Od 1. srpna 2023 začne platit zákon o ochraně oznamovatelů, kterému se také říká zákon o whistleblowingu. Má ochránit nejen zaměstnance před jakoukoli formou zvůle ze strany nadřízených či přímo zaměstnavatele, ale také další osoby v obchodním nebo pracovním styku, například dodavatele, studenty na stáži, dobrovolníky a další.
Řekneme si, kterých oblastí se tento zákon týká a jak vás má chránit, pokud víte o porušování zákona, tíží vás to a chcete proti tomu něco udělat.
Příběhy tří statečných
Případ německé zdravotní sestry
Zdravotní sestra, paní Heinisch, pracovala jako zdravotní sestra v soukromém zařízení, které poskytovalo zdravotní péči seniorům. Ona sama i její kolegové upozorňovali na nevyhovující personální situaci v zařízení a ke stejnému závěru došla i opakovaná kontrola ze zdravotních pojišťoven. Ani to však nevedlo ke zlepšení situace, proto se paní Heinisch rozhodla podat trestní oznámení a upozornit na špatnou péči o klienty. Nakonec však bylo vyšetřování zastaveno a stěžovatelka dostala výpověď.
Případ zaměstnance generální prokuratury
V této kauze se jednalo o pana Guju, zaměstnance generální prokuratury v Moldavsku, který upozornil na ovlivňování trestního řízení ze strany politiků. Jako zaměstnanec tiskového odboru generální prokuratury předal médiím dopis, v němž zástupce mluvčího moldavského parlamentu usiloval o propuštění čtyř trestně stíhaných policejních důstojníků.
Stěžovatel chtěl tomuto nepřípustnému ovlivňování činnosti prokuratury zamezit, ale po předání zmíněného dopisu byl z práce propuštěn. V dané situaci neměl možnost řešit situaci jiným způsobem než kontaktováním tisku, protože zde nebyla žádná vhodná instituce, která by se mohla nezávisle případem zabývat.
Případ ukrajinské prokurátorky
Prokurátorka z Ukrajiny, paní Goryaynova, sdílela na internetu otevřený dopis adresovaný generálnímu prokurátorovi, v němž kritizovala nové vedení prokuratury, které se podle ní snažilo v úřadu prosazovat korupční praktiky a k podobnému chování nutilo i své zaměstnance. Ti byli v případě odporu převedeni na jiné pracovní místo, nebo dokonce donuceni se své funkce vzdát.
Paní Goryaynova se nejprve uvedenou situaci snažila řešit napřímo s vedením svého úřadu, avšak nedostávalo se jí žádné reakce. Následně se proto písemně několikrát obrátila na generálního prokurátora s tím, že pokud nebude danou situaci řešit, vše zveřejní. Nakonec tak i učinila, přičemž byla propuštěna z práce a zastání nenašla ani u národních soudů.
Všichni tři aktéři nakonec uspěli u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Velký senát ve svém rozhodnutí vymezil šest hlavních kritérií, na jejichž základě se má posuzovat, zda jednání spadá pod Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci.
- Prvním z nich je zásada, že zaměstnanec se musí nejprve obrátit na interní mechanismy, tedy pokusit se kontaktovat například nadřízené či jiné orgány zaměstnavatele.
- Až poté je přípustné učinit oznámení externě.
- Druhým kritériem je veřejný zájem na zveřejnění daných informací. V demokratickém systému má totiž jednání exekutivy podléhat kontrole nejen ostatních složek moci, ale i médií a veřejnosti.
- Třetím kritériem je autenticita a pravdivost zveřejněných informací.
- Čtvrtým kritériem je vážení výše škody způsobené oznámením a sledovaný veřejný zájem.
- Pátým kritériem je motivace oznamovatele. Ten by měl v zásadě jednat ve veřejném zájmu a v dobré víře, nikoliv například z pomsty či zášti vůči zaměstnavateli.
- Posledním kritériem je posouzení stěžovateli uložené sankce.
Kterých institucí se zákon o whistleblowingu týká?
Podstata zákona spočívá v tom, že zaměstnavatelé musí ve své struktuře zavést oznamovací systém, který vám umožní informovat zaměstnavatele o tom, že se děje něco protizákonného. Zároveň vás má tento systém chránit před případnou mstou ze strany toho, kdo se protiprávní činnosti dopouští. Pokud si to nebudete přát, musí vaše jméno zůstat v utajení, za což bude ručit speciálně ustanovený pracovník.
Tento systém jsou povinni zavést všichni zadavatelé veřejných zakázek (kromě malých obcí, které mají méně než 10 tisíc obyvatel).
Další skupinou jsou zaměstnavatelé, kteří k 1. lednu příslušného roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců. Mezi zaměstnance se počítají nejen ti, kteří mají hlavní pracovní poměr, ale také pracovníci na dohodu o provedení práce či pracovní činnosti.
Oznamovací systém musí vytvořit také orgány veřejné moci a rovněž společnosti poskytující finanční služby.
U zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci vzniknou nové právní povinnosti hned s účinností tohoto nového zákona, tj. od 1. srpna 2023. U zaměstnavatelů s nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanci bude možné využít přechodných ustanovení zákona, a tedy i prodlouženého termínu k zavedení vnitřního oznamovacího systému až do 15. prosince 2023.
Jakých oblastí se oznámení může týkat?
Ohlásit můžete jakékoli protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž pracujete anebo s níž jste v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a to i zprostředkovaně.
Oznámit tedy můžete jednání, které má znaky trestného činu, případně přestupku, za který hrozí pokuta ve výši až 100 tisíc Kč, anebo porušuje některý ze zákonů či předpisů Evropské unie v oblasti:
- finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
- daně z příjmů právnických osob,
- předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
- ochrany spotřebitele,
- souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
- bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
- ochrany životního prostředí,
- bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
- radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
- hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
- ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
- ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
- ochrany finančních zájmů Evropské unie,
- fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.
Jestliže jste si porušování zákona vědomi, můžete ho oznámit v podstatě z jakékoli pozice, která má něco společného s firmou či státní institucí, kde se odehrává.
Můžete být:
- pracovníkem v základním pracovněprávním vztahu, tedy například zaměstnanec na hlavní pracovní poměr, na částečný úvazek, dohodu o pracovní činnosti i dohodu o provedení práce, dokonce i agenturní zaměstnanci,
- uchazečem o práci,
- pracovníkem ve služebním poměru,
- osobou samostatně výdělečně činnou,
- osobou pověřenou výkonem práv spojených s účastí v právnické osobě,
- členem orgánu právnické osoby,
- osobou pověřenou plněním úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
- osobou činnou ve správě svěřenského fondu,
- dobrovolníkem,
- studentem na odborné praxi či stáži, nebo
- dodavatelem služeb, dodávek, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.
Jak můžete jako oznamovatel postupovat?
Předáte informaci o protiprávním jednání pracovníkovi, kterého nyní musí firmy i státní instituce ustanovit, aby tyto podněty přijímal.
Výchozí povinností v tomto směru je povinnost stanovit konkrétní jednotlivé způsoby, resp. možnosti podávání oznámení o protiprávním jednání, když zákon pouze obecně stanoví, že oznamovatel musí mít možnost oznámení učinit písemně, ústně, anebo pokud o to výslovně požádá, tak i osobně, například v rámci osobní schůzky. S tím jsou pak spojeny požadavky na zajištění důvěrnosti vnitřního oznamovacího systému a důslednou ochranu oznamovatele a utajení jeho totožnosti,
říká advokát Pavel Koukal z advokátní kanceláře Rödl & Partner.
Co musí udělat zaměstnavatel?
Zaměstnavatel je povinen zavést vnitřní oznamovací systém a ustanovit konkrétního odpovědného pracovníka, který bude mít na starosti příjem oznámení a posouzení jejich důvodnosti. Tento pracovník (tzv. „příslušná osoba“) pak bude ručit za to, že svému zaměstnavateli váš podnět předá a navrhne mu, jak situaci řešit, tedy v první řadě, jak zabránit protiprávnímu jednání, které jste oznámili.
Zaměstnavatel také musí vést evidenci oznámení a plnit informační povinnosti ve vztahu k oznamovatelům.
Příslušná osoba vám musí do 7 dnů písemně potvrdit přijetí oznámení. Neučiní tak jedině v případě, že jste ji výslovně požádali, aby vás o přijetí oznámení nevyrozumívala, nebo hrozí riziko, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení vaší totožnosti jiné osobě.
Do 30 dnů od oznámení je pak tato příslušná osoba povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně vás vyrozumět o výsledcích posouzení. V právně složitějších případech lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její prodloužení vás musí tento zaměstnanec povinen písemně vyrozumět před jejím uplynutím.
Jestliže tento pracovník dojde k názoru, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu vás o tom písemně vyrozumí. Nevyhodnotí-li vaše oznámení jako důvodné, tedy že neshledal podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo naopak zjistil, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, poučí vás o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci.
V případě, že pracovník vyhodnotí vaše oznámení jako důvodné, navrhne zaměstnavateli opatření, kterým se má protiprávnímu jednání zabránit. Zaměstnavatel má navrhovaným opatřením vyhovět a následně zpětně informovat tohoto odpovědného pracovníka, že tak učinil. Pracovník poté musí informovat vás, jak celá věc dopadla a jak ji zaměstnavatel vyřešil.
Zákaz odvetných opatření
Ve chvíli, kdy oficiálně oznámíte, že se ve firmě (nebo státní instituci) děje nějaká nepravost, stáváte se chráněnou osobou.
Základem této ochrany oznamovatelů je zákaz odvetných opatření v souvislosti s oznámením. Mezi zakázaná odvetná opatření přitom patří nejen rozvázání pracovního poměru v souvislosti s oznámením a snížení mzdy nebo nepřiznání osobního příplatku, ale např. i neumožnění odborného rozvoje oznamovatele anebo zásahy do ochrany osobnosti,
říká advokát Koukal.
Co vám zaměstnavatel nesmí udělat?
- Rozvázat s vámi pracovní poměr nebo neprodloužit pracovní poměr na dobu určitou,
- zprostit vás výkonu služby, zařadit mimo výkon služby nebo ukončit váš služební poměr,
- ukončit s vámi dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti,
- odvolat vás z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
- uložit vám kárné opatření nebo kázeňský trest,
- snížit mzdu, plat nebo odměnu nebo nepřiznat osobní příplatek,
- přeložit vás na jinou práci nebo na jiné služební místo,
- služební hodnocení nebo pracovní posudek,
- neumožnit vám odborný rozvoj,
- změnit vám pracovní nebo služební dobu,
- vyžádat si váš lékařský posudek nebo pracovnělékařskou prohlídku,
- vypovědět vám smlouvu nebo odstoupit od ní,
- případně zasahovat do práva na ochranu osobnosti.
Sankce za lhaní a bojkot nápravy
Pokud vás k oznámení nepravostí nepovede smysl pro spravedlnost, ale naopak pomsta nebo třeba strach z výpovědi a přijde se na to, pak vám hrozí pokuta ve výši až 50 tisíc Kč.
Jestliže se příslušná osoba zpronevěří svému úkolu a odepře přijetí oznámení nebo neposoudí jeho důvodnost, případně bude mařit účel podávání oznámení, nebo dokonce vyzradí vaši totožnost, čeká ji sankce v rozmezí od 20 tisíc do 100 tisíc Kč (podle závažnosti provinění).
Ještě větší finanční postih bude mít zaměstnavatel, pokud bude vaše oznámení bojkotovat. Jestliže vás vystaví odvetným opatřením, neustanoví příslušnou osobu a neumožní podání oznámení nebo nezajistí nápravu problému, na který poukazujete, vystaví se pokutě ve výši až 1 mil. Kč.
Tím však výčet nekončí. Zákon počítá i s přestupky „dalších“ osob, které by chtěly mařit podání oznámení nebo vás vystavit odvetě za to, že nemlčíte. V takovém případě může zaplatit pokutu rovněž ve výši 1 mil. Kč. A pokud poskytne samotnou informaci, která povede k ohrožení řádného průběhu oznámení, nebo prozradí vaši totožnost, zaplatí pokutu 80 tisíc Kč.
ČLÁNKY DO MAILU