Asi nikoho nepřekvapí, že zálohy na pojistné se v příštím roce zase zvýší. O kolik si připlatíme a jak je to vlastně s výší daně z příjmu?
Od čeho odvodit novou výši záloh?
Výši záloh pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvozujeme z průměrné mzdy. Tu pak získáme z všeobecného vyměřovacího základu (VZ) a přepočítacího koeficientu za rok 2011, kterou stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle připravované vyhlášky by s účinností od 1. ledna 2013 měla průměrná mzda pro rok 2013 dosáhnout 25 884 Kč. Vychází z vyměřovacího základu 25 093 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0315, kterým se vyměřovací základ upravuje. Průměrnou mzdu dostaneme jako výsledek součinu vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu.
Kromě výše záloh je průměrná mzda důležitá také pro výpočet důchodů a nemocenského.
Zálohy na sociální pojištění
Konkrétní výše zálohy na sociální pojištění samozřejmě vychází z dosaženého zisku s tím, že vyměřovacím základem je u OSVČ jeho polovina. Sazba pojištění je pak 29,2 %. Pokud je ale vyměřovací základ poplatníka nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, je nutné stanovit zálohu na pojistné z minimálního vyměřovacího základu a platit tak minimální zálohu. Dobrovolně je pak možné si tyto zálohy zvýšit.
Minimální zálohu vypočteme jako 29,2 % čtvrtiny průměrné mzdy, tedy 29,2 % z 6471 Kč. Nová výše minimální zálohy pro rok 2013 tedy činí 1890 Kč. Oproti letošnímu roku její výše vzroste o 54 Kč z 1836 Kč.
Pro OSVČ, které budou v příštím roce jenom pokračovat ve své činnosti, budou novou výši zálohy platit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích. OSVČ, které zahájí činnost až v roce 2013, budou od počátku již platit minimální zálohu ve výši 1890 Kč. Uhradit ji musí do 20. dne následujícího měsíce na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení.
Pro osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude záloha činit 756 Kč při překročení rozhodné částky 62 122 Kč.
Maximální vyměřovací základ odpovídá pro pojistné na sociální zabezpečení částce 48násobku průměrné mzdy. Pro rok 2013 tedy bude platit 1 242 432 Kč.
Údaj platný pro rok | 2012 | 2013 |
---|---|---|
Průměrná mzda | 25 137 Kč | 25 884 Kč |
Maximální VZ ročně/měsíčně | 1 206 576 Kč/100 548 Kč | 1 242 432 Kč/103 536 Kč |
Minimální roční VZ (hlavní činnost) | 75 420 Kč | 77 652 Kč |
Minimální záloha (hlavní činnost) | 1836 Kč | 1890 Kč |
Minimální roční VZ (vedlejší činnost) | 30 168 Kč | 31 068 Kč |
Minimální záloha (vedlejší činnost) | 735 Kč | 756 Kč |
Rozhodná částka pro vedlejší činnost | 60 329 Kč | 62 122 Kč |
Zálohy na nemocenské pojištění
Minimální vyměřovací základ pro stanovení minimální zálohy na nemocenské pojištění zůstává ve výši 5000 Kč. Nejnižší záloha na nemocenské se tedy v příštím roce nezmění, platit budeme stále 115 Kč.
Údaj platný pro rok | 2012 | 2013 |
---|---|---|
Minimální měsíční VZ | 5000 Kč | 5000 Kč |
Minimální měsíční záloha | 115 Kč | 115 Kč |
Zálohy na zdravotní pojištění
Minimální záloha na zdravotní pojištění se opět odvodí z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Získáme ji jako 13,5 % z vyměřovacího základu, který činí polovinu průměrné měsíční mzdy, tedy 12 942×13,5 % = 1747,17, po zaokrouhlení 1748 Kč. Oproti letošnímu roku se zvýší o 51 Kč z původních 1697 Kč.
Novou výši zálohy za zdravotní pojištění je nutné zaplatit už za leden (tedy ne až po podání Přehledu o příjmech a výdajích). Na účet vaší zdravotní pojišťovny tedy musí dorazit nejpozději 8. února 2013.
Maximální vyměřovací základ se stanoví jako 72násobek průměrné mzdy, tedy 1 863 648 Kč.
Pokud by se podařilo vládě protlačit další opatření pro snížení deficitu, dojde v letech 2013 až 2015 ke zrušení maximálního vyměřovacího základu. Více si přečtěte v článku DPH v roce 2013 nejistá: Zdraží jenom něco nebo úplně všechno?
Údaj platný pro rok | 2012 | 2013 |
---|---|---|
Maximální roční VZ | 1 809 864 Kč | 1 863 648 Kč |
Minimální VZ | 12 569 Kč | 12 942 Kč |
Minimální měsíční záloha | 1697 Kč | 1748 Kč |
Daňová reforma příští rok nehrozí
Poté, co prezident vetoval technickou normu důchodové reformy, hrozí odsunutí startu důchodové reformy na rok 2015. Důchodová reforma je ale spjata s tou daňovou přes schválení technického výběru prostředků do druhého pilíře důchodového systému.
Pokud by se nepodařilo vládě prezidentovo veto přehlasovat, je pravděpodobné, že se bude snažit posunout start daňové a tím i důchodové reformy alespoň na rok 2014. Více si přečtěte v článku Jak ovlivní prezidentské veto důchodovou reformu?
Protože jsou nyní ve startu jednotlivých reforem slušné zmatky, chceme jen připomenout, že změny, které má přinést daňová reforma, bychom tak pocítili o rok dříve.
Pro příští rok ale tedy stále platí, že sazba daně z příjmů fyzických osob zůstává i nadále ve výši 15 % a v případě zaměstnanců se i nadále vypočte ze superhrubé mzdy. Více si můžete přečíst v článku Máte zmatek v reformách? Podívejte se, co už platí a co teprve platit bude