Zavinili jste autonehodu a pojišťovna jde k soudu s vámi. Můžete mít vlastního advokáta?

Pojištěný má právo, aby za něj pojistitel, tedy pojišťovna, se kterou má pojištění sjednáno, uhradila způsobenou škodu. Tolik říká zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Škodu definuje § 6 odst. 2 a následující tohoto zákona.

Soudní výlohy při sporu vzniknou jak pojištěnému, tak poškozenému

Pojištěný má právo mimo jiné na to, aby pojistitel, tedy pojišťovna, poškozenému uhradila jeho soudní výlohy spojené s právním zastoupením, které účelně vynaložil při vymáhání svých nároků podle zákona o povinném ručení. Na to pamatuje výše zmíněné ust. § 6 odst. 2 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Toto ustanovení se vztahuje na náklady poškozeného spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků na pojistné plnění vůči pojistiteli. Jde tedy o to, že pokud pojištěný prohraje spor s poškozeným a je mu uložena náhrada nákladů soudního řízení (které vynaložil poškozený), musí je pojišťovna uhradit za pojištěného.

Přečtěte si také:

Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?

Oproti tomu právo pojištěného škůdce na hrazení jeho nákladů pojistitelem, jež škůdce vynaložil v řízení o náhradě újmy, je upraveno v občanském zákoníku, v ust. § 2862 odst. 2 věta druhá o. z.

Nesmíme zapomenout, že soud přiznává právo na náhradu nákladů řízení (soudních výloh) tomu, kdo spor vyhrál. Jenže pořád tu jsou i výlohy toho, kdo prohrál, tedy nebyl ve sporu úspěšný. Advokátovi platil jak vítěz sporu, který má nárok na náhradu nákladů řízení podle toho, jak určí soud, ale i poražený. A tím může být právě pojištěný.

Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému (říká to § 2861 odst. 1 o. z).

Pojištěný oznámí pojišťovně bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci (soudem) nebo rozhodčí řízení, a zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení (což určuje § 2862 odst. 2 o. z.).

V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele a náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel. Zmíněné ustanovení tak dopadá na náhradu nákladů řízení, tedy povinnost nahradit soudní výlohy pro případ, že je proti pojištěnému škůdci v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení o náhradu újmy ze strany poškozeného před soudem nebo rozhodčí řízení.

Do sporu se nemusí dostat jen poškozený s pojištěným škůdcem, ale též pojištěný a pojišťovna

A právě o splnění uvedených pravidel a uspokojení nároku pojištěného na náhradu jeho soudních výloh pojišťovnou vznikl spor, který se dostal až k Nejvyššímu soudu (spis. zn. 23 Cdo 3173/2020 ze dne 31. května 2022).

Advokáta ve sporu se zraněným poškozeným měla pojišťovna i viník nehody, a tak pojišťovna nechtěla platit dva advokáty. A šlo o nemalou částku.

Pojištěný žádal po pojišťovně úhradu částky 193 733,10 Kč. Pojištěný totiž způsobil dopravní nehodu, při které jiná osoba utrpěla úraz. Poškozený se pak domáhal náhrady škody právě po pojištěném. Pojištěný byl zastoupen advokátem.

Ve sporu mezi poškozeným a pojištěným vystupovala však jako vedlejší účastník sama pojišťovna. A právě z tohoto důvodu vznikl problém mezi pojištěným a pojišťovnou, když následně v dalším soudním sporu pojištěný požadoval po pojistiteli (pojišťovně) náhradu nákladů právního zastoupení (podle výše zmíněného ust. § 2862 odst. 2 věty druhé o. z.).

Pojišťovna pojištěnému platit jeho soudní výlohy nechtěla. Pojišťovna argumentovala mimo jiné tím, že sama, jako vedlejší účastník sporu s poškozeným, byla právně zastoupena. A tak dalším právním zastoupením pojištěného škůdce došlo ke zdvojení nákladů na právní zastoupení, přičemž však nebyl důvod, aby pojištěný využíval služeb advokáta.

Právo pojištěného na náhradu soudních výloh

Jak už jsme řekli a jak potvrdil Nejvyšší soud, zmíněné ustanovení dopadá na náhradu nákladů řízení pro případ, že je proti pojištěnému škůdci v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení o náhradu újmy ze strany poškozeného před soudem nebo rozhodčí řízení.

Právo pojištěného na náhradu nákladů „v řízení o náhradě“ se nevztahuje k jakémukoliv řízení zahájenému proti pojištěnému v souvislosti se škodnou událostí, tedy například i ke správnímu řízení či trestnímu řízení. Toto právo pojištěného na náhradu nákladů „v řízení o náhradě“ se vztahuje pouze a jen k těm řízením, jejichž primárním předmětem je náhrada újmy poškozeného.

Škůdce tak nemá nárok na úhradu soudních výloh vůči pojišťovně, vynaložených v trestním řízení, je-li trestně stíhán nebo je-li zavinění nehody řešeno v přestupkovém řízení. Nárok na náhradu soudních výloh se týká právě jen těch vzniklých v souvislosti s tím, když se poškozený dopravní nehodou domáhá vůči pojištěnému škůdci náhrady škody.

Náhrada jen účelně vynaložených nákladů

I pro náhradu nákladů podle výše zmíněného ustanovení, tedy náhradu soudních výloh, které vynaložil pojištěný škůdce ve sporu s poškozeným, platí, že se poskytuje náhrada nákladů toliko účelně vynaložených. Okolnost, že pojišťovna jako odpovědnostní pojistitel vystupovala v řízení o náhradu újmy jako vedlejší účastník na straně pojištěného (škůdce), sama o sobě neznamená, že pojištěný vynaložil náklady na své právní zastoupení neúčelně.

Je tak nutno odmítnout názor prezentovaný ve sporu pojišťovnou, že povinnost pojistitele hradit náklady řízení pojištěného na jeho zastoupení platí jen tehdy, jestliže pojištěný v řízení vystupuje samostatně, jak vyložil ve svém rozsudku Nejvyšší soud.

Takže pojištěný má nárok na náhradu soudních výloh, palmárních nákladů na zastoupení advokátem, i když ve sporu vystupovala a v podstatě společné zájmy s pojištěným hájila pojišťovna. A to i tehdy, když pojišťovna sama byla zastoupena advokátem.

Povinnost pojištěného postupovat dle pokynů pojišťovny

Už jsme si řekli, že pojištěný je povinen dbát pokynů pojišťovny. Nejvyšší soud dále vyložil, že pokyn pojišťovny pojištěnému (podle ust. § 2862 odst. 2 věta druhá o. z.) v řízení o náhradě újmy poškozeného může spočívat např. v tom, jaké skutečnosti má pojištěný v řízení prokazovat a jakou právní argumentaci k tomu má uplatňovat.

Je přitom třeba v každém jednotlivém případě zkoumat podle individuálních skutkových okolností význam takového pokynu pojistitele ve vztahu k pojištěnému pro dané řízení.

Pokyn pojistitele vůči pojištěnému však nemůže spočívat v uložení povinnosti odvolat plnou moc advokátovi, tedy představovat vyloučení práva účastníka být v řízení zastoupen. Prostřednictvím povinnosti pojištěného dle zmíněného ustanovení nemůže pojišťovna zamezit tomu, aby i pojištěný byl v soudním řízení, ve sporu s poškozeným, zastoupen advokátem. Tímto způsobem šetřit své náklady nemůže.

Takový pokyn pojišťovny by byl v rozporu s čl. 37 odst. 2 ústavní Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na právní pomoc před soudy, uzavřel Nejvyšší soud v rozsudku.

Pokud bychom měli shrnout, jaká práva má pojištěný na úhradu soudních výloh pojišťovnou, u které má povinné ručení, ve sporu s poškozeným, dojdeme k závěru, že:

• Pojištěný škůdce má proti pojistiteli (pojišťovně) právo na náhradu vlastních nákladů řízení o náhradě újmy, jestliže byly vynaloženy účelně.
• Okolnost, že pojišťovna jako odpovědnostní pojistitel vystupovala v řízení o náhradu újmy jako vedlejší účastník na straně pojištěného, sama o sobě neznamená, že pojištěný vynaložil náklady na své právní zastoupení neúčelně.
• Pokyn pojistitele vůči pojištěnému pro takové řízení nemůže spočívat v uložení povinnosti odvolat plnou moc jeho zástupci.