Žádná anketa není posvátná kráva

Komentuji, neanalyzuji

Jakub Lohniský v první řadě zapomíná na to, co je to komentář. Je to autorův názor na nějakou událost, dění nebo situaci. Jde o subjektivní pohled. Neméně subjektivní, než je názor poroty při volbě Banky roku. Prostě jsem napsal svůj názor na anketu, kde vítězí v hlavní kategorii od roku 2003 stále ti samí – buď Komerční banka, nebo Česká spořitelna. Bez ohledu na to, co se v daném roce odehrálo. Na to ani nemusí mít člověk v ruce statistiky, analýzy a průzkumy. Komentoval jsem výsledky, které mi připadají nespravedlivé a neodpovídající skutečnosti. Neměl jsem ambice napsat hlubokou analýzu, ale komentář.

I přesto, abych nebyl lacině kritizován (což se stejně stalo), jsem vycházel z různých údajů. Například z průzkumu na svém webu www.bankovnipoplatky.com. Zde mohou klienti již několik měsíců známkovat svoji banku, a to hned v devíti parametrech. Hodnocení se zatím zúčastnilo přes osm tisíc návštěvníků webu, což by mohl být dostatečný a reprezentativní vzorek i pro pana Lohniského. Předem zároveň upozorňuji, že jsou ze statistik vyřazena všechna podezřelá hodnocení, která by banky poškodila. Hlasující navíc vyplňují další údaje, jako je adresa pobočky, kterou hodnotí, kraj atd. A z těchto výsledků opravdu vycházejí velké banky hůře, a to ve zcela konkrétních parametrech.

Skutečně odborná porota?

V tomto kontextu mě opravdu pobavilo autorovo tvrzení, že jsem se neobtěžoval zjistit data a fakta. Zato po přečtení článku pana Lohniského je čtenář vyloženě nabitý fakty. Jediný konkrétní údaj, který jsem se dozvěděl z jeho článku, je věta, že o vítězích 8 kategorií rozhodovala odborná porota složená z cca 50 členů. To ale samo o sobě o ničem nevypovídá. Je to zajímavé, když se totiž podíváte na oficiální stránky ankety, najdete tam hned 104 jmen porotců. Tak kolik tedy vlastně bylo členů poroty, kteří hodnotili banky? Jediný údaj v článku, který lze považovat za relevantní, je nepřesný. Ono už stačí tvrzení autora, že porota byla složena z cca 50 členů. Na to, že jde o zásadní argument, který má doložit objektivnost výsledků, je to dost neuchopitelný údaj. Ze seznamu je navíc zřejmé, že více než o odbornou porotu jde o porotu sestavenou ze známých tváří. Nic proti tomu, ale je třeba říci, že v tom je podstatný rozdíl. Při volbě královny krásy také rozhoduje odborná porota. Je to více o emocionálním rozhodování než o analytickém přístupu.

Vyloženě komicky pak vyznívá věta autora, že toužím po senzaci a velkém odhalení spiknutí bankovní lobby. Ani jedno, ani druhé. Konečně autor sám v textu bezděčně přiznává, že střední a menší banky prakticky nemají šanci na vítězství, když pokládá řečnické otázky: Měla by být bankou roku finanční instituce, která má po celé ČR jen několik poboček, pár bankomatů a nekompletní nabídku služeb? Měla by vyhrát banka, která nenabízí produkty pro studenty?. Koho tím ale autor myslí? V kontextu mého článku, na který reaguje, to vypadá, že všechny ostatní banky mimo ČS a KB. Že by snad ostatní banky tato autorova kritéria nesplňovaly?

Víc klientů = víc hlasů

Pokud jde o kategorii Nejdůvěryhodnější banka roku 2007, kde hlasuje široká veřejnost, tak opravdu nerozumím tomu, co autor nechápe. Prý neobstojí argument, že největší banky mají nejvíce klientů, a tudíž pohodlně hlasování ovlivní ve svůj prospěch. Autor se tedy sugestivně ptá: Proč by nespokojený klient velké banky, kterých jsou podle Nachera tisíce, dobrovolně hlasoval ve prospěch své banky? Naopak proč tisíce spokojených klientů menších bank nehlasovaly pro svoji instituci? Rád odpovím. Stačí počítat. I 1 % spokojených klientů ČS je víc než 10 % spokojených klientů třeba eBanky. A je nutné vzít v úvahu, že klientů bank, kteří se chtějí aktivně účastnit podobných anket, je v průměru u všech bank podobný podíl.

A nakonec jednu osobní poznámku. Autor svůj článek nazval Když argumenty stojí na vodě…. Když argumenty stojí na vodě, tak je třeba osobně napadnout autora – dodávám já. Provokativních výroků bylo v jeho textu více, ale podtrhl bych rádoby vtipnou větu …cenu za investigativní žurnalistiku typický čecháček Nacher ještě nějakou dobu nezíská. Tam, kde scházejí argumenty, je třeba druhého urazit. Budiž zajímavou reflexí reakce samotných čtenářů (do této doby – text napsán 13.11 dopoledne). Zatímco pod mým původním článkem se vedla věcná diskuse především o úrovní bankovních služeb, pod článkem pana Lohniského už čtenáři mohli najít i osobní výpady.

Právo na odlišný názor

Je logické, že se pan Lohniský zastává svého chlebodárce, nechť to ale dělá kultivovanou a inteligentní formou. Nemusí přitom urážet lidi, kteří mají jiný názor, a dělat z klientů hlupáky svými trapnými poznámkami Tisíce lidí přece každý den na pobočkách KB nebo ČS vyhrožují zrušením účtu či nadávají na nekvalitní produkty nebo vysoké poplatky. Naopak v menších bankách lidé jásají, skotačí a na pobočkách to je jedna velká párty spokojených lidí ve stylu nezávislých šedesátých let.

Chtělo by to trochu pokory. Soutěž Banka roku přeci není posvátná kráva.

Autor je provozovatelem portálu www.bankovnipoplatky.com