Hlavní navigace

Výpočet alimentů se řídí novými pravidly. Platí-li rodič na více dětí, jednotliví potomci dostanou méně

11. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá po dobu, kdy se děti nejsou schopny samy živit. Pokud spolu rodiče dítěte nežijí nebo se rozvádí, je na soudu, aby určil, kolik bude druhý rodič na dítě platit. V zákoně sice není stanovený přesný vzorec pro výpočet alimentů, nicméně existují určité hodnoty, kterým by měla výše výživného odpovídat. Novinkou je, že pokud rodič platí na více dětí, bude na každé z nich platit menší částku.

Co jsou alimenty

Výživné, obecně označované jako alimenty, není sice v zákoně přesně definováno, nicméně obvykle se jím rozumí zabezpečování a úhrada osobních potřeb mezi osobami, které k sobě mají příbuzenský nebo jiný rodinný vztah. V praxi jde nejčastěji o výživné na dítě, které nemá platící rodič svěřené do své péče.

Výživné je podle nového občanského zákoníku vnímáno nejen jako uspokojování vlastní výživy (strava, bydlení a ošacení), ale i jako uspokojování dalších nezbytných potřeb. Tím je myšleno uspokojování kulturních, rekreačních, léčebných, sportovních a dalších potřeb. Peníze, které platící rodič posílá pečujícímu rodiči, by pak měly být využívány právě k pokrytí nákladů spojených s uspokojováním výše zmiňovaných potřeb dítěte.

Kdo má vyživovací povinnost

Každý rodič má zákonnou povinnost vyživovat své dítě. Vůbec nejčastějším typem vyživovací povinnosti je tedy povinnost rodiče vůči dítěti, které není svěřeno do jeho péče. České rodinné právo ovšem zná i jiné typy alimentů, například výživné na manželku, výživné na rodiče nebo výživné na neprovdanou matku. Vyživovací povinnost ale může být i mezi vnuky a prarodiči.

Tyto typy vyživovacích povinností nejsou v povědomí veřejnosti příliš známé. Málokdo ví, že i když žijí manželé odděleně, stále mezi nimi existuje vyživovací povinnost. Takže pokud například odděleně žijící manželka onemocní a její příjem je pro vedení důstojného života nedostatečný, má její manžel povinnost platit jí alimenty, ačkoliv už jí platí i na děti. Vyživovací povinnost na manželku/manžela má totiž ze zákona přednost.

V případě placení výživného na děti není vyživovací povinnost rodiče limitována věkem potomka. Rodič je povinen vyživovat dítě tak dlouho, dokud není schopno samo se živit. U dětí starších 18 let je tím myšlena soustavná příprava na budoucí povolání. Obecně se tedy výživné platí až do ukončení studií dítěte (tedy někdy i do 26 let věku). Pokud se dítě vdá/ožení, vyživovací povinnost rodiče tímto okamžikem končí.

Výpočet alimentů

Výpočet výživného není v zákoně nijak striktně zakotven. Pokud spolu rodiče dobře vychází, mohou se dohodnout na částce, kterou bude jeden z nich druhému na dítě posílat. Mimosoudní dohoda o výživném by ovšem měla být uzavřena pokud možno písemně, aby se předešlo případným sporům. Pokud se rozhoduje o výživném z důvodu rozvodu rodičů, návrh dohody o výživném je nutné předložit soudu.

Když se rodiče nejsou schopni na výživném dohodnout, musí rozhodnout soud. Ten přihlíží při stanovení výše výživného k několika různým kritériím. Rozhoduje podle:

  • majetkové situace rodiče s vyživovací povinností (výše jeho příjmů, výdajů, vlastnictví atd.),
  • odůvodněných potřeb vyživovaného dítěte,
  • poměru péče o dítě.

Tabulka výživného 2022

V roce 2010 vydalo Ministerstvo spravedlnosti doporučující tabulku, ke které by se mělo při určování výše alimentů přihlížet. Cílem bylo sjednocení vyměřování alimentů a snadnější určování částky ve standardních případech. Je ale nutné zdůraznit, že tabulka má pouze orientační a doporučující charakter. Finální rozhodnutí o výsledné částce je vždy na soudu.

Tato tabulka prošla v roce 2022 aktualizací. Původní tabulka měla pět věkových kategorií, nová má pouze čtyři. Další novinkou je to, že pokud platí rodič výživné na více dětí, budou jednotlivé částky nižší, než kdyby platil pouze na jedno dítě. Poslední úpravou je určení přesného procenta pro dané věkové kategorie. Dříve byly v tabulce uvedeny intervaly (například od 11 do 15 procent), nově je zde konkrétní hodnota.

Věk dítěte 1 vyživovací povinnost 2 vyživovací povinnosti 3 vyživovací povinnosti 4 vyživovací povinnosti
předškolní (do 5 let) 14 % 12 % 10 % 8 %
1. stupeň ZŠ (od 6 do 10 let) 16 % 14 % 12 % 10 %
2. stupeň ZŠ (od 11 do 15 let) 18 % 16 % 14 % 12 %
SŠ a vyšší vzdělání nad 16 let 20 % 18 % 16 % 14 %
kontrolní částka pevná spodní hranice 66 % příjmu nebo pevná spodní hranice 55 % příjmu nebo pevná spodní hranice 50 % příjmu nebo pevná spodní hranice

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti

Žádost o zvýšení alimentů

Pokud má rodič pečující o dítě pocit, že mu vyplácené výživné přestává na pokrytí všech potřeb dítěte stačit, může podat žádost o zvýšení výživného. Podává-li žádost oficiálně k soudu, měla by být podložena nějakou změnou poměrů v rodině nebo nečekanou situací. V praxi může jít například o:

  • ztrátu zaměstnání pečujícího rodiče (změna majetkových poměrů),
  • změnu zdravotního stavu dítěte (chronické onemocnění či zdravotní postižení vyžadující vyšší náklady na péči a léčbu),
  • nástup dítěte do školky nebo školy.

Neplacení výživného

S neplacením alimentů se lidé bohužel setkávají poměrně často. V takovém případě je důležité, aby rodič pečující o dítě co nejrychleji zareagoval a začal výživné po druhém rodiči vymáhat. Výživné lze vymáhat dvěma cestami:

  • exekucí,
  • trestním oznámením.

Při vymáhání výživného první cestou je nutné komunikovat s exekutorem, který vydá exekuční příkaz a rozhodne, jakým způsobem bude výživné od neplatiče vymáhat.

Druhou možností je podání trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy. Pokud nejsou alimenty placeny déle než čtyři měsíce, může to být klasifikováno jako trestný čin (pokud by se dítě z důvodu neplacení výživného dostalo do nebezpečí nouze) a neplatícímu rodiči pak hrozí přísné tresty. Trestní oznámení je možné podat i v situaci, kdy je výživné placeno nepravidelně nebo jen občas.

Co je výživné?
Pojmem výživné se označuje zabezpečování a úhrada osobních potřeb mezi osobami, které k sobě mají příbuzenský nebo jiný rodinný vztah. Výživné je určeno nejen k uspokojování vlastní výživy, čímž je myšlena strava, ošacení a náklady na bydlení, ale také k uspokojování dalších nezbytných potřeb (kulturní, léčebné, rekreační, sportovní apod.).
Jak se určuje výše výživného?
Stanovení konečné částky je vždy na rozhodnutí soudu. Ten přihlíží k mnoha faktorům, například k majetkovým poměrům rodičů, individuálním potřebám dítěte i k tomu, v jakém poměru se rodiče o dítě starají.
Jak na zvýšení výživného?
S žádostí o zvýšení výživného se musí rodič pečující o dítě obrátit na soud. O zvýšení výživného se obvykle žádá ve chvílích, kdy dojde k zásadní změně poměrů v rodině. Dítě třeba onemocní a najednou se výrazně zvýší náklady na péči o něj, nebo začne chodit do školy a je potřeba platit školní pomůcky a další výdaje. Důvodem pro zvýšení alimentů může být také změna v majetkových poměrech na straně pečujícího rodiče – může například přijít o práci, a tím pádem i o příjem.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).