Změny u exekucí: pomoc dlužníkům nebo zvyšování jejich dluhu?

Připravované legislativní změny občanského soudního řádu by měly přinést další výhody pro dlužníky v exekuci. Exekutorská komora před nimi naopak varuje s tím, že nakonec povedou k nižší efektivitě vymáhacího procesu a prodloužení, a tedy i zdražení procesu exekuce.

V legislativním procesu jsou nyní návrhy dva. Sněmovní tisk č. 181, který ve třetím čtení schválila sněmovna a nyní ho čeká hlasování v Senátu, a dále Sněmovní tisk č. 337, který Senát vrátil s pozměňovacími návrhy do sněmovny zpět. Oba by měly ovlivnit pravidla exekučního řízení.

Co teď a co potom?

Novela občanského soudního řádu navrhuje, aby byl zaveden přesný postup pro vykonávání exekuce tak, že nejprve by musel exekutor obstavit bankovní účty, poté by následovaly srážky ze mzdy a teprve po vyčerpání těchto možností by mohl přikročit k prodeji movitých a nemovitých věcí. V současnosti by sice exekutor také měl nejprve zkusit váš účet a mzdu, ale konkrétní způsob provedení exekuce je na jeho zvážení.

Před tímto řešením varuje prezidentka Exekutorské komory ČR Pavla Fučíková. Podobná úprava se na první pohled může jevit smysluplně a v zájmu humanizace exekucí, ale ve skutečnosti výrazným způsobem poškodí dlužníka i věřitele, uvedla s tím, že průběh exekuce se prodlouží až na dvojnásobek a dluh naroste o úroky.

Podle Fučíkové opatření nejcitelněji zasáhne nízkopříjmovou skupinu obyvatel a povede i k vyššímu výskytu obstrukčního chování u neplatičů, kteří si mohou půl roku po nařízení exekuce založit další účet a celý proces se vrátí na začátek.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán ale s kritikou nesouhlasí. Připustil sice, že se proces nepatrně komplikuje, ale ve prospěch spravedlnosti. Na přípravu komplexní novely nyní podle něj není čas: Lépe jít tou cestou dílčích změn, kdy je máme připravené a aspoň něco zlepšit. 

Povinná nahrávka při každém soupisu

Další novinkou má být povinné plošné pořizování audiovizuálního záznamu exekutorem při provádění soupisu movitých věcí. Podle viceprezidenta Exekutorské komory Vladimíra Plášila by to znamenalo zásah do práv dlužníků a do jejich soukromí hlavně v případech, kdy by dlužník s pořízením záznamu nesouhlasil. Tuto kritiku ale Pelikán odmítl s tím, že tuto oblast ošetřuje zákon o ochraně osobních údajů.

Co přesně (ne)může exekutor zařadit do soupisu?

Dále návrh stanovuje přesný seznam věcí, které exekutor dlužníkovi nemůže zabavit. Nyní zákon uvádí, že exekutor nesmí zabavit běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácností. Novela upřesňuje, že za toto vybavení se považuje postel, kuchyňský stůl a židle, kuchyňská linka a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, peřiny a ložní prádlo, pokud tedy jejich hodnota zjevně nepřesahuje obvyklou cenu.

Exekutor by měl zabavovat jen ty věci, jejichž prodej skutečně poslouží k zaplacení dluhu a zároveň jejich zabavení nesníží důstojnost dlužníka. Pro exekutory tak do budoucna bude zapovězena například i studijní či náboženská literatura, dětské hračky a jiné věci, které očividně nestály víc než 1000 Kč, stejně jako písemnosti osobní povahy nebo zvukové či obrazové záznamy dlužníka či jeho rodiny.

• 
• 
• 

Dalších 58 fotografií

Na adresu trvalého bydliště jen s dluhy nad 30 000 Kč

Novelizace občanského soudního řádu a exekučního řádu by také měla zavést pravidlo, že exekutor nebude moci nařídit dražbu nemovitosti, kde má dlužník trvalý pobyt, kvůli pohledávce nepřesahující hranici 30 000 Kč.

To by neplatilo v případě, že půjde o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by tento krok odporoval dobrým mravům.

Proti novince se ale ohradil člen prezidia Exekutorské komory Petr Polanský s tím, že není možné učinit pohledávky do 30 000 Kč nevymahatelnými v případě, že je nemovitost jediným zpeněžitelným majetkem dlužníka.

Podle zástupců Exekutorské komory by navíc změna mohla podporovat další odklony majetku, protože dlužníci by se mohli snažit dražbě nemovitosti vyhnout tak, že si v ní zapíší trvalý pobyt, aniž by se tam skutečně zdržovali.

Podle Pavly Fučíkové by bylo vhodnější zavést místo finančního limitu ochrannou lhůtu (například rok), která by dlužníkovi poskytla čas na zaplacení dluhu. A pokud by ho za tu dobu neuhradil, bylo by možné nemovitost prodat.

V tomto případě by se ale vytratil smysl opatření, tedy zabránit exekuci na nemovitost kvůli nepřiměřeně nízkému dluhu. Naopak by došlo k prodloužení exekučního procesu, před nímž Fučíková varovala v souvislosti se zavedením závazného postupu pro vykonávání exekuce. Kromě toho nemusí být v lidských silách ani za dobu ochranné lhůty celý dluh splatit a exekutor by pak mohl nemovitost postihnout i přes to, že dlužník své závazky postupně splácí.

Více klidu pro manžele dlužníků

Další změny by měl přinést Sněmovní tisk č. 337, který by měl více chránit nedlužící manžele dlužníků. V soudním rozhodnutí ani exekuci už by neměly být prováděny srážky ze mzdy, účtu ani ze stavebního spoření či penzijního připojištění manžele dlužníka. Zástupci Exekutoské komory připomínají, že se tak zmenší šance věřitelů na uspokojení pohledávky, která se v čase i tak snižuje. Od roku 2009 totiž klesla vymahatelnost peněžních pohledávek z původních 30 % na 20 %.