V pražském Hotelu Jalta proběhl koncem února další ročník konference s názvem Fin (R)Evoluce, který se zaměřoval na aktuální témata spojená zejména s digitální transformací finančního sektoru. Témata se tedy točila hlavně kolem technologií, které zde nějakým způsobem rezonují.
Nástrahy dynamického vývoje v technologiích
O otázkách, které v oblasti technologií řeší v ČSOB, nám přišla povídat Denisa Škantová, zdejší šéfka pro informační technologie. Zmínila několik témat, která banku v této souvislosti v poslední době ovlivňují.
Jedním z nich, které podle ní ale řeší všechny velké firmy na trhu, je problematika shrnutá do pojmu Core modernization. Ten se obecně týká modernizace IT aplikací a IT infrastruktury firmy. Problematika začala být podle Škantové aktuální hlavně v posledních letech, kdy vznikal ve firmách velký tlak na flexibilitu, na rychlý produkt a situaci samozřejmě výrazně ovlivnil i vývoj spojený s pandemií nového koronaviru – hlavně rychlý přechod do virtuálního prostředí a rychlá digitalizace.
Firmy byly tímto vývojem nuceny ve velkém investovat do tzv. frontend aplikací (těch, které využívají přímo klienti firmy) a do aplikací obecně. Naproti tomu zmíněný „core“, tedy samotná IT infrastruktura, která je „pod tím“, zůstala v tomto smyslu opomíjena. Hodně firem teď vnímá, že právě toto je blokuje v dalším rozvoji,
vysvětlila Škantová s tím, že tento problém se negativně odráží například i do snah poskytovat služby v režimu 24/7.
Další velký trend, kterým se ČSOB zabývá, se dá shrnout do pojmu „microservices“, tedy snížení komplexity aneb laicky třeba přístup řízený heslem budeme to řezat na menší kousky
. Tato tendence se do praxe promítá hodně na úrovni aplikací, ale v rámci IT architektury se přenáší níž a níž. Aplikovat tento přístup u jednotlivé aplikace není zas tak velký problém. Ale udělat to na úrovni databází nebo core systému, to už je velké téma,
vysvětlila šéfka technologií.
Velkou příležitostí v oblasti technologií je pro banku samozřejmě umělá inteligence, což je podle Škantové spíš otázka přístupu, který se může prolnout v bance úplně všude.
Dál ale ČSOB řeší intenzivně i otázku automatizace, ne však ve smyslu automatizace procesu, ale automatizaci uvnitř IT. Představit se to dá na příkladu automaticky generovaného kódu, který je následně automaticky i otestován a na základě výsledků testování se kód znovu upraví.
Poslední téma, které šéfka technologií zmínila, se týká pracovního prostředí ve firmě, kam spadají např. pojmy jako employee experience nebo employee workspace. I tato oblast podle ní prošla během pandemie velkou zátěží, protože většina firem najednou řešila otázku, jak přesměrovat pracovní režim do virtuálních schůzek. Vývoj se ale v této otázce s pandemií nezastavil. Jen jsou teď místo toho aktuálnější bezpečnostní témata.
Od robotů k virtuální asistentce
Využití technologií v bance Škantová ilustrovala na čtyřech příkladech, z nichž první se týká virtuální asistentky Kate. Když před šesti lety přišly první firmy s nabídkou robotické automatizace, vypadalo to na velkou revoluci. Přitom se podle ní časem ukázalo, že je to všechno jen o tom, jak dobře umíte poskládat automatizaci,
upozornila. ČSOB se proto poměrně brzo od čistě robotické automatizace přesunula a zaměřila se na celé procesy.
Současné zapojení robotů a umělé inteligence Škantová ilustruje na příkladu zpracování notářských žádostí. Při přijetí žádosti ji přečte technologie se zapojenou umělou inteligencí a z dokumentu vyhodnotí, co notář po bance chce. Na základě toho robot rozešle dotazy do interních systémů, aby zajistil podklady. Když se dotazy vrátí zpět, robot je zkonsoliduje a odešle dopis. Virtuální asistentka Kate je výsledkem snahy technologii umělé inteligence s dobrým využitím dat přesunout blíže ke klientům.
Dělat něco navíc pro klienta
Každá banka se podle Škantové snaží kromě svých klasických produktů nabídnout ještě něco navíc. Za ČSOB by se v tomto případě daly jmenovat příklady jako Skip Pay (bývalý Mall Pay), validátory pro bezkontaktní platbu za jízdenku v MHD nejen v Praze, ale i v řadě dalších měst, nebo technologická podpora bezobslužné prodejny COOP. Nejnovější z aktivit, které v ČSOB nazývají Beyond banking, jde podle ní ještě dál. Jedná se o projekt Igluu, který má poskytnout lepší zážitek (a samozřejmě i navazující služby) lidem, kteří chtějí koupit nějakou nemovitost, a kde banka využila řadu technologií včetně umělé inteligence.
Poskytovat služby 24/7
ČSOB chce směřovat k tomu, aby své služby mohla nabízet v režimu 24/7 a 365 dní v roce. Jde o režim, kdy banka nemusí o víkendech odstavovat systém ani kvůli technologické úpravě, která zasahuje až do core systému či databáze ve vnitřní IT infrastruktuře. Na cestě za tímto cílem banka hojně využívá proces cloudizace a containerizace a už zmíněné microservices.
Kyberbezpečnost
V otázce bezpečnosti dochází v posledních letech k velkým posunům hned v několika oblastech. Bohužel, vše co my vymyslíme, je druhá strana schopna využít proti nám,
zdůraznila šéfka technologií z ČSOB, podle které jsou útočníci stále sofistikovanější. Zatímco dříve bylo běžné, že na vás útočili z jednoho státu, dnes jsou to synchronní útoky z několika míst.
Dále své nástrahy skýtá i fakt, že firmy fungují ve spolupráci s jinými subjekty, takže se na ně sekundárně přesunou problémy i s jejich výpadky v důsledku kyberútoků.
Velkou roli hraje i to, že se útoky v posledních letech zaměřily na bankovní klienty a ne na samotné banky. A zařídit, aby klient svým chováním neohrozil bezpečnost vlastních peněz, je náročnější než ochránit perimetr banky.
Z toho podle Škantové vyplývá, že společenská úloha banky nespočívá jen v tom chránit pouze svůj prostor, ale i důsledně vzdělávat veřejnost.