Dlužné výživné
Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství.
Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5148,67 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1287,17 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 7723,01 čili po zaokrouhlení 7724 Kč.
Pokud by se vedle manželky zaměstnanec staral o 3 děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek 10 297,35 Kč (5148,67 + 4×1287,17 Kč) čili po zaokrouhlení 10 298 Kč přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč).
Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující základní nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí.
Nezabavitelné částky jsou každoročně s účinností k 1. lednu kalendářního roku zvyšovány. Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Případně valorizované nezabavitelné částky podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2011 tak ovlivní (až) mzdu za měsíc leden 2011, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2011, zatímco mzda za měsíc prosinec 2010 vyplácená v lednu 2011 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních (aktuálních) nezabavitelných částek.
Více pohledávek v jedné výplatě
Zaměstnanec pobírá čistý příjem ze závislé činnosti 17 000 Kč, vyživuje manželku a dvě děti – jen jedno má ve vlastní péči; druhému z předchozího manželství je povinen uhradit dlužné (a exekučně vymáhané) výživné ve výši 3000 Kč. (Jde tedy o přednostní pohledávku.) Dále je povinen uhradit (nepřednostní pohledávky): nesplacenou a exekučně vymáhanou splátku půjčky ve výši 3500 Kč, a to na základě příslušného rozsudku soudu, a škodu (manko) způsobené zaměstnavateli v rámci odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách ve výši 5000 Kč, a to podle dohody o srážkách ze mzdy, přičemž nařízení výkonu rozhodnutí (pravomocného a vykonatelného rozsudku) bylo zaměstnavateli doručeno dříve, než byla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy.
Výpočet se provede následovně: Součet částek, které nelze srazit, protože jde o částky na osoby, kterým je zaměstnanec povinen poskytovat výživné, včetně částky na vlastní osobu, činí 7724 Kč (7723,01 = 5148,67 + 2×1287,17 na manželku a na jedno dítě; na druhé dítě se nezabavitelná částka nepočítá, protože pro jeho pohledávku na výživném byla nařízena probíhající exekuce). Ze mzdy pak zbývá 17 000 Kč – 7724 Kč = 9276 Kč. Částku nad 7723 Kč čili 1553 Kč lze srazit bez omezení. Zbývající částka, t.j. 7723 Kč, se rozdělí na třetiny, přičemž jedna třetina činí 2574 Kč, a zbude 1 Kč. Přednostní pohledávka, kterou je nezaplacené výživné ve výši 3000 Kč, se uhradí z druhé třetiny a chybějící částka ve výši 426 Kč se doplní z částky, kterou lze srazit bez omezení. Z první třetiny se pak uhradí nejprve nesplacená půjčka až do výše 2574 Kč a zbytek, t.j. 926 Kč, se opět uhradí z částky, kterou lze srazit bez omezení. Z té pak zbude pouze 201 Kč (1553 – 426 – 926), které lze srazit na konto manka ve prospěch vlastního zaměstnavatele. Zbývající část tohoto dluhu (4799 Kč) lze srazit až v dalších obdobích. Ve prospěch oprávněných věřitelů tak bude sraženo 6701 Kč (2574 + 426 + 2574 + 926 + 201) a zaměstnanci z čistého výdělku 17 000 Kč zůstane nezabavitelná částka 7724 Kč a třetí třetina 2574 Kč a 1 Kč čili 10 299 Kč.
A jak v následujícím měsíci? (Předpokládejme pro zjednodušení, že výše zaměstnancovy mzdy zůstala na stejné úrovni.) Znovu odečteme od mzdy 17 000 Kč nezabavitelné částky, ovšem tentokrát včetně částky na dítě z prvého manželství, tedy částku 5148,67 na osobu povinného zaměstnance a 3×1287,17 (3861,51 Kč) na manželku a dvě děti čili celkem 9010,18 čili po zaokrouhlení 9011 Kč. Zbude 7989 Kč, jež rozdělíme na částku 266 Kč, kterou lze srazit bez omezení, a na 3×2574 Kč (7722 Kč) + zbytek 1 Kč. Celková nezabavitelná částka a druhá a třetí třetina, jakož i zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč, (tedy celkem 14 160 Kč) bude vyplacena zaměstnanci. Prvá třetina (2574 Kč) a částka, kterou lze srazit bez omezení (266 Kč), dohromady tedy 2840 Kč, připadne zaměstnavateli v rámci dohody o srážkách. Zbývající částka dluhu, a to po uhrazení 201 Kč ze mzdy za předchozí měsíc a 2840 Kč ze mzdy za počítaný měsíc, 1959 Kč bude sražena v následujícím období.
Zaměstnanec má manželku a 3 děti, jeho čistá mzda činí 15 200 Kč, je proti němu nařízena exekuce pro přednostní pohledávku (pro pohledávku nedoplatku na veřejném zdravotním pojištění ve výši 6100 Kč z doby, kdy zaměstnanec vykonával samostatnou výdělečnou činnost).
Jde o případ, kdy se vícero měsíců sráží pro jednu pohledávku, ale kdy je zbytek čisté mzdy po odečtení celkové nezabavitelné částky nižší, než částka, nad kterou lze srážet bez omezení, a činí jen necelých 64 % výpočtové základny
Základní nezabavitelná částka je součtem částky 5148,67 Kč na povinného a součinu 4 x částky na vyživované osoby 1287,17 Kč, čili částky 5148,68 Kč, a činí 10 297,35 Kč čili po zaokrouhlení 10 298 Kč. Ze mzdy zbudou 4902 Kč, které se rozdělí na třetiny po 1634 Kč. Dvě třetiny, tedy částka 3268 Kč se použije na úhradu pohledávky. Povinnému bude vyplacena nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku čisté mzdy, tedy částka 11 932 Kč.
V následujícím měsíci se na úhradu zbytku exekučně vymáhané pohledávky ve výši 2832 Kč použije 2. třetina zbytku čisté mzdy ve výši 1634 Kč a 1198 Kč z 1. třetiny. Povinnému bude vyplacena nezabavitelná částka 10 298 Kč, 3. třetina zbytku čisté mzdy 1634 Kč a zbytek z 1. třetiny 436 Kč, tedy celkem 12 368 Kč.
Zaměstnanec má čistou mzdu ve výši 19 520 Kč, žije s manželkou, na dítě z prvního manželství je mu na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč. 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli doručen exekuční příkaz (finančního úřadu), na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).
Jde o případ, kdy je současně (v 1 měsíci) sráženo pro vícero pohledávek, které se uspokojují podle svého pořadí.
Nezabavitelná částka činí 5148,67 na osobu povinného zaměstnance + 1287,17 Kč na manželku čili celkem 6435,84 čili po zaokrouhlení 6436 Kč. Po odečtení základní nezabavitelné částky od čisté mzdy zbude 13 084 Kč, z toho 5361 Kč se srazí bez omezení (13 084 – 7723 Kč). Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 2574 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2926 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení. Z ní zbude 2435 Kč, které se použijí spolu s další (a to 1.) třetinou zbytku čisté mzdy 2574 Kč (tedy celkem 5009 Kč) na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. (Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní.) Zaměstnanci tak bude celkem sraženo 10 509 Kč, naopak bude zaměstnanci vyplacena poslední (3.) třetina zbytku čisté mzdy čili 2574 Kč, zbytek 1 Kč vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy po odečtení částky, kterou lze srazit bez omezení, a základní nezabavitelná částka 6436 Kč čili celkem 9011 Kč.
Představme si však (oproti předchozímu případu, kdy zaměstnanec pobírá čistou měsíční mzdu 19 520 Kč, základní nezabavitelná částka na něj a na manželku činí celkem 6436 Kč), že shodou okolností byly zaměstnavateli doručeny (oba) dva exekuční příkazy pro přednostní i nepřednostní pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je mu sráženo pro exekuci na výživné.
Jde o případ, kdy se v 1 měsíci sráží pro vícero pohledávek, které se uspokojují poměrně, protože mají stejné pořadí:
Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena (z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení) v plné výši (2574 Kč + 2926 Kč). Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. (90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 2574 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,0160875; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1447,875 Kč a 1126,125 Kč čili po příslušném zaokrouhlení 1448 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1126 Kč pro nepřednostní pohledávku.) Na úhradu nepřednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1126 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1448 Kč a zbytek částky, nad kterou lze srážet bez omezení (5361 Kč) bez částky, která byla použita na úhradu výživného (2926 Kč), čili 2435 Kč, tedy celkem 3883 Kč. Zaměstnanci bude (znovu) sraženo 10 509 Kč (5500 Kč + 1126 Kč + 3883 Kč); vyplaceno mu bude znovu 9011 Kč (6436 + 2574 Kč + 1 Kč).
Zaměstnanec má manželku a 3 děti, jeho čistá mzda činí 10 200 Kč, je proti němu nařízena exekuce pro přednostní pohledávku (pro pohledávku nedoplatku na veřejném zdravotním pojištění ve výši 6000 Kč) a pro nepřednostní pohledávku (z důvodu nesplacené půjčky ve výši 20 000 Kč). Základní nezabavitelná částka je součtem částky 5148,67 Kč na povinného a součinu 4 x částky na vyživované osoby 1287,17 Kč, čili částky 5148,68 Kč, a činí 10 297,35 Kč čili po zaokrouhlení 10 298 Kč.
Jde o případ, kdy je resp. mělo by být sráženo pro více pohledávek, ale srážky nelze provést, neboť čistá mzda je nižší než základní nezabavitelná částka.
Chce splácet vysokou splátku úvěru
Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 18 520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho mzdy srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 14 000 Kč, což je více, než podle nezabavitelných částek.
Základní nezabavitelná částka na povinného (zaměstnance) činí 5149 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 13 371 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 7723 Kč, z čehož jedna třetina činí 2574 Kč. (Zbude 1 Kč.) Pro uspokojení předmětné nepřednostní pohledávky lze použít jednu třetinu (zbytku čisté mzdy) 2574 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 7723 Kč (čili 13 371 – 7723) tedy 5648 Kč. Zaměstnanci má zůstat základní nezabavitelná částka 5149 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) t.j. 2×2574 (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 1 Kč) čili 5149 Kč, takže celkem má být zaměstnanci vyplaceno 10 298 Kč. Měsíční srážka ze mzdy má činit 8222 Kč (2574 Kč + 5648 Kč).
Základní povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy zaměstnance ihned po doručení nařízení výkonu rozhodnutí a do doby, než nabude právní moci, je deponuje na svém účtu, teprve pak je vyplatí oprávněnému.
Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování – tzv. dobírku), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce. Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno zaměstnavateli až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
Zaměstnavatel přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena.
V potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtovém listu), který je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen uvést, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky (to platí jak pro exekuci, kdy je nutno uvést, kterým orgánem byla nařízena a číslo jednací příslušného rozhodnutí, tak i pro srážky na základě uzavřených dohod o srážkách ze mzdy).
Pokud nový zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předloží potvrzení o zaměstnání, ve kterém jsou uvedeny srážky ze mzdy, má zaměstnavatel oznamovací povinnost vůči soudu nahlásit jeho nástup do zaměstnání.
Shrnutí základních principů mzdových srážek
Bez příslušných dohod o srážkách mohou být srážky ze zaměstnancovy mzdy provedeny jen v případech stanovenými zákonem, ty zahrnují:
- srážky na základě výkonu pravomocného úředního (soudního, potažmo rozhodčího – arbitrážního nebo správního) rozhodnutí (nařízeného soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku),
- zákonem stanovené platby odvodů (daní a pojistného) a
- některé částky zaměstnanci neoprávněně vyplacené.
Kromě
- srážek, které zaměstnanec se zaměstnavatelem písemně sjednali v dohodě o srážkách ze mzdy k uspokojení plnění (nároku vyplývajícího z pracovněprávního vztahu) oprávněného, kterým je zaměstnavatel (kupř. náhrady škody způsobené zaměstnavateli zaměstnancem);
- srážek dohodnutých k uspokojení závazků zaměstnance – k zajištění jiné pohledávky třetí osoby než pohledávky zákonem upraveného výživného nebo jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon (tedy např. k zajištění např. splátek půjčky nebo úvěru), a
- srážek dohodnutých k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace
se uplatňují ještě
- dohodnuté srážky ze mzdy jako samostatná forma zajištění závazků – k zajištění uspokojení pohledávky třetí osoby, a to zákonem upraveného výživného a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, resp. k zajištění uspokojení jakékoliv jiné (než jen výživného nebo zákonem stanovené) pohledávky, pokud jde ovšem o dohodu o srážkách uzavřenou před 1. lednem 2007.
Autor: Richard W. Fetter