Co bude znamenat další zvýšení základní úrokové sazby Českou národní bankou? Výběr z komentářů analytiků.
Miroslav Novák, analytik, AKCENTA CZ
Razantní prosincové zvýšení úrokových sazeb ze strany bankovní rady ČNB nelze brát jako konečnou úroveň. Na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok uvedl, že hlavní úroková sazba může jít s ohledem na velmi prudký růst inflace i výrazně nad 4 %. Cyklus utahování měnové politiky tak podle mě může nakonec kulminovat až ve 2. čtvrtletí příštího roku s hlavní sazbou až těsně pod 5 %. Koruna dostala na tiskové konferenci s J. Rusnokem důležitý impuls k dalšímu posílení.
J. Rusnok totiž avizoval, že úrokové sazby mohou jít na začátku příštího roku dále rychle nahoru. Zároveň zdůraznil, že koruna neposiluje tak rychle, jak ČNB očekávala. V závěru letošního, případně na začátku příštího roku, je podle mě stále pravděpodobnější, že koruna zamíří pod hranici 25 CZK/EUR.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities
Růst úrokových sazeb změnil naši expanzivní měnovou politiku na restriktivní. Nadále však budou vytvářeny vysoké schodky v rozpočtové politice, které budou částečně mařit snahu zkrotit inflaci. Vyšší úroky budou kromě inflace brzdit i ekonomický růst, což povede k pomalejšímu zotavení našeho hospodářství po pandemii.
Růst úroků zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Do problémů se mohou dostat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Vlivem vyšších úrokových sazeb se jim zvýší měsíční splátky. Rovněž se prodraží financování státního dluhu, který v koronavirové době výrazně narostl.
Tomáš Volf, Project & Communication Specialist, Citfin – Finanční trhy a Citfin, spořitelní družstvo
Koruna posiluje v návaznosti na rozhodnutí ČNB utáhnout měnovou politiku, ale především na pozdější slova J. Rusnoka. Ten potvrdil, že rizika vidí stále velmi silně na proinflační straně a ČNB je připravena dál zvedat sazby tak, jak bude třeba. Další zpřísnění měnových podmínek a růst 2T REPO sazby daleko nad 4 % je otázkou následujících týdnů. Odhodlanost českých centrálních bankéřů znamená směřování koruny k 25,00 EURCZK.
Silná koruna hraje do karet zejména importérům. Exportérům naopak přidělává vrásky na čele. Ti totiž budou dostávat za svá inkasovaná eura ze zahraničí méně českých korun. Dá se očekávat, že v době výrazně posilující koruny budou vývozci stále častěji sahat po zajištění svých zakázek pomocí finančních derivátů typu forward, aby si zafixovali směnný kurz. Nebylo by velkým překvapením, kdybychom se dostali koncem příštího roku výrazně pod 24,50 EURCZK.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
ČNB si upevnila čelní pozici v pelotonu světových bankovních jestřábů. Zatímco české sazby během roku stačily narůst již o 3,50 procentního bodu, americké, kanadské či evropské nerostly vůbec, britské o 0,15 p.b., polské o 1,65 p.b. a maďarské o 1,80 p.b.
Česká centrální banka si všímá hlavně výrazně rychlejšího růstu cen výrobců v zahraničí, pohonných hmot či regulovaných cen. To vše podtrhuje oproti poslední prognóze slabší česká koruna. Jak připustil i guvernér Rusnok na tiskové konferenci, dnešním krokem tažení ČNB proti inflaci pravděpodobně nekončí. Právě tím, že se bankéři mezi prvními odhodlaně přihlásili k nekompromisnímu postupu – a nezvolili tedy taktiku chlácholení veřejnosti odkazy na přechodný charakter post-pandemického zdražování jako jiné centrální banky – se zavázali v nastoleném trendu pokračovat, dokud si to budou žádat ekonomická data. A právě ta budou patrně v nejbližší době hlasitě volat po dalším zpřísňování politiky.
Pravidelné lednové úpravy ceníků zboží a služeb budou letos téměř jistě mířit strmě nahoru, zaručené se zdá být další zdražování energií – kde navíc vyprší dočasný efekt odpuštění DPH – a do meziročního srovnání vstoupí i dražší ropa. V důsledku těchto vlivů se začátkem roku 2022 v ČNB všechny kontrolky opět rozsvítí červeně a sazby pravděpodobně hravě překonají 4 %.
Jediným vysvobozením by se mohla stát česká koruna, které v posilování zatím brání neutěšená pandemická situace. Její případné uklidnění by mohlo přes kurzový mechanismus přinést úlevu od zahraničních inflačních tlaků a odpracovat část povinností za centrální banku.
Libor Vojta Ostatek, ředitel společnosti Golem Finance
Navzdory nepřímému vztahu mezi sazbami hypoték a sazbami ČNB očekáváme, že banky budou na zvýšení sazeb reagovat dalším zdražováním hypoték a hypotéky začnou pozvolna atakovat 5procentní hranici.
Jiří Feix, předseda představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny
Snaha České národní banky směřující k zastavení rostoucí inflace pokračuje i na konci roku rychleji, než předpovídal zbytek bankovního trhu. Jen od září tak základní úroková sazba narostla o celé 3 body. Společně se zvyšující se cenou peněz na mezibankovním trhu je výsledkem rychlé zvyšování sazeb u hypotečních úvěrů, úvěrů ze stavebního spořeni i běžných spotřebitelských půjček.
Již po minulém jednání centrální banky se sazby hypotečních úvěrů dostaly na úroveň nad 4 procenty, nyní s vysokou pravděpodobností porostou ještě výše. Rychlé zvyšování sazeb má v posledních měsících vliv na zvýšenou poptávku po nemovitostech, kdy se zájemci o bydlení snaží získat hypotéky za lepších podmínek před hlavní vlnou zdražení. To dokazují například listopadová čísla, která se vyrovnala rekordním jarním měsícům spojenými s velmi nízkými sazbami. Vysoký zájem o bydlení ženou nahoru i ceny nemovitostí, díky kterým rychle roste také průměrná výše hypotéky.
Navzdory potřebě vyššího úvěru se však mezi žadateli nezvyšuje průměrná délka úvěru. Zvyšování základní úrokové sazby s sebou ale nese i pozitivní výhled pro všechny, kteří využívají spořicích účtů či termínovaných vkladů. Zde mohou do dalších měsíců očekávat vyšší zhodnocení svých financí, které tak budou lépe odolávat tlaku zvyšující se inflace. Vyšší úroková sazba také přiláká nové zájemce o stavební spoření.
Petr Sklenář, hlavní ekonom, J&T BANKA
Inflace zrychluje v české ekonomice a i v okolním světě více, než ČNB čekala ve své poslední prognóze na začátku listopadu. Například inflace za listopad podle prognózy měla být 4,9 %, ale nakonec byla 6,0 %. Současně koruna k euru posiluje pomaleji, než předpokládala prognóza, a nebrzdí tak dostatečně inflační tlaky. ČNB tak nezbývá nic jiného než reagovat razantnějším utahováním měnové politiky. Bankovní rady (či alespoň 5 jejich členů) se dokonce bojí „oslabení ukotvenosti inflačních očekávání“.
Lapidárně řečeno, že se v ekonomice uhnízdí vyšší inflace, na kterou si všichni zvyknou a budou s ní počítat ve svém dalším jednání. Pokud by se tak stalo, tak by v budoucnu hrozilo dlouhé a bolestné období, kdy by se ČNB snažila takové očekávání z ekonomiky vymýtit. Proto současné zvyšování sazeb je „menší bolest“, než by hrozila ve scénáři ustřeleného inflačního očekávání.
Celkové vyznění tiskové konference bylo opět hodně jestřábí. ČNB znova vyslala důrazný signál, že boj se zvýšenou inflací považuje za svoji prioritu a ve zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat i nad úroveň 4 procent, kde sazby nebyly 20 let. Současně vedle zvyšování sazeb bankovní rada vyhlíží silnější kurz koruny. V únoru bankovní rada zvýší sazby nad 4 %, tj. alespoň o 50 bodů na 4,25 %. O další vývoji sazeb rozhodne další vývoj inflace a posilování koruny k euru. Trh zatím pro první polovinu příštího roku čeká sazby kolem 4,5 %.
Martin Gürtler, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
Inflace bude pravděpodobně ještě dále růst a začátkem příštího roku se podle nás dostane nad sedm procent. Centrální banka sice představí kompletní novou prognózu až začátkem února, bankovní rada však již dnes s aktualizovaným výhledem pracovala. Růst cen v české ekonomice je hodně plošný a začíná se projevovat v nárůstu inflačních očekávání. Ty se již dokonce pohybují nad tříprocentní horní hranou tolerančního pásma ČNB.
Začátkem roku 2022 navíc do inflace v plné výši promluví výrazné zdražení elektřiny a plynu. To je nyní kompenzováno odpuštěním výběru daně z přidané hodnoty, které je však schváleno pouze pro poslední dva letošní měsíce. Ceny energií na světových trzích přitom nadále lámou rekordy. V listopadu se obnovil meziměsíční růst cen potravin, který by měl v dalších měsících pokračovat. K inflaci značně přispívají také rostoucí náklady na bydlení. V současném proinflačním prostředí bude zřejmě výraznější i tradiční lednové přecenění, které provádí velká část prodejců. Inflace tak zůstane v příštím roce výrazná a svého vrcholu může dosáhnout i vysoko nad sedmi procenty.
Po předchozím výrazném zvýšení se již úrokové sazby ČNB podle naší prognózy blíží ke svému vrcholu. Ten očekáváme v únoru příštího roku, kdy by repo sazba měla začínat čtyřkou. Centrální banka svými sazbami ovlivňuje vývoj ekonomiky zhruba rok až rok a půl dopředu. V té době však už takto restriktivní měnová politika zřejmě nebude potřeba. Meziroční inflace by se měla, minimálně vlivem vyšší srovnávací základny, ve druhé polovině příštího roku snižovat. Přispět by k tomu však mělo i postupné zmírňování problémů v dodavatelských řetězcích, které zvýší nabídku nedostatkového zboží. Stejně tak ceny energií se budou podle termínových kontraktů postupně snižovat. S ústupem silných inflačních tlaků by se úrokové sazby měly začít vracet zpět k rovnovážným třem procentům, s tím však počítáme až od začátku roku 2023.
Prof. Lubor Lacina, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Měnová politika ČNB je hledáním kompromisu mezi plněním inflačního cíle a podporou ekonomického růstu. Při zvyšování úrokových sazeb existuje vždy riziko, že nastartovaný ekonomický růst bude zbrzděn právě z důvodu „zdražení“ úvěrů. Členové bankovní rady jsou rozděleni na skupinu těch, kteří považují plnění inflačního cíle jako prioritu, a ty, kteří mají obavu o zbrzdění růstu ekonomiky. Zvyšování úrokových sazeb může komplikovat pozici nové vlády, která bude refinancovat dříve vytvořený dluh i nový deficit při vyšších nákladech.
Velkou roli v dalším uvažovaní bankovní rady a zvyšování úrokové sazby v roce 2022 tak bude hrát jak vývoj kurzu koruny, tak vývoj na trhu práce a pokrok ve stabilizaci globálního obchodu a nerovnováhy, které vznikly v důsledku krize COVID-19. Roli bude hrát i politika Ruska v dodávkách plynu na evropský trh.
Dokud se trend inflace neobrátí zpět směrem k cílové úrovni 2 %, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB v první polovině roku 2022. Jednou ztracená důvěra trhů ve schopnost centrální banky naplňovat svůj inflační cíl se špatně a těžce získává zpět a s tímto rizikem ztráty důvěry si bankovní rada ČNB určitě nechce zahrávat.
Petr Kymlička, partner, Moore Czech Republic
Další zvýšení úrokových sazeb považuji za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu tempu růstu cen dalo očekávat. Využití tohoto nepřímého monetárního nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci.
Vratislav Zámiš, analytik Portu
Banky se zvyšováním úroků na spořicích účtech nebudou příliš spěchat. Velké banky v České republice mají stále dobrý důvod, proč se zvyšováním úrokových sazeb u spořicích účtů nespěchat. Při devizových intervencích Česká národní banka ve snaze oslabit korunu nakupovala zahraniční měny. Použité peníze musely nejdříve vzniknout, a ČNB tak podle zveřejněných dat od roku 2013 do roku 2017 vytvořila zhruba dva biliony nových korun.
Tyto peníze se z velké části přesunuly do rozvah bank, které je mohou za zvyšující se sazby ukládat u ČNB a vylepšovat svůj zisk. Nemají tak příliš důvodů se předhánět v konkurenčním boji o další peníze. Větší změnu by mohla přinést jedině některá z menších bank, pokud by se rozhodla pro razantnější navýšení úroků.
ČLÁNKY DO MAILU