Hlavní navigace

Být v padesáti zdravý je pomalu zázrakem

3. 10. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Důchod má být pro člověka odměnou za celoživotní dřinu. Má si v něm odpočinout a dělat konečně věci, na které neměl kvůli své náročné práci čas. Ale jak je to vlastně doopravdy, neodchází Evropané do penze až příliš unaveni, opotřebovaní a staří?

Důchodový věk se ve všech evropských zemích neustále zvyšuje a pracovní nároky zaměstnavatelů na zaměstnance se zvyšují také. Zaměstnanci nemají o stresové situace rozhodně nouzi. Vyhlídky dnešních čtyřicátníků proto nejsou nijak veselé.

Kde se zastaví důchodový věk?

V Evropě se věková hranice v posledních dvaceti letech výrazně zvýšila. V Dánsku, na Islandu, v Německu a v Norsku je nyní zákonem stanovena hranice pro odchod do důchodu pro muže i ženy dokonce až ve věku 67 let a Švédsko a Velká Británie o tomto prodloužení také uvažují. Samozřejmě, v některých zemích ještě dobíhají zákonné lhůty, takže se odchod do důchodu v 67 let ještě netýká čerstvých penzistů.  Běžná důchodová hranice ve většině západoevropských zemí je 65 let pro ženy i muže. Ve východní Evropě je prozatím v průměru o 3–4 roky nižší, ale již nyní se postupně důchodový věk zvyšuje a do budoucna se očekává stejná důchodová hranice jako v západní Evropě.

Méně výhodné předčasné důchody

Padesátníci mají pochopitelně ve všech evropských zemích více zdravotních problémů než čtyřicátníci či mladší spolupracovníci. Ve věku 50 až 59 let je u mužů třikrát více infarktů než u mužů od 40 do 49 let. Po šedesátce jsou zdravotní rizika ještě vyšší, a kdo ještě pracuje v 65 letech, má podstatně nižší šanci se dožít 80 let než ten, kdo je již od 60 let v penzi. Většina Evropanů to má na paměti, a když to jde, odchází do důchodu dříve, než je státem stanovená hranice. Hlavním důvodem je přitom využívání předčasných důchodů a vlastních úspor. V průměru v Evropské unii odcházejí muži do důchodu v 61,4 letech a ženy v 59,6 letech. Podmínky pro předčasné důchody jsou ovšem rok od roku méně výhodné a odchod do penze např. o dva roky dříve se na měsíční penzi projeví výrazně negativně.

Práce bez stresu je vzácnost

Dnešní doba je orientovaná na výkon. Kdo nestačí nastolenému tempu a není schopen si okamžitě osvojit nové pracovní postupy, má smůlu. Vždycky se najde někdo nový a lepší, kdo ho nahradí. Situace padesátníků na dnešním rychlém trhu práce není jednoduchá. Téměř žádná profese se dneska neobejde bez stresových situací a mnoho Evropanů proto zapomíná nebo ani nemá sílu na odpočinek po práci. Více jak polovina obyvatel Evropské unie si dokonce myslí, že věnuje více energie své práci než svému volnému času a rodině. Být spokojený v práci je jednou z velkých životních výher, ale přesto se to podaří jen málokomu. Vždyť pro každého sedmého Evropana je jeho práce velmi nudná a téměř polovině pracujících Evropanů přináší jejich práce stres. Velkým strašákem pro Evropany je  navíc obava, že o práci přijdou.

Zdraví a pracovití seveřané

Poslední statistické údaje potvrzují, že v Evropské unii převažují dvě závažné příčiny zdravotních problémů, pokud jde o důvody úmrtí. Jedná se o chorobu srdce současně s cévními poruchami (tj. např. srdeční infarkt jako nejčastější příčina smrti) a dále rakovinu.

Jenže náš zdravotní stav do značné míry ovlivňuje náš životní styl. A právě proto jsou nejzdravější Skandinávci, kde je velmi málo kuřáků, nízká spotřeba alkoholu, málo obézních lidí a přitom se seveřané nejvíce věnují sportu. V současné době jsou rakovina a choroby srdce nejčastější zdravotní problémy končící smrtí. Nejméně lidí na 100 tisíc obyvatel zemře na rakovinu ve Švédsku (muži) a Španělsku (ženy), naopak nejvíce lidí zemře za rok na rakovinu v Maďarsku. Víno je nejspíše lékem na choroby srdce ve Francii, naopak v Litvě se lidem srdeční potíže nevyhýbají.

Právě proto nejvíce padesátníků pracuje ve skandinávských zemích, kde z celkového počtu lidí ve věku 55–64 let pracuje nejvíce obyvatel. Ve Švédsku je to necelých 70 %, v Dánsku necelých 60 a ve Finsku rovněž více než polovina. Naopak nejméně lidí ve stejné věkové kategorii pracuje v Polsku, Slovensku a Maďarsku, kde se drží hranice okolo 30 %.

dan_z_prijmu

Občané ze skandinávských zemí jsou na tom po padesátce dle statistických údajů zdravotně nejlépe, a tudíž mají mnohem menší problémy vykonávat i fyzicky náročnější zaměstnání i v předdůchodovém věku. Navíc je v těchto zemích zkušený pracovník s dlouholetými zkušenostmi ceněn a občané se mohou spolehnout na kvalitní zdravotní péči. Ovšem to už je jiná kapitola.

Zdroj dat: Eurostat, Bo­eckler Impuls Nr. 14/2007

Jaká by měla být hranice pro odchod do důchodu?

  • 60 let.
    88 %
  • 65 let.
    7 %
  • 67 let.
    1 %
  • 70 let.
    3 %
  • Nevím.
    1 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).