Evropané za energii, ať už ve formě elektřiny, zemního plynu, uhlí, benzínu či nafty, utrácejí značnou část svého rozpočtu. A v nejbližších letech se můžou těšit na ještě vyšší ceny. Výdaje za energii tak budou ukrajovat stále větší krajíc rodinného rozpočtu. Spolu s náklady na bydlení spolknou ve většině domácností třetinu rozpočtu. Vždyť cena elektřiny se v Evropě za poslední tři roky v průměru zvýšila o 7 % ročně.
Zdražuje se všude, Evropané šetří
Výdaje na energii budou vyšší, a to z několika důvodů:
- zvyšování cen základních surovin na světových trzích
- zvyšování ekologických daní
- změna spotřebních daní
Nejvíce se v loňském roce zvýšila cena elektřiny ve Velké Británii, a to dokonce o 25 %, následovalo ji Švédsko (o 16 %), Rakousko a Maďarsko (o 15 %). Nejméně naopak zdražila elektřina v Rumunsku, Polsku, ve Francii a Slovinsku (do 3 %).
Západoevropané jsou s energií zvyklí šetřit. Počínaje využíváním nových tepelně izolačních materiálů ve svých domovech, kupováním aut s nižší spotřebou a nákupem spotřebičů s nízkou energetickou spotřebou a konče zbytečným nepřetápěním pokojů v bytě.
Cílem Evropské unie je v budoucích patnácti letech omezit spotřebu energie až o 20 %. Napomoci k tomu má několik opatření:
- preference výrobků s nižší spotřebou energie (od počítačů, aut až po domy)
- podpora úsporných žárovek
- apelace na občany, aby vypínali v domácnosti všechny spotřebiče úplně a nenechávali je v pohotovostním režimu
Dánové umí s energií hospodařit
Světové ekonomiky jsou na energii naprosto závislé. Téměř žádná lidská činnost se v dnešním světě neobejde bez potřeby energie. Přesto se přístup jednotlivých zemí, domácích firem a lidí k energii v EU liší.
Hrubý domácí produkt slouží k porovnávání ekonomické úrovně jednotlivých zemí a ukazuje, jak se daří hospodářství daného státu. HDP vyjadřuje hodnotu veškerého vyprodukovaného zboží a služeb v domácí ekonomice během jednoho roku. Při porovnání s celkovou spotřebou energie v zemi zjistíme, jak je která ekonomika energeticky náročná.
Nejnižší spotřebu energie na 1 000 euro HDP mají v Evropské unii Dánsko, Irsko, Rakousko a Německo, což jsou i podle jednotlivých ekonomických ukazatelů nejvyspělejší evropské země. Na druhé straně poslední místa s velikým náskokem zaujímají Bulharsko a Rumunsko – tedy země s nejnižší ekonomickou úrovní v rámci Evropské unie. Vždyť k dosažení hrubého domácího produktu ve výši 1 000 euro potřebuje Dánsko desetkrát méně energie než Bulharsko. Obě země jsou i na protipólu pomyslné tabulky s cenou jednotlivých druhů energií. Například průměrná cena elektřiny pro domácnosti s roční spotřebou od 1200 kWh do 3500 kWh se v Bulharsku pohybuje okolo 6,80 euro a v Dánsku okolo 24,70 euro.
Proč je Dánská ekonomika nesmírně výkonná a současně energeticky šetrná? V zemi jsou jednak vysoké ekologické daně a zdanění veškeré formy energie. Dánové také jsou velice vzdělaní a kvalifikovaní zaměstnanci, což umožňuje firmám zavádět technologicky náročnější, ale současně ekologicky šetrnější formy výroby. Dle rozšířenosti IT technologií jsou první na světě. V zemi téměř polovina zaměstnaných občanů pracuje v oborech náročných na jejich znalosti a dovednosti. Důležitým hlediskem je rovněž vysoké ekologické povědomí obyvatel a zbytečné neplýtvání energií.
Nové technologie přinášejí energetickou úsporu
Jednou z cest snižování spotřeby energie jsou nové technologie, které přinášejí energetickou úsporu. Společnosti vyspělých zemí investující do výzkumu a vývoje, protože ví, že nižší spotřeba energie je například u aut či elektroniky pro mnohé zákazníky důležitější než samotná cena. Manažeři ví, že ekologické povědomí občanů ve všech členských zemích Evropské unie roste a produkce energeticky šetrnějších výrobků je nejenom záslužná, ale je to i cesta k prosperitě a vyšším ziskům.
Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci. Nejvíce se novým ekologicky šetrnějším technologiím věnují země Skandinávie, Nizozemí a Německo.
Ekologické daně v Evropě
Významně cenu elektřiny samozřejmě ovlivňuje i míra zdanění, které se liší stát od státu. Třeba v Dánsku tvoří veškeré daně 56 % výsledné ceny elektřiny, ve Švédsku 37 % a v Nizozemí 36 %. Naopak ve Velké Británii, na Maltě a v Portugalsku je to pouze 5 %. Česko je se 16 % spolu se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem uprostřed pomyslného žebříčku.
Určitý vliv na energetickou šetrnost mají samozřejmě i ekologické daně zdražující ekologicky nešetrné formy energie. Ekologické daně jsou zavedeny ve všech členských zemích Evropské unie, ale jejich rozsah a výše se značně liší.
Země | Spotřeba energie na HDP 1000 euro (ekvivalent olej, v kg) |
---|---|
Dánsko | 114,12 |
Irsko | 143,92 |
Rakousko | 149,32 |
Německo | 157,02 |
Francie | 185,47 |
Lucembursko | 189,85 |
Itálie | 190,67 |
Nizozemí | 195,55 |
Velká Británie | 202,63 |
Švédsko | 204,34 |
Belgie | 205,7 |
Španělsko | 219,23 |
Řecko | 236,54 |
Portugalsko | 241,43 |
Finsko | 241,46 |
Kypr | 246,92 |
Malta | 269,9 |
Slovinsko | 320,48 |
Maďarsko | 543,58 |
Polsko | 584,7 |
Lotyšsko | 644,81 |
Česko | 823,38 |
Slovensko | 868,59 |
Litva | 949,13 |
Estonsko | 966,92 |
Rumunsko | 1164,89 |
Bulharsko | 1582,41 |
Zdroj: Eurostat, Data, Umwelt, Energieintensität der Wirtschaft
Z tabulky je zřejmé, že například výnos z ekologických daní v Dánsku je více než trojnásobný oproti Litvě.
Vlády zavádějí ekologické daně, aby se omezovala spotřeba surovin či zboží, které zatěžuje životní prostředí. Ekologické daně nutí občany a firmy co nejefektivněji nakládat s přírodními zdroji a hledat úspory ve všech článcích výroby a distribuce. V nejbližších letech se tak dá očekávat další zvyšování ekologických daní. A to bude mnohdy kompenzováno snižováním přímých daní – daně z příjmu fyzických a právnických osob.