Začínají platit přísnější pravidla pro lidi dojíždějící za prací

Mimořádná opatření přijatá vládou kvůli postupujícímu šíření koronaviru se citelně dotknou i takzvaných pendlerů, tedy lidí, kteří dojíždějí za prací do jiného státu, než ve kterém mají trvalý pobyt. Od půlnoci 26. března platí nová pravidla pro pendlery, kteří jezdí za prací do Německa a Rakouska.

Nově musí pracovat v takzvaných turnusech, kdy 21 dnů mohou pracovat v zahraničí a 14 dnů musí být doma v ČR v karanténě. To znamená, že od nynějška musí zůstat za hranicemi nepřetržitě 21 dnů s tím, že po návratu do ČR je čeká čtrnáctidenní karanténa.

Karanténu musí mít potvrzenou lékařem a toto potvrzení musí předložit na hraničním přechodu v případě zahájení dalšího pracovního turnusu trvajícího opět 21 dní. Totéž platí i pro občany Německa a Rakouska pracujících v ČR. (Ti se po dobu 14 dní sice nesmí vrátit zpět do zaměstnání, ale nevztahují se na ně stejná karanténní opatření jako pro občany ČR, nýbrž opatření platná ve státě, kde mají trvalý pobyt.)

Nařízení se nevztahuje na pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách a pracovníky základních složek integrovaného záchranného systému. Ti při překročení hranic musí předložit jen potvrzení o výkonu přeshraničního zaměstnání v daném oboru.

Dodržování turnusů bude na hranicích hlídat policie

Policie bude zaznamenávat každý přechod hranice pendlera v elektronické knížce, kde bude registrovat přechody státní hranice jak v případě občanů ČR, tak u pendlujících cizinců (občanů Německa nebo Rakouska). Evidence má usnadnit kontrolu dodržování turnusů. Jestliže se pracovník vrátí ze zahraničí dříve než po 21 dnech, nehrozí mu žádné sankce, ale přijde o status pendlera a nebude mu umožněn nástup na následující turnus. Pokud pendler nedodrží karanténu a pokusí se odjet do zaměstnání dříve než za 14 dní, dopouští se tím přestupku a hrozí mu za to pokuta.

Z toho vyplývá, že čeští pendleři si v zahraničí musí sehnat ubytování na 21 dní. V případě, že jim jej neposkytne zaměstnavatel, musí si ho zajistit sami. Pokud si budou muset platit ubytování ze svého, přijdou tím o část svých příjmů.

Zahraniční zaměstnavatelé navíc nemusejí být opatřením české vlády omezující dojíždění pendlerů naklonění. Někteří Češi pracující v Německu či Rakousku dostali od svých zaměstnavatelů dovolenou. Například jednačtyřicetiletý Josef Jandík z Klatovska pracuje v Německu 7 let. Do práce to má 60 km, pracuje v rodinné truhlářské firmě. Se zaměstnavatelem se teď dohodl na třítýdenní dovolené.

V práci jsem jediný Čech, takže naše firma tím tolik zasažena nebude. Pokud budou omezení platit i za 3 týdny, podle majitele přijde na řadu možná kurzarbeit. Uvidíme, říká Jandík. Řada pendlerů se ale bojí, že o práci přijdou.

Český stát pro pendlery zatím žádné kompenzace nechystá

Pro pendlery, kteří dojíždějí za prací do jiného členského státu Evropské unie, ale mají trvalý pobyt v České republice, se, jestliže přijdou o práci, zatím nic nemění. V případě lidí dojíždějících za prací do zahraničí platí i nadále dosavadní podmínky, pokud jde o podávání žádostí o některou z nepojistných sociálních dávek, zprostředkování zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti, píše se v prohlášení Generálního ředitelství Úřadu práce.

Kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti

Pendleři, tedy lidé, kteří dojíždějí denně či týdně do zaměstnání v jiném státě EU na pracoviště vzdálené maximálně 100 kilometrů od hranice a zároveň bydlí v ČR, mohou žádat o dávky v nezaměstnanosti pouze ve státě, kde mají trvalý pobyt. Výše podpory je vypočítána z jejich výdělku v zahraničí. Základní podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti je hrazení důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce nejméně 12 měsíců za poslední 2 roky.

KORONAVIRUS A PENÍZE:
Rady, tipy, kdo vám pomůže a na co máte nárok. Vše na jednom místě.

Zmíněnou podmínku lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání. (Což znamená, že do zákonem požadované doby jednoho roku lze započítat i dobu pojištění/zaměstnání v jiných členských státech unie. Když tedy pendler přijde o práci poté, co šest měsíců dojížděl za prací do Německa a předtím šest měsíců pracoval v Čechách, započtou se obě doby.) Odpracovaná doba se prokazuje formulářem PDU1 vystaveným v členském státě EU, kde pendler pracuje.

Kdy máte nárok na dávky hmotné nouze

Žádat o dávky hmotné nouze můžete v případě, že máte bydliště a trvalý pobyt na území ČR. V případě takzvaných rodinných dávek, například přídavku na dítě či rodičovského příspěvku, vyplácí tyto dávky stát, kde pendler pracuje a odvádí pojistné (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko), ČR mu pak doplatí rozdíl, pokud je tento příspěvek nižší, než na jaký by měl zaměstnanec nárok, kdyby pracoval v ČR.

Když o práci v zahraničí přijdete, budou váš nárok na pobírání dávek posuzovat české úřady. (Žádost o přiznání dávek můžete podat i ve státě, kde pracujete, a ona bude následně přeposlána do státu vašeho trvalého bydliště.) V případě dávek, které nepodléhají právním předpisům EU, jako je například přídavek na bydlení, se nárok na ně posuzuje podle vnitrostátních podmínek platných v ČR.

Žádost vyřizujte elektronicky

Úřady práce fungují nyní kvůli karanténním opatřením v omezeném režimu a osobní kontakt s pracovníky úřadu je možný pouze po předchozí dohodě. Nicméně žádosti je možné podávat elektronicky prostřednictvím datové schránky, emailu, poštou, nebo je odevzdat do schránek umístěných obvykle při vstupu na příslušné pracoviště úřadu práce nebo na jiném viditelně označeném místě k tomu určeném.

Pokud žádost pošlete emailem, nemusíte přikládat elektronický podpis. Stačí, když pošlete jako přílohu sken či fotografii příslušných dokladů (žádost o dávku s podpisem, doklad o uhrazených nákladech na bydlení). Bližší informace najdete na stránkách Úřadu práce ČR.