Zahraniční stravné 2025: Kolik dostanete na jídlo na pracovní cestu do zahraničí?

Určení základních sazeb stravného, které má kompenzovat zaměstnancům vyslaným na práci do zahraničí zvýšené stravovací výdaje, je pro rok 2025 obsaženo nově ve Vyhlášce Ministerstva financí č. 373/2024 Sb.

Ve vyhlášce jsou uvedeny pouze ty cizí měny (eura, americké dolary, britské libry a švýcarské franky), které lze běžně nakoupit v tuzemských bankách nebo v mimobankovních směnárnách, aby tak nevznikaly zaměstnavatelům potíže při vybavování pracovníků zálohami na zahraniční pracovní cesty. 

V této souvislosti nelze přehlédnout, že se pro některé země mění příslušná měna. Z amerického dolaru se přechází na euro u těchto zemí:

• Angola,
• Botswana,
• Lesotho,
• Mauricius,
• Mosambik,
• Namibie,
• Svazijsko.

Mnohé samozřejmě řeší platební karta, kterou vám propůjčí zaměstnavatel. Při cestách do exotičtějších zemí je však určitě dobré mít s sebou hotovost. Tím spíše, pokud jde o zemi, kde není valný turistický ruch, kam jede zaměstnanec opravdu pracovat. 

Ostatně ani u nás v ČR vždy a všude v restauraci kartou nezaplatíte. Hotovost ve valutách je dobré mít nejen na úhradu jídla a pití, ale i jiných nákupů, poskytnutí nutného bakšiše, úplatku apod. (ale to už bychom se dostali mimo sféru vyhlášky o zahraničním stravném).

Dobrou orientaci zajišťuje každý rok nová vyhláška

Výhodou právní úpravy cestovních náhrad, tedy alespoň pokud jde o základní sazby zahraničního stravného, je přehlednost a snadná orientace v ní, protože se pro každý kalendářní rok kompletně vyhlašuje seznam všech sazeb celý znovu, bez ohledu na to, zda zůstávají stejné, nebo se mění. Není tak nutno dohledávat novelizace a znění příslušného právního předpisu v různém období.

Ministerstvo zahraničních věcí, které zpracovává podklady pro Ministerstvo financí, původně navrhlo změnu u 39 položek, z toho u 7 položek navrhlo i změnu měny, ve kterých jsou stanoveny sazby, a to z USD na EUR. (Oněch 7 zemí, u kterých dochází k dané změně, jsme shora už vyjmenovali.) 

Nakonec se oproti původnímu návrhu nebude měnit dosavadní sazba (v eurech) pro Švédsko, ale naopak pro francouzská zámořská území se sazba sjednocuje se sazbou pro Francii. (Položka Francouzská zámořská území nahrazuje položku Francouzská Guyana a obsahuje i další zámořská území Francie.)

Vedle toho, že v souvislosti s přechodem z amerického dolaru na euro u oněch 7 afrických zemí muselo dojít i ke změně sazby, dále že dochází ke změně u Francouzských zámořských území, jak už bylo zmíněno, ke změně sazby dochází u dalších 30 zemí (či spíše a lépe řečeno u 30 položek, protože třeba pro Vatikán a San Marino je stanovena sazba společně s Itálií, pro Madeiru a Azory spolu s Portugalskem a pro země Oceánie je stejná sazba jako pro Austrálii). 

K valorizaci sazby zahraničního stravného dochází u těchto zemí:

• Argentina,
• Arménie,
• Austrálie (a Oceánie),
• Černá Hora,
• Čína,
• Dánsko,
• Finsko,
• Chorvatsko,
• Irák,
• Irsko,
• Itálie (a Vatikán a San Marino),
• Jihoafrická republika,
• Korejská republika (čili Jižní Korea),
• Libanon,
• Libye,
• Lichtenštejnsko,
• Madagaskar,
• Maďarsko,
• Mauretánie,
• Pákistán,
• Panama,
• Polsko,
• Portugalsko (a Madeira a Azory),
• Rumunsko,
• Singapur,
• USA,
• Srbsko,
• Sýrie,
• Turecko,
• Uruguay.

Změny jsou možné i v průběhu kalendářního roku

Zmocnění pro Ministerstvo financí v zákoníku práce umožňuje stanovovat sazby zahraničního stravného v pravidelném termínu (vždy od 1. ledna kalendářního roku), jakož i v mimořádném termínu (v průběhu kalendářního roku). 

V mimořádném termínu je to možné pouze v případě, že se ceny jídel a nealkoholických nápojů v dané zemi nebo kurs příslušné změny zvýší nebo sníží alespoň o 20 %. 

Ministerstvo financí vyhláškou stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného v celých měnových jednotkách příslušné cizí měny. A to na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a s využitím statistických údajů mezinárodních institucí.

Rozdíly pro rozpočtový a soukromý sektor

U zaměstnavatelů, kteří jsou státem, územním samosprávným celkem (obcí, nebo krajem), státním fondem, příspěvkovou organizací (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele) nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jsou sazby zahraničního stravného uvedené ve vyhlášce při vybavování jejich zaměstnanců závazné. 

Je však možné jejich navýšení pro šéfy, a to pro vedoucí organizačních složek státu a jejich zástupce a statutární orgány a jejich zástupce, a to až o 15 % základní sazby stravného stanoveného vyhláškou.

Zaměstnavatelé z podnikatelského sektoru mohou svým lidem poskytovat i vyšší sazby, nebo jim mohou při zahraniční pracovní cestě poskytnout i další cestovní náhrady, např. kapesné. 

Ovšem daňově uznatelnými náklady je finanční vybavení zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty jen do výše stanovených základních sazeb zahraničního stravného. 

Zaměstnavatelé též mohou svým zaměstnancům sazby stanovené vyhláškou snížit až o 25 %, resp. až o 50 % u posádek plavidel vnitrozemské plavby. K tomuto opatření (tedy krácení až o 25 % a v případě námořníků a dalšího personálu vnitrozemské plavby až o 50 %) je nutno přistoupit předem, před nastoupením pracovní cesty do zahraničí. 

To platí nejen v případě, že zaměstnavatel určí základní sazbu zahraničního stravného individuálně pro jednotlivého zaměstnance, ale i v případě, že je tato sazba určena obecně vnitřním předpisem. Zpětné krácení je však nepřípustné.

Příklady a výpočty

Stanovování stravného a jeho krácení z důvodu poskytnutého jídla v naturáliích jsme se věnovali podrobně při příležitosti předminulé valorizace. 

Přečtěte si také:

Stravné v zahraničí 2023: Kolik dostanete oproti vyhláškovým sazbám? (Příklady)

Tyto zásady zde proto nebudeme znovu opakovat. Najdete je v odkazovaném článku výše, jen je potřeba přihlédnout k případné valorizaci sazeb. 

Nicméně zvolili jsme tehdy jako příklad pracovní cestu do Spolkové republiky Německo a pro ni se základní sazba zahraničního stravného nezměnila.

Sazby stravného, když netrvá cesta celý den

Hlavně však nelze zapomenout na to, že pobyt v zahraničí nemusí trvat dlouho – měsíce, týdny, ba ani celý den – zaměstnanec vyjede do zahraničí a ještě se ten den vrátí.

Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši:

• celé základní sazby, jestliže doba strávená mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin,
• 2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
• 1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu.

Zdroj: Vyhláška č. 373/2024 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2025.