednotlivých členských zemích zjišťována ve stěžejních sektorech národního hospodářství. V každé zemi jsou samozřejmě odvětví, kde je produktivita vysoká, a naopak odvětví, ve kterých zaostává za ostatními členskými zeměmi Evropské unie.

Všeobecně můžeme říci, že vysoká produktivita práce je ve všech zemích v telekomunikacích, pojišťovnictví, peněžnictví a obchodování s realitami. Nízká produktivita práce je u živností, obchodu a podnikových služeb.

Pro porovnání hodinové produktivity práce mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie je jako výchozí hodnota použita produktivita práce ve Spojených státech amerických (USA = 100) a pouze čtyři členské země Evropské unie se mohou pochlubit vyšší průměrnou hodinovou produktivitou práce než USA (Lucembursko, Francie, Belgie a Irsko).

Z nejproduktiv­nějších deseti zemí odpracují občané ve Spojených státech nejvíce hodin za rok. Navíc na prvních místech jsou, s výjimkou Francie, malé evropské země.

Ve Spojených státech jsou státy s nejvyšší produktivitou práce na světě (Kalifornie, New York či Florida). Kvůli nižší produktivitě některých vnitrozemských států (Iowa, Alabama, Nebraska, Idaho) je celková produktivita práce nižší než v uvedených čtyřech zemích.

Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. V asijských zemích (Malajsie, Thajsko či Japonsko) odpracují zaměstnanci více než 2000 tisíce hodin za rok. Nejvíce času v práci stráví zaměstnanci v Jižní Koreji – 2390 hodin za rok.

Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd…). Nejnižší produktivita práce je v pobaltských zemích, kde je třetinová oproti produktivitě práce v USA.

Jak jsme na tom v Česku?

Meziroční průměrný nárůst produktivity práce v České republice je vyšší než v mnoha členských zemích Evropské unie. Jedná se však pouze o relativní výhodu, a ta nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň.

Produktivita práce v českých firmách je srovnatelná s ostatními středoevropskými zeměmi – Maďarskem, Polskem a Slovenskem. V oblasti produktivity práce jsou i v České republice velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vyšší produktivitu práce mají společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastní a firmy, které se orientují na vývoz svých výrobků do zahraničí.

Pramen: OECD, „Breakdown of GDP per capita in its components, estimates Dezember 2004“, Eurostat „Employment in the market economy in the European union – an analysis of the Structural Business Statistics“