Covidová doba s sebou kromě mnoha životních tragédií přinesla přece jen i něco dobrého, a to zejména na pracovním poli. Naučili jsme se žít víc online. Zaměstnavatelé zjistili, ač k tomu byli zpočátku okolnostmi přinuceni, že jejich zaměstnanci (pokud to obor práce dovoluje) nemusí nutně sedět v sídle firmy od pondělí do pátku na svém místě. Pro řadu „kancelářských“ profesí se zrodil home office s plnou parádou a během posledních 3 let se z něj stal nejoblíbenější a hojně využívaný zaměstnanecký benefit.
Zdá se však, že některým zaměstnavatelům se poloprázdné kanceláře přestávají líbit a snaží se své zaměstnance vtáhnout zpátky k pracovním stolům.
Zpátky pod kontrolu
Oproti roku 2022 je znatelný pokles v nabídce home office, a to z 28 na 20 % u všech zaměstnanců. Ne všem ale povaha práce umožňuje pracovat na dálku. Pokud tedy vezmeme jen ty, co pracovat z domova skutečně mohou, je pokles ještě výraznější ze 49 na 35 %,
konstatuje Martina Machová, HR ředitelka Pluxee ČR (dříve SODEXO), která firmám zprostředkovává servis zaměstnaneckých benefitů. Dodává, že home office je přitom velmi důležitým benefitem zejména pro nastupující mladou věkovou kategorii 18–24 let.
Dnešní nastupující mladá generace považuje za hlavní kritérium work-life balance, tedy sladění soukromého a pracovního života. Upřednostňují pružnou pracovní dobu, kterou mohou skloubit s osobním životem. A očekávají také, že pokud to výkon práce umožňuje, budou mít možnost pracovat z domova. Ušetří tak čas, který by jinak potřebovali na dojíždění do práce, a ten raději věnují sobě a svým koníčkům,
dodává Martina Machová.
Co však zaměstnavatele vede k tomu, aby se snažili poněkud ubrat na volnosti a vrátit své pracovníky zpátky do kanceláří?
Část zaměstnavatelů chce po covidové pandemii chce dostat lidi zpět do kanceláří z toho důvodu, aby nad nimi měli větší přehled a kontrolu. Přitom právě covid ukázal, že lidé jsou na home office stejně výkonní jako v kancelářích. Mnohdy jde jen o špatně nastavené manažerské procesy. Lidé si na hybridní způsob práce zvykli, někteří jej vysloveně vyžadují a ukazuje se, že do budoucna se bude jednat o významný benefit. Zejména mladší generace nerozumí tomu, proč by měli sedět v kanceláři, když mohou stejnou práci třeba i efektivněji vykonávat kdekoli,
říká Machová.
Mladí nechtějí životní styl rodičů. Kdo jednou nahradí stávající manažery?
V souvislosti s nastupující generací se objevuje další otázka: kdo nahradí stávající, zkušené manažery? Podle personální manažerky Machové totiž trendy ukazují, že pro generaci Z a mladší mileniály už není práce zdaleka jediným smyslem života. Oproti předchozím generacím, které měly velký drive a chtěly se co nejdříve dostat do vedoucích pozic, se přístup nastupující generace liší.
Mladší ročníky si častěji, než tomu bylo dříve, vyhodnotí, že jim více zodpovědnosti a stresu za větší peníze nestojí,
konstatuje personalistka a zdůrazňuje, že to je a do budoucna ještě bude zajímavá výzva pro vedoucí pracovníky, kteří jsou nuceni hledat pro své podřízené i jiné způsoby motivace. Firmy na to budou muset reagovat a začít jinak nastavovat firemní kulturu a přístup k práci. Z dlouhodobého hlediska by totiž mohlo dojít k tomu, že firmám budou manažeři a vedoucí pracovníci jednoduše chybět. Na druhou stranu ve chvíli, kdy se zvýší nezaměstnanost, což v nejbližší době očekáváme, se tento trend nebude projevovat tak výrazně,
doplňuje Martina Machová.
Na jednu stranu tedy vítězí určitá svoboda pohybu a samostatnost v organizaci vlastní práce, na druhou stranu se u některých zaměstnavatelů začíná vkrádat myšlenka, že příliš svobody a důvěry je na škodu a tento důležitý benefit odebírají. Jak to jde dohromady?
V zaměstnáních, u kterých to jde, zaměstnanci hybridní styl práce (občas z domova, občas z kanceláře) zkrátka vyžadují. Zaměstnavatel, který nebude ochotný ho dostatečně poskytnou, může mít problém najít kvalitní pracovníky,
říká Machová.
Čím se firmám daří udržet stávající zaměstnance?
Podle Pluxee je nejlepší kombinací pro udržení zaměstnanců smysluplná práce ve firmě se zdravou firemní kulturou, s adekvátním finančním ohodnocením a zajímavými benefity. Tato kombinace dokáže udržet zaměstnance ve firmě.
Nejoblíbenější zaměstnanecké benefity
Příspěvek na stravování
73 % zaměstnanců dostává jako „samozřejmý“ benefit podporu stravování. Průzkum, který provedla agentura IPSOS, ukázal, že podpora stravování je ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů dlouhodobě považovaná za stabilní součást benefitního balíčku bez ohledu na věk.
Z dat výzkumu je vidět, že stravování je jednoduše benefitní základ, protože buď ho zaměstnanci mají, nebo ho chtějí,
říká generální ředitel Pluxee Daniel Čapek. Jako nejčastější výhodu tohoto benefitu zaměstnanci uvádějí, že si mohou dopřát kvalitnější a zdravější potraviny a vnímají ho jako přilepšení do rodinného rozpočtu či si mohou dopřát častěji oběd v restauraci.
Příspěvek na dovolenou
Ten aktuálně dostává 13 % zaměstnanců, přičemž přilepšení na dovolenou by uvítalo 33 %, kteří ho nyní nedostávají, nejvíce pak generace Z (skupina lidí narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2010).
Tato generace již bere cestování jako standardní součást každodenního života, takže proto je tento benefit atraktivní,
říká Martina Machová.
Benefity pro volný čas
Velký zájem je mezi zaměstnanci o předplacené karty na volný čas, poukázky a cafeteria systémy. V současnosti je dostává 38 % pracujících, ale tyto benefity by si přálo 30 % zaměstnanců z těch, co je nemají. Zde se ukazují markantní generační rozdíly.
Příspěvky na finanční produkty
Těmi jsou například penzijní spoření a životní pojištění, nově také příspěvky na dlouhodobý investiční produkt (DIP). Zřejmě i se stále častěji diskutovanou důchodovou reformou a také s příchodem nové legislativy, která výrazněji daňově podporuje finanční produkty pro zajištění na stáří, došlo oproti předchozím letům ke znatelnému nárůstu příspěvků. Z loňských 26 % na letošních 31 %.
Téměř třetina lidí zvažuje změnit zaměstnání
Podle průzkumu agentury IPSOS je v zaměstnání spokojeno 64 % lidí. Jakmile se však dotaz zúží na „velmi spokojeno“, pak už je to pouze 16 % lidí, zatímco v letech 2022–2023 to bylo 20 % pracovníků. O podání výpovědi uvažuje 27 % lidí a jako důvod uvádí, že chtějí vyšší plat, trápí je špatné mezilidské vztahy a chybějící uznání práce. Od nového zaměstnání očekávají také kariérní posun.
Obecně je však znát, že lidé mají obavy ze změny místa a raději zůstávají tam, kde jsou, i když se v práci necítí ideálně. Nechtějí změnu místa riskovat. Z průzkumů ale vychází, že pokud se ke změně odhodlají, téměř vždy na tom vydělají.