Kdyby neexistovaly stavební spořitelny, banky, které jsou stejně vlastníky či spoluvlastníky stavebních spořitelen, by přišly s podobnými nebo alternativními produkty. Stavební spoření v současnosti drží při životě pouze státní podpora. Jak vy vnímáte tento argument?
Nejprve se musíte podívat na historický kontext stavebního spoření. Stavební spoření bylo do legislativy implementováno v roce 1993. A to bylo v době, kdy v České republice neexistovaly tzv. dlouhé peníze. Nebyly tzv. dlouhé vklady, dříve se nespořilo a ekonomika fungovala trošku jinak. Proto ze zpětného pohledu je stavební spoření produktem, který velmi významně přispěl a možná že i naučil Čechy „šetřit“, odkládat peníze, dívat se na tvorbu úspor s dlouhodobým horizontem, dnes 6letým, což je minimum. Stavební spoření přispělo jak k edukativní roli, tak i k finanční. Proč? Vytvořilo v ekonomice tzv. dlouhé peníze. Vezměte si, že zhruba 20 % všech úspor domácností leží na účtech stavebního spoření. To znamená na spoření, které má dlouhodobý charakter. Proto bych tuto roli v žádném případě nesnižoval. Státní příspěvek lidi k tomu motivoval. To byla ta pobídka, která říkala, že když budu spořit, dostanu příspěvek.
Vaše otázka by se s přihlédnutím k současné době dala interpretovat tak, že máme tady i jiné finanční produkty, kdy stát lidi pomocí příspěvku motivuje k šetření na penzi. A podobně je stát motivoval k tomu, aby dlouhodobě odkládali peníze za nějakým účelem, ať už je to penze, nebo bytové potřeby, které za delší dobu přijdou.
Já stavební spoření do jisté míry přirovnávám k odpisům. Máte nemovitost, ale podobě jako každá firma účetně tvoří odpisy, tak vy jako člověk byste si měl odkládat peníze, protože po nějaké době budete potřebovat minimálně nějaké věci v domě změnit, opravit, vyměnit, zrekonstruovat a stát vám říká – dělej to. A podporuje vás v tom a zejména sklon ke spoření za tímto účelem.
David Formánek (*1968)
David Formánek, předseda představenstva a generální ředitel Modré pyramidy stavení spořitelny
- První část svého profesního života strávil v Deutsche Bank, kde zastával pozice v oblasti korporátního bankovnictví.
- V roce 2001 přišel do Komerční banky na pozici ředitele Obchodní divize Praha v segmentu top korporátní klientely.
- Od roku 2006 působil v úseku Lidské zdroje, nejdříve na pozici zástupce výkonného ředitele a od počátku roku 2007 pak převzal pozici výkonného ředitele pro Lidské zdroje.
- Od května 2014 je předsedou představenstva a generálním ředitelem Modré pyramidy
Stavební spořitelny zaspaly dobu. Úrokové sazby překlenovacích úvěrů jsou vysoké, navíc se platí i z naspořených peněz. Poplatková politika neodpovídá 21. století, kdy jsou trendem běžné služby bez poplatků, ale už máme i hypotéky bez poplatků.
Už jsem to předeslal v předchozí odpovědi. Máme trochu jiný obchodní model, proto my našim klientům nabízíme plnohodnotnou alternativu – potřebujete financovat nové bydlení. Chcete hypotéku? Ta má takové a takové parametry. Nebo chcete úvěr ze stavebního spoření? Cenově jde o plnohodnotné produkty. Zažili jsme velkou renesanci a velký nárůst zájmů o úvěry ze stavebního spoření na bytové potřeby. Proto produkt stavebního spoření je plně srovnatelný, jak cenově, poplatkově, tak i úrokovou sazbou.
A k té druhé části vaší otázky. Bezpoplatkové banky ano, ale charakter našeho účtu, resp. našich služeb je jiný. Bezpoplatkový je účet na běžný platební styk, ale ten my nevedeme. Nedá se to úplně porovnávat.
Proč stavební spořitelny zvyšují poplatky na starých smlouvách a vypovídají nevýhodné smlouvy?
My nezvyšujeme poplatky, takže v tomto se nás to netýká. A že vypovídáme? Ale to není přesné. My sdělujeme klientovi, že smlouva skončila. Smlouva o stavebním spoření má cílovou částku, což je součet toho, co naspoříte, a toho, co vám může spořitelna půjčit. To je jeden rámec. Druhým rámcem je 6 let. Pokud dosáhnete 6 let spoření a dospoříte do výše cílové částky, tak jste naplnili smysl, proč jste smlouvu o stavebním spoření uzavřeli. A v tomto případě smlouvy ukončíme, pokud se nedohodneme na navýšení cílové částky.
Stavební spořitelny znemožňují předčasné vyvázání se z překlenovacího úvěru, tedy jeho předčasné splacení. Proč to spořitelny dělají?
Řeknu to obecně. U úvěrů záleží na podmínkách, za kterých byly sjednané při poskytnutí úvěru. Takže to neplatí jen pro stavební spořitelny, ale platí to obecně pro všechny poskytovatele úvěrů. Byly nějaké úvěrové smlouvy, v nich nějaké podmínky s definicí předčasného splacení. Může být, že u nějakého typu smluv předčasné splacení mimo termín refixace obecně možné nebylo. Ta daná banka nebo spořitelna s tím ve svých kalkulacích počítala. V současné době je toto předmětem regulace zákona o spotřebitelském úvěru. Takže zatímco dříve toto bylo předmětem konkurenční výhody nebo nevýhody a bylo na klientovi, k čemu se smluvně zaváže, nyní to zákonodárce sjednotil. Proto přístup bank je nyní jednotný, v souladu se zákonem.
David Formánek, předseda představenstva a generální ředitel Modré pyramidy stavení spořitelny
OSVČ často nemají šanci dosáhnout na úvěr u stavební spořitelny, protože banky nevycházejí z obratu, ale z čistého zisku. Z něho se ještě odečtou platby na sociální a zdravotní pojištění. Proč se OSVČ takto skórují?
Je to strašně individuální pohled. Každá banka má trochu jiný pohled, jak měří či zkoumá bonitu člověka, který je OSVČ. Nemám na to univerzální odpověď, protože každá banka má jiný přístup k počítání bonity. Jinak se dívá, jinak hodnotí rizikovost nebo možnosti nákladů. To může být ale naopak předmětem konkurenční výhody a nevýhody. Zatímco jedna bude vstřícnější ve svém hodnocení a výpočtu rizikovosti, jiná bude konzervativnější, třeba vlivem špatných zkušeností z minula.
Děkuji vám za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU