Majitelé bytů v posledních letech často využívají situace na trhu s nemovitostmi a před dlouhodobými nájemníky upřednostní krátkodobý pronájem. Jen v Praze se tímto způsobem pronajímá 18 000 bytů. Ten má podle statistiky asi dvojnásobnou výnosnost. Řadě pronajímatelů se ale tento model nemusí vyplatít. Podle České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí bývá totiž mimo sezónu problém byty obsadit a zdánlivě lákavé výnosy navíc doprovází řada překážek a složitá administrativa.
Ve většině případů majitelé pronajímají své nemovitosti pouze příležitostně. Velmi často jde o způsob, kterým si snaží částečně pokrýt vlastní vysoké náklady na bydlení – příjmy z krátkodobých pronájmů pomáhají udržet si vlastní bydlení až dvěma třetinám majitelů,
uvádí předseda České asociace krátkodobých pronajímatelů, Matěj Koutný.
Výnosnost krátkodobého pronajímání se stejně jako v případě klasického nájemního bydlení odvíjí od lokality. Zatímco u dlouhodobých pronájmů se pohybuje kolem 4 až 6 %, u krátkodobých je to téměř dvojnásobek. Z celkového výnosu majiteli bytu zbude před zdaněním přibližně třetina zisku (cca 34 %). Až čtvrtina výnosu jde zprostředkovaně státu (25 %). Vedle odvodu daní se mezi další výdaje řadí například náklady za správu rezervací a check-inů a obecně s tím pojící se administrativu, za úklid a provoz domu (jako energie, internet, poplatky do fondu oprav), a v neposlední řadě také poplatky městu.
Pronajímatel má také u krátkodobých pronájmu větší starosti s organizací. Musí si vyhradit čas na předání bytu, počítat s prodlevami, komunikovat se zájemci o ubytování nebo se subdodavateli apod. V krátkodobém pronajímání musí držet určitý standard, byt musí být pořád v dokonalém stavu. A plní se s tím i řada dalších povinností. Podrobně jsme se tomu to tématu věnovali ve článku Jaké daňové povinnosti máte, pokud nabízíte nemovitost přes Airbnb?
