Živnostenská banka (ŽB) je nejstarší českou bankou. V českém prostředí se řadí mezi vůdčí banky v privátním bankovnictví. Za první pololetí tohoto roku vykázala zisk 59,9 miliónů korun. Dle hodnocení renomovaných ratingových agentur patří ŽB mezi nejlepší na našem trhu. Byla první bankou, do které vstoupil zahraniční kapitál – již v roce 1992 získala 40 % podíl německá banka BHF-Bank. V roce 1998 odkoupila 47 % akcií jiná německá banka Bankgesellschaft Berlin (BGB), která v roce 2000 navýšila svůj podíl na 85,16 %.
Nynější majoritní vlastník BGB utrpěla ztráty z investic do nemovitostí. Tyto ztráty činily 1,6 mld. EUR. Vedení BGB vyjádřilo potřebu injekce pro zotavení ve výši 2 mld. EUR. V této souvislosti se spekuluje o prodeji Živnostenské banky. Jak uvedl tiskový mluvčí ŽB Karel Ježek, banka potíže svého majoritního akcionáře BGB nijak nepopírá, nicméně situace je zatím natolik mlhavá a řešení v nedohlednu, že je předčasné hovořit o dalších osudech banky.
Případný zájem o koupi Živnostenské banky projevili například italské UniCredito, Banka Intesa, či Citibank a GE Capital Bank, jak potvrdil mluvčí K. Ježek. Možností řešení stávající situace je však daleko více. Záleží na strategii BGB. Jiným z řešení by mohlo být převzetí Živnostenské banky německou bankou Norddeutsche Landesbank (akcionář BGB s 20 % akcií). Jaké řešení Bankgesellschaft Berlin zvolí však zatím není zřejmé.
Majoritním vlastníkem BGB je spolková země Berlín. Jak už to bývá, následkem takto tristního hospodaření bylo odstoupení vedení banky – v tomto případě padla regionální vláda. Prozatímní vláda se se vší pravděpodobností vyhne zásadnímu rozhodnutí o osudu BGB a situace zůstane v tomto stavu až do 21. srpna. K tomuto datu proběhnou volby do regionální vlády spolkové země Berlin a rozřešení tak počká až na novou vládu.
Co se tedy v současné době děje? Kromě toho, že padlo vedení BGB, téměř nic. Ačkoliv by se mohlo zdát, že takovéto počínaní managementu je hodné paniky, opak je pravdou. Klienti zatím žádný run na banku nechystají. Jak se zdá, jsou klidní a jejich jistota vyplývá z pohnutek, které našinec dobře zná. Převládá všeobecné přesvědčení, že státní banku, navíc takových rozměrů (10. největší banka v SRN s 3,8 mil. klienty), přece stát nenechá padnout. Toto přesvědčení je podloženo prohlášením německé vlády, která se zavázala k finanční pomoci. Ať se vláda zachová jakkoli, její současné prohlášení lze považovat za povinnost, aby předešla „zbytečné“ panice. Na skutečné činy si tedy počkáme, stejně jako Živnostenská banka, až do voleb.
Případ ŽB však může poukazovat i na jinou skutečnost. Ať může být souvislost jakkoliv vzdálená, nabízí se zde spojení se současným celosvětovým ekonomickým vývojem. Již delší dobu se vyspělé ekonomiky pohybují na pokraji krize. Zraky všech se v obavách upírají ke světové velmoci číslo jedna. Ekonomický růst USA stále zpomaluje (ve druhém čtvrtletí na 0,7 %). Pro Českou republiku je rozhodující vývoj v Evropě, konkrétně v SRN. Jak si stojí náš soused je pro nás rozhodující, neboť do SRN směřuje více než 40 % českého exportu. Navíc je naše ekonomika s německou provázána i velkou angažovaností německého kapitálu v tuzemských podnicích. Jakékoliv ochabnutí německého hospodářství by se vší pravděpodobností mělo negativní dopad na právě se zotavující českou ekonomiku.
A vývoj v Německu nevypadá nijak růžově, mezi německými podniky plynule klesá důvěra v ekonomický růst. Ukazuje to nejsledovanější index – „Index podnikatelské důvěry“, kde přibližně 7000 tisíc německých podniků hodnotí vlastní obchody a svá očekávání. Z jejich postojů ekonomové usuzují na investiční plány a na celkový vývoj ekonomiky. V červnu index spadl na nejnižší úroveň za posledních pět let. Současné hodnoty jsou dokonce nižší než v době asijské krize. Předpovědi pro vývoj jsou rovněž pesimističtější.
Ať už je spojitost jakkoli spekulativní a případ Živnostenské banky třeba jakkoli nesouvisející, ŽB – jako podnik s německým kapitálem, by se pro blízkou budoucnost mohla stát jakýmsi symbolem naší závislosti na vývoji německé ekonomiky a předzvěstí problémů, které mohou vzniknout přímo jako důsledek nepříznivého vývoje v Německu.
ČLÁNKY DO MAILU