Rezerva pro případ krachu finanční instituce se zvětšuje. Může za to nárůst vkladů

Finanční instituce do Garančního systému finančního trhu (GSFT) letos zaplatily přes 6,3 mld. Kč. Je to o 700 mil. Kč více než loni. Důvodem je hlavně nárůst objemu vkladů, ze kterých se stanovuje výše příspěvku.

Banky, družstevní záložny, stavební spořitelny a vybraní obchodníci s cennými papíry musí pravidelně přispívat do Garančního systému. Výše příspěvku se odvozuje především od objemu vkladů, jež u nich ukládají klienti. Dále ovlivňuje výši příspěvků jednotlivých institucí i jejich rizikovost.

Garanční systém po odvodech finančních institucí v současnosti spravuje celkem skoro 41 mld. Kč. Oproti loňskému roku je to o zhruba 17 mld. Kč méně kvůli výplatě náhrad vkladů klientům Sberbank.

Přečtěte si také:

Garanční systém finančního trhu začal vyplácet zvýšené náhrady vkladů Sberbank

Přímo ve Fondu pojištění vkladů je v současnosti k dispozici částka 14,3 mld. Kč pro výplatu náhrad vkladů v případě, že by se nějaká z finančních institucí dostala do finančních problémů.

Nejde ale o jediné prostředky, ke kterým má Garanční systém přístup. V případě potřeby se může dofinancovat například prostřednictvím vypsání mimořádných příspěvků, příjmů z prodeje dluhopisů, poskytnutých úvěrů či půjček od zahraničních fondů nebo ze státního rozpočtu.

Ve Fondu pro řešení krize má Garanční systém k dispozici celkem 26,7 mld. Kč. Z tohoto fondu se náhrady přímo nevyplácí. Jeho prostředky mohou být použity v případě ohrožení stability některé z finančních institucí. Výši příspěvků do tohoto fondu stanovuje centrální banka po projednání s Garančním systémem a s ohledem na to, že cílová částka v tomto fondu má do 31. 12. 2024 odpovídat 1 % z celkového objemu krytých vkladů (přibližně 37 mld. Kč).