Nejvyšší příjmy ve Washingtonu
Spojené státy Americké ze skládají z 50 států, jednoho federálního distriktu, jímž je District of Columbia, kde leží pouze hlavní město Washington, a dalších území, například ostrovních teritorií). Právě ve Washingtonu jsou u vybrané profese – účetního - nejvyšší příjmy. Platí to však i pro řadu dalších profesí. U většiny profesí by bylo pořadí podobné – u každého státu plus mínus pár míst v žebříčku, k žádným převratným změnám by nedocházelo. Kdo však chce, pracuje na sobě a podává výborné pracovní výkony, ten dosahuje v Americe vysoce nadstandardních příjmů v jakékoliv práci a v jakémkoliv státě.
Stát | Roční příjem (v dolarech) |
---|---|
District of Columbia | 39740 |
Connecticut | 38140 |
Alaska | 37600 |
New Jersey | 36670 |
Massachusetts | 36650 |
California | 35880 |
Maryland | 35510 |
New York | 34440 |
Rhode Island | 34130 |
Delaware | 33880 |
Washington | 33540 |
Virginia | 33300 |
Colorado | 33080 |
New Hampshire | 32440 |
Illinois | 32370 |
Michigan | 32250 |
Minnesota | 32240 |
Oregon | 32120 |
Hawaii | 32100 |
Nevada | 31020 |
Arizona | 31010 |
Vermont | 30610 |
Ohio | 30570 |
Florida | 30240 |
Indiana | 30210 |
Pennsylvania | 30190 |
Georgia | 30140 |
Wisconsin | 29990 |
Texas | 29790 |
Tennessee | 29720 |
Missouri | 29690 |
North Carolina | 29680 |
Maine | 29510 |
Mississippi | 29320 |
South Carolina | 28660 |
Utah | 28330 |
New Mexico | 28260 |
Kentucky | 28170 |
Iowa | 28050 |
Louisiana | 27920 |
Oklahoma | 27890 |
Alabama | 27800 |
Nebraska | 27570 |
Kansas | 27550 |
Idaho | 27470 |
Arkansas | 27340 |
Montana | 27300 |
Wyoming | 26890 |
North Dakota | 26780 |
West Virginia | 25870 |
South Dakota | 24220 |
Pramen: Paywizard – The Labor and Worklife Program at Harvard Law School
Průměrná mzda v zemi je značně vyšší než mzda nejčetnější. V Americe jsou výrazné platové rozdíly mezi občany. Nejčetnější mzda se zdaleka nepohybuje v okolí průměrné mzdy, která je 33 500 dolarů. Podprůměrně placených zaměstnanců tedy není přibližně polovina, ale více než 70 %. Nejlépe placeným zaměstnancům roste mzda nesrovnatelně rychleji než ostatním občanům.
Zdanění práce je v USA poměrně nízké
V USA je jedno z nejnižších daňových zatížení ze všech vyspělých zemí světa. Pro americkou ekonomiku je charakteristická dobrá platební morálka daňových poplatníků a přispívá k tomu i velice důkladná kontrola placení daní.
Daňová soustava v USA je založena na rozdělení na přímé a nepřímé daně. Oproti všem evropským zemím však není v USA zavedena daň z přidané hodnoty. Téměř všechny daně jsou současně zdrojem federálního i státního rozpočtu. Ovšem míra zdanění je v jednotlivých státech odlišná. Právě nízké zdanění ve Spojených státech (27 % k HDP oproti 40%mu průměru v Evropě) považuje mnoho ekonomických odborníků za jeden z hlavních důvodů ekonomické vyspělosti Spojených států oproti silně sociálně zaměřené Evropské unii. Současně s významnějším výkonem výzkumu v USA, vyšším podílem techniků a vědců v populaci, lépe rozvinutým kapitálovým trhem, kulturní tradicí akceptující rizika a podnikavostí Američanů.
Sazba daně z příjmů fyzických osob se liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Pro cizince je tato daň navíc ovlivněna řadou dalších faktorů. Sazby centrální daně jsou 10 %, 15 %, 25 %, 28 %, 33 % a 35 %. Ve Spojených státech se neodvádí pouze centrální daň z příjmů fyzických osob, ale také místní daň. Centrální daň z příjmů fyzických osob putuje do federálního rozpočtu. Místní daň se liší město od města a stát od státu (pohybuje se v rozmezí 2 až 4 %). Pro lepší názornost celkového zdanění práce v zemi si ukážeme celkovou výši povinných odvodů (u mezd dosahujících 67 %, 100 %, 133 % a 167 % průměrné mzdy). Při uplatnění pouze základní odpočitatelné položky je čistá mzda následující:
Mzdové odvody: | Průměrný příjem 67 % | Průměrný příjem 100 % | Průměrný příjem 133 % | Průměrný příjem 167 % |
---|---|---|---|---|
Centrální daň z příjmů fyzických osob | 8,2 | 10,5 | 13,5 | 15,8 |
Místní daň z příjmů fyzických osob | 6,4 | 6,4 | 6,4 | 6,4 |
Celkem daň z příjmů | 13,9 | 16,4 | 19,6 | 31,9 |
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,7 |
Celkové odvody hrazené zaměstnancem | 21,6 | 24,1 | 27,3 | 39,6 |
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem | 7,7 | 7,7 | 7,7 | 7,7 |
Celkové zdanění práce | 27,1 | 29,4 | 32,4 | 34,6 |
Proč je americká ekonomika tak výkonná?
Spojené státy již řadu let hodnotí Institut for Management Development (IMD) ze švýcarského Lausanne v každoročně zveřejňované zprávě The World Competitiveness Report jako zemi s nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě. Objem průmyslové výroby ve Spojených státech je nejvyšší na světě. Americké podniky silně investují především do vybavení a software a produktivita práce se neustále zvyšuje. Hlavním tahounem americké ekonomiky jsou ovšem profesní služby jako poradenství, reklama, pojišťovnictví či vzdělání. Tyto firmy jsou pružné, kreativní a jsou zdrojem nových pracovních míst.
Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na nově vzniklé podmínky na trhu. Touha nebýt na nikom závislý, pracovat sám na sebe, být vlastním pánem - to jsou jenom některé důvody, proč je v USA počet drobných podnikatelů nejvyšší na světě a neustále roste. Drobní živnostníci jsou hnacím motorem ekonomiky. Protože v USA se vyplatí samostatně podnikat, je zde nižší nezaměstnanost než v Evropě. Podnikatelé pomáhají ekonomickému rozvoji, jsou aktivní a vydělané peníze dále investují. Rozvíjením svého podnikání současně podporují technologický rozvoj.
V Americe je podpora podnikání nejvyšší na světě – administrativa je pružná a průhledná. Rychlost státní administrativy je obdivuhodná. Domácí podnikatelé mají záruku průhledné legislativy a rychlých a účinných soudních rozhodnutí v obchodních sporech se svými partnery.